Letos uběhne sto let od od úmrtí dvou nejvýznamnějších vídeňských umělců z přelomu 19. a 20. století. Veletržní palác až do 15. července na počest jejich jedinečnému umu vystavuje jejich díla z českých sbírek na výstavě s názvem Konec zlatých časů.
Oběma umělcům se ústředním motivem pro tvorbu obrazů staly ženy. Pro Egona Schieleho jsou typické obrazy nahých žen s pozorností zaměřenou především na ženské lůno (mnohdy nezakryté) a poprsí. Gustav Klimt je zase proslulý jemnějšími obrazy, na kterých jsou dámy zahalené do zlata a doplněné luxusními květinovými dekoracemi.
V obou případech však umělcům stály, seděly nebo ležely nahé dámy v ateliéru a dveře si mezi sebou podávaly především mladé dívky. To samozřejmě budilo mezi veřejností velké pohoršení, pornografický trh v tehdejší době si však mohl mnout ruce.
Přestože ženy byly ústředním motivem, bylo by chybné jejich umění omezovat jen na akty. Gustav Klimt je považován za zakladatele secese (založil spolek Vídeňská secese) a jeho krůčky směřovaly také k abstrakci. Kromě obrazů se věnoval navrhování interiérů či šperků. Je například spoluautorem luxusní výzdoby divadla v Karlových Varech. Na přelomu 19. a 20. století byl považován za hotovou celebritu. Egon Schiele byl zase bravurním mistrem v dramaticky pojatých portrétech a autoportrétech.
Gustav Klimt byl velkým vzorem Egona Schieleho, a protože byl o generaci starší a především viděl v mladém Egonovi uměleckého génia, vzal ho pod svá křídla a představil ho vyšší a luxusnější společnosti. Na počátku 20. století spolu vystavovali a po smrti Klimta po něm Egon převzal spolek Vídeňská secese. Schiele však Klimta přežil jen o několik měsíců.
Jejich obrazy jsou oceňovány po celém světě. V Českém Krumlově, ve městě, které si Schiele zamiloval a nějakou dobu zde žil, stojí Art Centrum, které nese jeho jméno. V horních patrech si můžete originální a jedinečná díla Egona Schileho prohlédnout během celého roku.
Ve Veletržním paláci je oběma umělcům do 15. 7. věnované východní křídlo ve 4. patře.