- CZ
- EN
- SK
I celebrity jsou především lidé: Jak hubnou a tloustnou známé osobnosti?
Problémy s váhou má kdekdo. Dvě kila nahoru a pak pracně dolů, aby se ručička váhy zas pohnula nahoru, když se jednou normálně najíte. Nebo přejíte. No, to je jedno. I celebrity o tom vědí své a my se podíváme, jak to s tou ideální váhou vlastně je. A jak to bylo napříč historií.
I celebrity jsou “jen” lidé, kteří mají své silné i slabé stránky, své přednosti i to, čím by se raději nechlubily, jako jsou velké váhové výkyvy nebo naopak neschopnost nabraná kila následně shodit.
Vize krásy napříč 20. stoletím
Pokud jde o 20. století, na tvary Věstonické venuše můžete rovnou zapomenout. 20. až 50. léta 20. století začala pomalu, ale jistě tlačit západní svět k tomu, aby poměr mezi poprsím a pasem byl pozměněn a svět začal toužit po štíhlejší postavě.
V polovině 20. let 20. století se v časopisech začaly objevovat méně kypré modelky a došlo podle některých studií doslova k epidemii poruch příjmu potravy také mezi mladými ženami.
„Nejvyšší hlášená prevalence neuspořádaného stravování byla ve 20. a 80. letech 20. století, ve dvou obdobích, během nichž byla "ideální žena“ nejtenčí v historii USA,“
napsali vědci z University of Wisconsin-Madison v příspěvku v časopise Journal of Communication 1997.
Poměry poprsí k pasu u žen uváděné v časopisech Vogue a Ladies Home Journal se v letech 1901 až 1925 zmenšily zhruba o 60 %, podle analýzy studie publikované v časopise Sex Roles v roce 1986.
„Taková zjištění by představovala empirickou podporu pro hypotézu, že masová média hrají roli při podpoře standardu “nezdravé hubenosti” tělesné přitažlivosti, která je mezi ženami módní. Díky této normě vznikají poruchy příjmu potravy, které jsou stále běžnější,"
říká studie.
Záchrana v podobě Monroe!
Když v roce 1953 vyšlo první vydání časopisu Playboy a na obálce byla herečka Marylin Monroe, zdálo se, že se svět už už vrací do normálu. Lidé skutečně na chvilku zapomněli na svou posedlost hubeností a plnější tvary byly tím, co se stalo oblíbeným i ve světě módního průmyslu. Ne však na dlouho.
Krátce poté totiž se totiž poptávka po chlapeckých tělech žen stala vyhledávaným zbožím. Opět byl v kurzu jasný kontrast mezi poprsím a pasem a později koncem šedesátých let se ukázalo, že se poměr vrátil přibližně na stejnou úroveň jako ve dvacátých letech minulého století.
60. a 70. léta: Trend jménem Twiggy
Historický posun od preference zaobleného k doslova hubenému tělu přišel v polovině šedesátých let, kdy se hlavní hvězdou tohoto “kultu” stala britská modelka Lesley Lawson, známá především jako Twiggy, která udala jasný směr, a to: "Zhubněte, jinak jste zcela out!". Twiggy patřila k prominentním modelkám dospívajícího věku, proto byl její vliv na “krásu” skutečně enormní.
Právě Twiggy byla zpočátku známá čistě díky své někdy až moc hubené a klučičí postavě (odtud také pochází její přezdívka), která navíc zaujala i pro svou odlišnost od ostatních modelek té doby. Její androgynní vzhled postavený na velkých očích, dlouhých řasách a krátkých vlasech ji pomalu ale jistě uváděl do světa celebrit. V roce 1966 byla jmenována "Tváří roku" a byla zvolena i Britkou roku. Od roku 1967 pracovala ve Francii, Japonsku i Spojených státech amerických a objevila se na obálkách časopisů Vogue či The Tatler. Její proslulost se šířila celosvětově.
Jakýsi odklon od korzetů s doslova přeplněným poprsím a celkově dívek s kyprými tvary minulých let sice módní průmysl hltal, ale touha po vychrtlosti také zapříčinila vlnu nepokojů a bojů za skutečná práva žen.
Podle studie v časopise Current Psychiatry Reports v roce 2012 výskyt závažné mentální anorexie vyžadující hospitalizaci výrazně vzrostl právě v 60. a 70. letech, kdy dosáhl své prozatímní špice.
80. a 90. léta: Příchod supermodelek a obezity
Ačkoli obrazy hubených žen byly i v 80. letech 20. století hlavním proudem, stále větší důraz byl kladen na silné, atletické a sportovní typy postavy.
“V této době se lidé začali výrazně zajímat o fitness. Hubenost už nebyla hlavním cílem. Lidé chtěli atletické a zdravé tělo, do popředí se dostaly supermodelky jako Naomi Campbell či Cindy Crawford, které měly od Twiggy poměrně hodně daleko,”
řekla Emma McClendon, módní historička, kurátorka a autorka se sídlem v New Yorku, která v letech 2011–2020 působila jako co-worker kurátorů kostýmů v The Museum na FIT a byla také autorkou výstavy Tělo: Móda a postava.
Ačkoli se stále vyhledávala hubenost, byl kladen důraz také na zdravější a zdatnější tělo.
Poté, v 90. letech, se tento důraz přesunul zpět na hubenější typy těl připomínající “oplatky”.
“Termín, který se s touto dekádou tolik spojuje, je skutečně oplatka, což v reálu vyjadřuje být na obou stranách těla co nejvíce plochý,”
řekla McClendon a dodala:
„Ztělěsněním této éry nebyl nikdo jiný než britská modelka Kate Moss, které se dokonce přezdívalo “waif”.
Příchod 21. století a přijetí rozmanitosti
Možná, že hubnutí a povelů “Co je skutečně krásné”, měli všichni už plné zuby. Těžko říct, ale s příchodem nového století se na tělo začalo hledět zcela jinak. Individuálně podle toho, jak se každý, sám za sebe, rozhodl vypadat. V rozmanitosti je pak skryta ta pravá krása každého z nás.
Hubnutí a celebrity
Je mnoho známých tváří, které s váhou bojují, a které nakonec došly k tomu, že přijaly své tělo takové, jaké je. Protože každý organismus je přednastaven na svou ideální váhu a házet všechny do jednoho pytle není možné.
Jako fitness trenér a výživový specialista s tím musím souhlasit:
"Každý máme určitý typ postavy, tj. také ideální váhu, na kterou má tělo tendence se vracet, ať se snažíme se jídla zříkat, jak chceme. Nakonec to stejně nevydržíme a přijde den, kdy se najíme a váha bude tam, kde je jí dobře."
Velmi známou dietářkou byla hvězda filmů “Kdopak to mluví” Kirstie Alley, která hubla a hubla, aby následně přibrala do ještě větších rozměrů. A že její hubnutí a následné tloustnutí bylo skutečně v ramci několika desítek kilogramů.
Problémy s váhou má také zpěvačka Christina Aguilera, která se na začátku své hvězdné kariéry chlubila až nezdravě vyhubnlým tělem.
Naopak zpěvačka Adele či herečka Rebel Wilson patří k těm, kterým se ručičku váhy podařilo - a navíc dost znatelně -posunout směrem dolů a na svět tak vykoukly zcela jiné ženy.
Měj rád bližního svého
To sice platí, ale pokud jde o naše tělo, měli bychom se naučit ho milovat sami. Pokud se totiž začnete mít rádi, bude klíčový krok k následnému hubnutí plně zaručen.
Sebepřijetí se "taková, jaká jsem" započala také zpěvačka Selena Gomez, která navrhla svou vlastní kolekci plavek ve spolupráci se značkou La'Mariette, a tak trochu světu vyrazila dech, když se stala také její hlavní modelkou a ukázala tvary, které s hubeností nemají nic společného.
“Se svou váhou jsem dlouho bojovala. Ne vždy jsem se ve své kůži cítila dobře,”
uvedla Gomez v rozhovoru pro časopis Insider. To se ale změnilo s její kolekcí plavek, kde se Gomez představila jako sebevědomá žena, která se nebojí ukázat tvary a ví, co od života skutečně chce.
Selena a La'Mariette se snažily shrnout její osobnost do designu „Aura“.
„Tato kolekce je inspirována Selenou, její aura prosvítá ve všem, co dělá, a chceme, aby všichni ostatní cítili ten druh transformačního pocitu a nebáli se být svým nejautentičtějším já,“
řekl spoluzakladatel značky Morgan Brutocao a dodal:
„Selenině sebedůvěře se nic nevyrovná a možnost spolupracovat s ženou jejího formátu je tím, co může pozitivně ovlivnit i ostatní ženy, které si něvěří tak, jak by měly."
Každá žena by si sama měla rozhodnout, v jakém těle se cítí nejlépe. Krása má mnoho podob a každému přijde krásné něco jiného. Od toho bychom se všichni měli odvíjet.
Ani české celebrity nemají na růžích ustláno!
Rozhodně ne, pokud jde o váhu. Jednou z nejznámějších propagátorek kyprých tvarů, je zpěvačka Ewa Farna, která v rozhovoru pro DVTV řekla:
"Bodyshaming jsem zažila, výroky, že nevypadám "modelkovsky" nebo tak, jak bych měla. Jsem člověk, který rád věci bere s humorem, ale některé věci, které jsem si ze strany bulváru přečetla, mě ranily. Bulvár podněcuje lidi k zlobě, nenávisti, negativitě. Jde o kyberšikanu, jak jsme to nazvali na sezeních s mých psychologem. Až těhotentsví mi ukázalo, jak je lidské tělo neuvěřitelné a v ten moment jsem si řekla, že už nikdy sama o sobě nebudu pochybovat. A tehdy mi to došlo, že v okamžiku, kdy se budete mít rádi, se o sebe také budete starat, protože vám na vás bude záležet."
Na přestřes se dostala také manželka nejlepšího českého tenisty Tomáše Berdycha, Ester, která byla vyfocena se svou, pro někoho až příliš hubenou postavou. Sociální sítě jsou v tomto velice mocný nástroj, a tak se komentáří opravdu nešetřilo:
"Pořádně se najezte, anorektička, je to příšerné,"
vypadal jeden z nich pod fotkou, kterou Ester zveřejnila na svém Instagramu.
Hlava dělá hodně
To, že je hlava spojená s fyzickým tělem, víme všichni. I proto jsou mnohdy výkyvy váhy způsobené tím, že člověk sám v sobě řeší nějaký hlubší problém. K tomu řekl pro LP-Life.cz své i fitness trenér žijící v New Yorku, Zdenek Dzur:
"S klienty, kteří mají problém s váhou, pracuji dnes a denně. Vypracuji jim jídelníček, máme pevně nastavené tréninky, přesto se občas stane, že nehubnou. Až při podrobnějším rozebrání situace přicházím na to, že je za tím mnohem víc, než pouze nedodržování mnou stanoveného plánu. Často jsou to problémy v partnerském svazku nebo stres v práci, které moji klienti řeší tím, že se zkrátka uklidňují jídlem."
Sociální média jako guru ideálního těla
Instagram, facebook, Tic Toc a další jsou portály, kde se to fikcí jen hemží. Všichni tam dávají jen to, co chtějí, aby bylo vidět. Málokdy tam člověk "frkne" momentku, kterou udělá napoprvé. V tom tkví jakási faleš dnešní doby. Lidé se umí fotit, používají nejrůznější filtry, které vám zakulatí zadek, zúží nos, obarví vlasy. Dokonce jsou takové, které vás namalují, aniž byste na sobě reálně měli jakýkoliv make-up. Přesto se lidem ukážete přesně tak dokonale, jak jen chcete. Lidé a obzvlášť ti mladí, pak věří tomu, že ten či ta tak skutečně vypadají a k čemu je to vede? K tomu, že i oni chtějí být takto bezchybní. Všichni se tak dostáváme do víru tlaku dnešní doby, kdy se ženeme za dokonalostí, která však dokonalá vůbec není. Je to pouze nedosažitelný ideál fikce, kterou nám umožní virtuální svět. Je to ale realita, kterou bychom se měli snažit dostihnout?
K tomu se vyjádřila i psycholožka a nutriční terapeutka Valéria Kolcunová, která pro LP-Life.cz řekla:
"Poruchy příjmu potravy včetně mentální anorexie jsou multifaktoriálně podmíněné, to znamená, že se na jejich vzniku podílí několik faktorů v rozdílné míře. Dobový ideál štíhlosti pravděpodobně podporuje vznik poruchy mimo jiné i tím, že leží pod biologicky danou hranicí většiny žen, je tedy nižší než jejich normální váha (a tím pádem pro většinu mladých lidí nedosažitelný nebo neudržitelný).
Samotný sociokulturní kontext nebo ideál štíhlosti šířený masovými médií poruchu nezpůsobí, ale různou mírou může ke vzniku přispívat."
Ovšem i zde je dobré zapojit zdravý selský rozum a při posuzování toho, nakolik jsou sociální média skutečně tím, "kdo a co" nás ovlivňuje, reálně posoudit, zda tomu tak skutečně je. Odborník přes výživu, Ing. Petr Havlíček, k tomu řekl:
"Netroufnu si odhadnout, jestli sociální média mají přímý vliv na psychiatrická onemocnění jakými jsou např. mentální anorexie či bulimie, ale vzhledem k tomu, že mladí lidé dnes tráví takřka všechen čas na sociálních sítích, jsou určitě ovlivnitelní a manipulovatelní. Ovšem když se podíváte kolem sebe, zjistíte, že realita je poněkud jiná. Hezky se to píše, hůř se to dělá. I tak si ale neodpustím názor, že to hlavně rodiče by se měli zamyslet a být těmi, jež ze svých dětí vychovají sebevědomé jedince, kteří budou mít vnitřní zakotvení sebe samých pevně dané a zmanipulovat se nenechají."
Je proto na nás, abychom se nenechali příliš ovlivnit tím, co ukazují sociální sítě a také trochu mysleli na to, že ne vše, co tam vidíme, je realita sobě vlastní a ne vše, co je nám jistým tlakem vnucováno, je zdravé nebo dokonce správné. Být štíhlý a sám se sebou v harmonii jistě ano, ale nikoliv za cenu toho, že vědomě narušíme své zdraví a následně také psychiku.
Zdroje: vlastní dotazování, Insider.com, DVTV, Current Psychiatry Reports, Vogue, Journal of Communication, Ladies Home Journal, Sex Roles
