Kolik vydělávají Čaputová, Sólymos nebo Pellegrini? Podívejte se, jaké majetky přiznávají...
Na webu Národní rady SR byla konečně zveřejněna majetková přiznání slovenských veřejných funkcionářů za rok 2019. Stalo se tak později, než bývá zvykem. Lhůta pro odevzdání přiznání byla původně stanovena do konce dubna 2020. Důvodem měl být výrazný nárůst prověřovaných osob po změně legislativy a samozřejmě i situace kolem koronaviru. Prověrky a následné zveřejnění tak trvaly téměř rok.
„Prověření přiznání trvalo déle, neboť došlo k enormnímu nárůstu počtu veřejných funkcionářů,“
ozřejmil situaci šéf parlamentního výboru pro neslučitelnost funkcí Boris Susko.
Od 1. ledna 2020 se rozšířil rozsah veřejných funkcionářů podléhajících této povinnosti zhruba čtyřnásobně, z asi 580 na více než 2000. Několik funkcionářů podle Suska ani nevědělo, že tuto povinnost má. Výbor musel všechna podaná přiznání zkontrolovat a vyžádat si informace, pokud v nich byly nepřesnosti.
Na webu Národní rady SR jsou proto zatím zveřejněna jen majetková přiznání za rok 2019 a roky předchozí. Z členů tehdejšího kabinetu Petra Pellegriniho vydělal za rok 2019 nejvíce samotný premiér Pellegrini. Přiznal částku 1 775 956,22 Kč. Ministři na tom také nebyli špatně…
V Čechách je proces jiný
Majetky českých politiků zůstávají na rozdíl od jejich slovenských protějšků skryty. Jejich přiznání zveřejní Ministerstvo spravedlnosti pouze na základě žádosti, o níž rozhodne ve lhůtě 15 dnů ode dne obdržení žádosti, popřípadě od jejího doplnění a upřesnění. Lhůtu je možné ze závažných důvodů jednou prodloužit až o deset dní
László Sólymos (1 615 957,82 Kč)
Z ministrů přiznal nejvíce exministr životního prostředí László Sólymos. Vydělal 1 615 957,82 Kč. V rámci společného jmění manželů přiznal byt v bratislavském Starém Městě, zahradu a pozemek v Rusovcích, dům nebo byt v chorvatském letovisku Sukošan, dále také úspory v bance, hotovost a hypoteční úvěr. Přiznal také obchodní podíl ve společnosti, úvěr, jakož i značkové hodinky.
Miroslav Lajčák (1 602 403,49 Kč)
Třetí nejvyšší příjem z okruhu členů vlády vykázal exministr zahraničí Miroslav Lajčák, to ve výši 1 602 403,49 Kč . Lajčák přiznal například vlastnictví bytu a podíl na společných částech domu a pozemku v Tatranské Lomnici, podíl na vlastnictví rodinného domu v Jarabine, dále osobní auto ve společném jmění manželů a úvěr.
Richard Raši (1 586 377,63 Kč)
Čtvrtý nejvyšší příjem ve výši 1 586 377,63 Kč uvedl tehdejší místopředseda vlády SR pro investice a informatizaci Richard Raši.
Ten přiznal vlastnictví několika nemovitostí v Košicích, mezi nimi byt, garáž, rodinný dům a zahradu, stejně jako finanční úspory, vlastnictví cenných papírů a půjčku.
Ladislav Kamenický (1 301 502,43 Kč)
Nejméně ze členů vlády vydělal v roce 2019 tehdejší ministr financí Ladislav Kamenický, a to „pouhých“ 1 301 502,43 Kč. V přiznání uvedl, že vlastní rodinný dům v bratislavské čtvrti Ružinov a pozemek v Devíně. Rovněž se může pochlubit uměleckými díly, a přiznal i zařízení domácnosti a hypoteční úvěr, peněžní prostředky a podíl v obchodní společnosti.
Nejvíce vydělala paní prezidentka
Z vrcholných ústavních činitelů vydělala v roce 2019 nejvíce prezidentka Slovenské republiky Zuzana Čaputová, trochu méně pak expremiér Peter Pellegrini, následovaný bývalým předsedou Národní rady SR Andrejem Dankem.
Prezidentka Zuzana Čaputová (2 251 450,66 Kč)
I přesto, že v úřadě působila nejkratší dobu, vydělala si nejvíce. Prezidentka Zuzana Čaputová nastoupila do své funkce až v polovině roku 2019. V přiznání za rok 2019 i přesto uvedla úctyhodný příjem 2 251 450,66 Kč. Do "kolonky" jiný příjem uvedla celkovou částku 15 980,27 Kč. Přiznala i dva úvěry, vlastnictví rodinného domu, chaty a orné půdy v Pezinku. Je majitelkou automobilu a má hypoteční úvěr. V položce „přijaté dary nebo jiné výhody“ uvedla finanční dar v souvislosti s udělením Evropské ceny za politickou kulturu.
Peter Pellegrini (1 775 956,22 Kč)
Jak jsme už zmínili, bývalý premiér vydělal z výkonu veřejné funkce 1 775 956,22 Kč a jiné příjmy neuvedl. Přiznal, že vlastní byt v Bratislavě a v Banské Bystrici, rekreační chatu v obci Králiky a pozemek v Lukavici. Uvedl také úspory a hypoteční úvěr.
Andrej Danko (1 127 221,25 Kč)
Tehdejší šéf parlamentu Andrej Danko vydělal za rok 2019 nejméně z výše uvedených, konkrétně 1 127 221,25 Kč. Jiné příjmy neuvedl. Přiznal movitý a nemovitý majetek: Vlastní například rozestavěný dům v bratislavské čtvrti Dúbravka, zahrady nebo vinice. Jako svůj movitý majetek uvedl šperky, hodinky, umělecká díla, zařízení domácnosti a motorový člun. Přiznal také hotovost a podíl v obchodní společnosti. V položce „existence závazku“ uvedl převzetí dluhu, půjčku a stavební spoření. Zmínil i užívání bytu v katastrálním území Nivy, který ale nevlastní.
Eduard Heger (1 011 632,16 Kč)
Současný slovenský premiér Eduard Heger si za rok 2019 vydělal částku 1 011 632,16 Kč. Vlastní byt v bratislavské čtvrti Dúbravka, ornou půdu v Jablonci nebo obchodní podíly ve společnostech s ručením omezeným. Přiznal také hypoteční úvěr a užívání auta ve vlastnictví jiné osoby.
Boris Kollár (1 000 575,36 Kč)
Nynější šéf Národní rady SR přiznal majetek v hodnotě 1 000 575,36 Kč. V majetkovém přiznání uvedl vlastnictví několika nemovitostí, mezi něž patří byt, rodinný dům se zahradou a podíl na pozemku ve Starém Mestě, dům s pozemkem v Dunajské Stredě, ale i nemovitosti v zahraničí, konkrétně dům v Thajsku, chata v rakouském Bergu a stavba v Dubaji. Mezi movitým majetkem uvedl vybavení domů, bytu a chaty, umělecká díla sběratelské hodnoty nebo sbírku hodinek a šperků. Přiznal i peníze a vklady v bankách, pohledávky, ochranné známky, cenné papíry, akcie, několik podílů v s.r.o. a autorská práva. V položce „existence závazku“ vypsal úvěry, půjčky, závazky, finanční ručení a záruky.
Kollár uvedl, že vedle veřejných funkcí zastával i funkci předsedy hnutí Sme rodina, z čehož mu podle přiznání plynuly požitky v podobě osobního auta a mobilu.
Milan Krajniak (981 115,39 Kč)
Milan Krajniak nedávno odešel z postu ministra práce. Jeho příjem z veřejné funkce činil 981 115,39 Kč. Přiznal byt v bratislavském Starém Mestě, ornou půdu v Eliášovcích, mezi movitým majetkem uvedl umělecké předměty sběratelské hodnoty a vybavení bytů. Přiznal také auto. V položce „vlastnictví majetkového práva nebo jiné majetkové hodnoty“ uvedl autorská práva, peníze, vklady v bankách, investiční zlato a obchodní podíly.
Veronika Remišová (978 227,62 Kč)
Vicepremiérka Veronika Remišová vydělala 978 227,62 Kč. Jiný příjem uvedla v částce 220 844,25 Kč.
Přiznala vlastnictví bytů v bratislavském Starém Mestě a Devínské Nové Vsi, chatu v Pribylině, byt v Belgickém Etterbeeku a auto. Uvedla i peníze na účtech, akcie společností obchodovaných na burze cenných papírů, podíl v s. r. o. a hypotéku.
Igor Matovič (948 751,49 Kč)
Vicepremiér Igor Matovič a současný ministr financí SR neuvedl v majetkovém přiznání kromě částky 948 751,49 Kč za výkon veřejné funkce žádný majetek.
Matovič tak mimo jiné uvedl, že není vlastníkem žádné nemovité věci a ani neužívá žádnou nemovitost, která by patřila jiné právnické nebo fyzické osobě a která by převyšovala zákonem stanovenou hodnotu.
„Z přiznání to vypadá, jakoby byl Igor Marovič člověkem bez majetku, který nikde nebydlí. To ale neposkytuje reálný obraz o majetkové situaci jeho osoby a rodiny,“
uvedla Zuzana Petková z nadace Zastavme korupci.
Ministr se svou rodinou bydlí v domě, který pravděpodobně patří jeho manželce. Podle zákona by měl jeho užívání přiznat v případě, pokud hodnota věci (v tomto případě nájmu) přesahuje 472 144,40 Kč ročně, tedy 39 354,01 Kč měsíčně. Protikorupční nadace vyzvala výbor pro neslučitelnost funkcí NR SR, aby ověřil, zda Marovič tuto hranici nepřekročil a tudíž zda je jeho majetkové přiznání úplné a pravdivé. Stejně by měl přezkoumat, zda je tomu tak i v případě movitých věcí.
Igor Matovič přepsal veškerý majetek i rodinnou firmu na manželku. Rozsudkem Okresního soudu v Trnavě, který nabyl právní moci 31.8.2006, bylo zrušeno jejich společné jmění manželů. To je jedním ze způsobů, jak se mohou politici veřejné kontrole vyhnout, neboť majetek manželky a nezletilých dětí se sice přiznává, ale nezveřejňuje.
„Igor Matovič není jediný veřejný funkcionář, z jehož majetkového přiznání se v podstatě nic nedozvíme. Můžeme jej však považovat za exemplární příklad, protože je ministrem financí vlády, která deklarovala transparentnost ve veřejných financích a v politice,“
dodala Zuzana Petková.
Platy slovenských politiků stoupají
Zatímco do roku 2018 se platy slovenských poslanců nezvyšovaly, od roku 2019 stoupají. Poslanci si tak průměrně vydělají přibližně 145 000 Kč měsíčně. Nejvyšší příjem má prezidentka Zuzana Čaputová, která se stala nejvíce vydělávající hlavou státu v historii země. Přísluší jí měsíční plat v částce přibližně 375 000 Kč, což je o více než 130 000 Kč za měsíc více, než kolik vydělával její předchůdce Andrej Kiska.
Tak co říkáte? Někomu se platy ústavních činitelů jeví jako neadekvátně vysoké, jiní tvrdí, že si je za svou práci zaslouží. Ať tak či tak, bídu s nouzí určitě netřou a na výši příjmu si asi nikdo z nich také příliš stěžovat nemůže.
