Čeští Architekti: Barrandov očima Vladimíra Grégra
Slávný architekt Vladimír Grégr se narodil 3. srpna 1902. Architekturu vystudoval u Josefa Gočára. Po dokončení studií přijal práci ve firmě Václava M. Havla. Spolu s ním od začátku zasahoval do projektování a celkové výstavby s následným zabydlováním Barrandovské skály.
Vladimír Grégr patřil k nemnoha českým projektantům, kteří se dostali v meziválečném období do USA, podobně jako např. Hugo Vraný, Bedřich Feuerstein, Otakar Štěpánek, bratři Lubomír a Čestmír Šlapetovi či Jaroslav Fragner a další. Americký pobyt ovlivnil zásadním způsobem i Grégrovu tvorbu. Zaujaly ho zejména romantické domy kalifornských filmových hvězd a tento styl se potom s úspěchem pokusil aplikovat i u nás.
Hollywoodská romantika
Příznivou lokalitu pro své tvůrčí nápady, plány a stavby nalezl na proslulém pražském Barrandově, na katastru vedeném jako Hlubočepy. Přírodou obklopené skály nad Vltavou byly vhodným místem pro moderní filmové ateliéry a známé vyhlídkové restaurace inspirované podnikem nacházejícím se na pobřeží San Francisca.
Nádherný výhled umocňoval prožitek romantiky a nabízel možnost rozehrát fantazie pozorovatele o cizokrajných dálkách a sluncem zalitých krajinách.
Stavitel Václav Havel si však přál, aby podél úzkých barrandovských ulic, vytesaných do skály, vyrostly také luxusní rezidence. Nejzdařilejší práci v souladu s myšlenkou Václava Havla odvedl Vladimír Grégr. V jeho koncepci se snoubil romantický charakter území s vkusem filmové smetánky, která samozřejmě obdivovala Hollywood a chtěla bydlet podobně jako americké oscarové hvězdy stříbrného plátna. Stavitelské dění začalo na přelomu 20. a 30. let. Nicméně slibně vypadající kariéra Vladimíra Grégra byla ukončena v září 1942 kvůli tomu, že v roce 1940 pomohl významnému politikovi a předsedovi agrární strany Ladislavu Karlu Feierabendovi (1891‒1969) při útěku do emigrace. 22. února 1943 byl Vladimír Grégr popraven.
Luxusní architektura
Vladimír Grégr je autorem 8 barrandovských vil, včetně vzorové vily v duchu „bílého funkcionalismu“. Dům je možné spatřit na adrese Barrandovská 46. Byl postaven jako takzvaná „výstavní vila“ v roce 1931. Patří ke střízlivějším počinům Vladimíra Grégra, zato se řadí asi k těm architektonicky nejcennějším. V dnešní době není vila veřejně přístupná, na rozdíl od doby vzniku, kdy byl krátce přístup povolen. Stavba nese rysy organické architektury. Názvem organická neboli živá architektura se označuje uspořádaná a ucelená koncepce inspirovaná účelností, přirozeně vyplývající z funkční přirozenosti přírody a neporušující celkový vzhled místa. Tak je tomu i u zmiňované vily, která sleduje zakřivení silnice. Další Grégrovy domy (Barrandovská 16, 20, 21, 25, Skalní 10 a Filmařská 4) již měly valbové střechy s prejzy, drsnou omítku, verandy, zdi z kyklopského nebo hrázděného zdiva a další romantizující prvky, často ještě doplněné o inspirace z lidové architektury. Možná se bude někomu zdát, že přílišná romantika už je trochu moc, ale v těchto vilách se jistě bydlelo pohodlně a ještě lépe se tam pořádaly různé večírky ‒ tak jako v nejrozlehlejší barrandovské vile na terase pod Barrandovskou ulicí, která patřila Miloši Havlovi.
Krásná místa stojící za zhlédnutí
Dalším z počinů je Vila na smíchovských Hřebenkách (Nad Výšinkou 13), vila na dejvické Hanspaulce (Na Viničných horách 44) nebo mimopražské lokality, jako jsou kolínský činžák na nároží ulic Kutnohorské a Mostní a skvostný i luxusní víkendový dům v Jevanech, nesou romantický nádech a rozhodně je doporučujeme navštívit.
