Jeden z nejpopulárnějších herců pobouřil svými výroky o smrtelných onemocněních a otevřel otázku, zda-li je vhodné se Jaroslava Duška ptát na zdravotnickou problematiku a jestli se moderátoři k jeho velmi kontroverzním názorům, které neodpovídají vědeckým poznatkům, staví žurnalisticky profesionálně.
Je zvláštní, že podobná tvrzení dnes někoho šokují. Dušek se za alternativní životní styl nestydí a otevřeně hovoří o tom, že svět vnímá odlišně než je obvyklé. Přesněji řečeno jeho postoje jsou v rozporu s realitou.
Zdaleka nejde jen o jeho životní styl zahrnující dlouhé půsty, meditace nebo striktní odmítání farmakologických léčiv. Jaroslav Dušek je znám díky rolím v evergreenech českého filmu, ale ty bychom napočítali na prstech jedné ruky a navíc ani není hercem hlavních rolí. Z nejznámějších jmenujme Pelíšky, Pupendo, Musíme si pomáhat nebo Želary.
Sám je však osobitým jevištním umělcem, který svou činnost vystavěl na alternativních, především divadelních formách, využívajících improvizaci. V 80. letech začínal jako učitel autorského herectví a s postupem času se sám vypracoval v originálního tvůrce, který se inspiruje právě ve světě ezoteriky, nevysvětlitelných a paranormálních jevů nebo v alternativních terapeutických a léčebných metodách.
Občas se jeho podivínství projeví i v některém z jeho filmů. Vzpomeňme například kultovní, a zároveň jediný, český zombie horror s parodickými prvky Choking hazard. Dušek v něm ztvárnil roli doktora Reiniše, který pořádá v odlehlém životě kurz hledání smyslu života. Ve filmu už z roku 2004 prezentuje rádoby filozofické moudra o smyslu života zatímco ve většině diváku vyvolaly humorné pochechtávání, samotnému herci se role velmi zamlouvala a zdá se, že se s ní ztotožnil.
Vzal si za ni honorář ve výši pouhé jedné koruny a navíc, bez nároku na jeho navýšení sám chtěl účinkovat i v druhé polovině filmu, přestože podle původní dohody s tvůrci měl účinkovat mnohem kratší dobu. Využit Duškova podivínství, tehdy velmi málo veřejně známého, bylo jedním ze záměrů filmařů, což dokládá i další herecké obsazení. Pornoherce jehovistické víry například ztvárnil rocker neherec Roman Izaiáš.
Za alternativou a ezoterikou se ještě výrazněji vydává Dušek ve své autorské tvorbě. Velmi úspěšně je jeho divadelní představení Čtyři dohody, které dodnes vidělo přes 150 tisíc diváků a Dušek s ním nadále objíždí Česko. Jde o jeho autorské zpracování stejnojmenné knihy Dona Miguela Ruize, ohledně šamanským mouder domnělé dávné civilizace indiánů z kmene Toltéků.
Představení vzešlo z Duškova improvizačního divadla Malá Vizita, aktuálně k vidění v Divadle Kampa. Představení, jehož děj je spontánně utvářen přímo před zraky diváků je dlouhodobým stavebním kamenem jeho umělecké činnosti a i zde často zavítá do hájemství ezoterična.
Jako scénáristu Duška například oslovil příběh německého režiséra Clemense Kubyho. Ten začal chodit po úraze a s přerušenou míchou, což lékaři považují za nemožné. Pro Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě Dušek podivný příběh ztvárnil do divadelní podoby pod názvem L2: Brána života.
Alternativní přístup ke světu prolíná životem a dílem Jaroslava Duška už několik desetiletí. Tématika není atraktivní pro okrajové publikum, ale rovněž jde o byznys pro velmi široké publikum. Jeho "seriózní role" v úspěšných filmech nejsou jeho typickým uměleckým projevem, nicméně je znám zejména díky nim, v kontextu jeho ostatní tvorby však jeho provokativní výroky nepřekvapí.
Zdroje: irozhlas.cz, csfd.cz, divadlokampa.cz, databazeknih.cz, ct24.ceskatelevize.cz