Centrální banka nechala základní úrokovou sazbu na úrovni 3,75 procent. Rizikem zůstávají inflace a deficity veřejných rozpočtů
Centrální bankéři ponechali na svém březnovém zasedání základní úrokovou sazbu na hodnotě 3,75 procenta. Stojí za tím především obava z nárůstu inflace. Analytici přesto předpokládají, že sazba letos ještě mírně klesne.
I když byl výsledek jednání České národní banky nakonec jednoznačný, protože všech sedm členů rady bylo pro ponechání sazby na 3,75 procentech, ještě před jeho konáním hovořili někteří experti jinak.
„Ekonomické ukazatele by mohly podporovat výraznější snížení až o 0,5 procentního bodu. Česká koruna je vůči euru nejsilnější za poslední turbulentní půlrok,"
uvedl finanční ředitel investiční skupiny Jet Investment Milan Gašo pro ČTK.
Další argument přidal hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.
„Ve prospěch snížení hovoří hlavně relativně silný kurz české koruny, která působí jako samovolné zpřísnění měnové politiky a otevírá tak prostor pro nižší sazby. Opomenout nelze ani nadále spíše malátný výkon české ekonomiky, která zůstává pod svým potenciálem a vzpruhu v podobě nižší úroků by tak ocenila,“
řekl Hradil.
Důvodů pro ponechání sazby na současné hodnotě je více
Většina analytiků přesto předpokládala, že bankovní rada znovu přeruší uvolňování měnové politiky a základní úrokovou sazbu ponechá tak, jak ji nastavila na počátku února. A to se nakonec také naplnilo.
Důvodem je podle expertů především vyšší lednová i únorovou inflace, rychlejší mzdová dynamika na konci minulého roku i rozhodnutí navýšit výdaje veřejného sektoru s důrazem na obranu. Jak připomenul na tiskové konferenci guvernér Aleš Michl, příčina se dále skrývá v nárůstu úvěrů, které jsou poskytovány pro financování bydlení.
Rizikem je ale také zahraniční vývoj, zejména riziko amerických cel na evropské výrobky. Kvůli tomu je zřetelné, jak kroky administrativy nového amerického prezidenta Donalda Trumpa mohou znejistět trhy a negativně dopadnout na globální fungování ekonomiky. Zapomenout přitom rozhodně nelze ani na dopady očekávaného růstu obranných výdajů v Německu.
„Největšími proinflačními riziky nejsou obchodní války, ale deficity veřejných financí. Na jejich zvýšení může mít ale potom i vliv zmiňované prohlubování obchodních válek. Bankovní rada potvrzuje své odhodlání pokračovat v měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě pohybovala poblíž dvouprocentního cíle. V současnosti to stále vyžaduje přísnější měnovou politiku,"
upozornil Michl.
Většina expertů rozhodnutí vítá
Ponechání úrokové sazby na současné úrovni naznačili v rozhovorech s médii už v uplynulém týdnu i dva členové bankovní rady Jakub Seidler a Jan Kubíček.
„Naše kroky budou dostatečné k udržení cenové stability v souladu s naším zákonným mandátem,“
uklidňuje veřejnost guvernér, který ví, že odborná veřejnost je tentokrát na jeho straně.
„Rozhodnutí bankovní rady ponechat úrokové sazby je jistě správným rozhodnutím, který reflektuje vývoj a dynamiku jednotlivých oddílů spotřebitelského koše,"
řekl ČTK analytik investiční skupiny DRFG Vojtěch Měřínský.
Stabilita sazeb je podle ekonoma Banky Creditas Petra Dufka příznivou zprávou i pro střadatele. Naproti tomu úroky hypoték hned tak dolů nejspíš nepůjdou.
„Ne kvůli centrální bance, ale v důsledku zdražování střednědobých a dlouhodobých peněz na finančních trzích v důsledku avizované rozpočtové expanze,"
vysvětlil Dufek.
Také české koruně se rozhodnutí ponechat sazby beze změny v prvních chvílích zjevně zamlouvalo, protože se stále držela pod hranicí 25 Kč za euro.
Ze sedmi až na 3,75 procenta
Centrální banka začala s uvolňováním měnové politiky v prosinci 2023. Bylo to v době vysoké inflace, kdy byla základní úroková sazba na sedmi procentech. Aktuálně je tento ukazatel na nejnižší úrovni od ledna 2022. Analytici předpokládají, že letos bankéři úrokovou sazbu ještě sníží, pokles ale podle nich už nebude výrazný.
Hlavní ekonom Roklenu předpokládá jedno až dvě snížení sazeb vždy o čtvrt procentního bodu.
„Načasování další úpravy určí příchozí data,"
řekl Berka.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.
Zdroje: ČTK, ČNB
