- CZ
- EN
- SK
Oligarchové přišli o miliardy dolarů. Slábne jejich vliv?
Válečný konflikt na Ukrajině tvrdě postihl ruské miliardáře. Propad cen snížil hodnotu jejich majetku o desítky miliard dolarů. Evropská unie zároveň potrestala ruské banky a odstřihla přístup ruského režimu na finanční a kapitálový trh unie.
Fenomén oligarchů se zrodil v chaotických dobách rozpadu Sovětského svazu. Tehdejší ekonomika se zhroutila a ředitelé největších fabrik se ocitli ve vzduchoprázdnu. Tehdy netušili, co dělat v nových tržních podmínkách. Využili svých mocenských kontaktů, ovládli ziskové části podniků a záhy pochopili, že potřebují také politickou moc.
Kdo je východoevropský oligarcha
Jde o obchodního nebo průmyslového magnáta ve Východní Evropě, především v postsovětských republikách, který rychle zbohatl po rozpadu SSSR. Termín pochází z ruštiny a nemusí nutně znamenat, že oligarcha má politickou moc. Někteří oligarchové nicméně politickou moc mají. Ze států bývalého východního bloku se oligarchové objevili především v Rusku a na Ukrajině.
Nejslavnější ze všech
Snad nejslavnějším ruským oligarchou byl Boris Berezovskij. Bývalému fyzikovi se podařilo v polovině 90. let ovládnout automobilku Avtovaz, přesněji její prodejní část. Byl chytrý. Obvykle nevlastnil v podnicích většinu, měl jen minoritní podíl, ale za to vždy kontroloval finanční toky. Jeho oblíbeným majoritním vlastníkem byl totiž stát, který vždy dokázal přesvědčit, aby mu šel na ruku. Někdejší uznávaný matematik a počítačový expert ovládal podíly v několika bankách, ropných a leteckých společnostech a především v médiích (televizní kanály ORT a TV6). Díky svým penězům a úzkým vazbám na politické špičky byl jednou z nejvlivnějších osob veřejného života v zemi.
Přítel Jelcina, kritik Putina
Berezovskij byl také přítelem tehdejšího prezidenta Borise Jelcina. Po nástupu Putina k moci se však dostával do stále větších problémů. Nakonec se zbavil významné části svého majetku a odešel do londýnského exilu, kde získal v roce 2003 azyl. Následně se stal jedním z nejhlasitějších kritiků Putinovy vlády. Berezovskij mnoho let figuroval na seznamech nejbohatších lidí světa. V Rusku se ale velké oblibě netěšil. Bylo proti němu vedeno 11 trestních řízení, obviněn byl mimo jiné i z přípravy státního převratu. V roce 2009 byl v nepřítomnosti odsouzen na 13 let za údajné vytunelování automobilky Autovaz. Z jejího majetku si podle soudu přivlastnil 58 milionů rublů, což je v přepočtu asi 34 milionů korun. Zemřel v březnu 2013. Podrobnosti ke smrti Berezovského tehdy britská policie neuvedla, spekuluje se však o sebevraždě.
Sankce na Putina a ruské boháče
Nejhůře z ruských oligarchů zasáhl válečný konflikt šéfa ruské ropné společnosti Lukoil Vagita Alekperova. O moc lépe na tom nejsou ani spolumajitelé ruské plynárenské společnosti Novatek Leonid Michelson a Gennadij Timčenko. Velkou ztrátu eviduje také Vladimir Lisin, který má pod kontrolou ocelárny NLMK. Tucet ruských miliardářů bylo ocejchováno jako mezinárodní ekonomičtí vyvrhelové už po ruské anexi Krymu v roce 2014 či vměšování do amerických voleb v roce 2016.
„Ruští oligarchové a elity, které ze zkorumpovaného systému profitují, už nebudou odstíněni od důsledků destabilizující činnosti jejich vlády,“
uvedl v roce 2018 tehdejší ministr financí Steven T. Mnuchin.
Další postihy
Bidenova vláda už v lednu naznačila, že by se cílené sankce mohly kromě dalších oligarchů týkat i Vladimíra Putina. Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová koncem ledna uvedla:
„Vláda identifikovala lidi v úzkém kruhu kolem Kremlu či v jeho blízkosti, kteří hrají roli ve vládním rozhodování či mají přinejmenším nějaký podíl na destabilizujícím jednání Kremlu. Tito lidé jsou zranitelní, neboť jsou na Západě hodně angažovaní svými financemi.“
Takové sankce znamenají, že ztrácejí přístup do amerického finančního systému i k majetkům, které spadají pod americkou jurisdikci. Nesmí s nimi obchodovat žádná americká fyzická ani právnická osoba. A na dosavadní sankční seznam mají přibýt další vlivní oligarchové.
„Naše dnešní akce je reakcí na agresivitu ruského chování,“
řekla 21. února předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Britský premiér Boris Johnson 22. února oznámil, že Británie proti Rusku zavede balíček mezinárodních opatření, jehož součástí je například uvalení sankcí na pět ruských bank a tři podnikatele, kteří jsou podle Londýna blízcí Kremlu.
„Zmrazíme jim aktiva a zakážeme vstup do země,“
uvedl Boris Johnson.
Roman Abramovič
Další oligarchové se ale zatím sankcím vyhnuli. Například Roman Abramovič je jedním z nejslavnějších ruských oligarchů. Možná i proto, že si roku 2003 koupil londýnský fotbalový klub Chelsea. Další oporou Abramovičovy pokladnice je těžebně-průmyslový gigant Evraz, který svého času vlastnil i ocelárnu Vítkovice Steel. S takovým objemem peněz na Západě by se dalo čekat, že už na Abramoviče dávno sankce dopadly, ale dosud se mu vyhýbaly. Po jeho potrestání roky volal také ruský disident a opozičník Alexej Navalnyj.
Tlak ve Velké Británii na něho sílí
Osm let byl Abramovič gubernátorem Čukotky, v té době (2005 - 2008) byl vůbec nejbohatším Rusem, jak tehdy informoval deník NY Times. Později přesídlil do Londýna. Občanství tam nezískal, a tak si vyřídil izraelské. Do Londýna ale pravidelně jezdí. Volání po jeho postihu v těchto dnech v Británii zesílilo. Opoziční labouristický poslanec Chris Bryant v parlamentu vytáhl údajný uniklý vládní dokument z roku 2019, podle něhož se o miliardáře zajímaly britské úřady kvůli jeho "vazbám na ruský stát a spojení s korupčními praktikami".
„Pan Abramovič by tedy jistě již neměl mít možnost vlastnit v této zemi fotbalový klub,“
hřímal Chris Bryant.
Usmanov a Michelson
Sankcím se doposud úspěšně vyhýbají také Ališer Usmanov a Leonid Michelson. Rodilý Uzbek s ruským občanstvím Usmanov zbohatl na kovech a těžbě. Jeho největším majetkem je ocelárenský gigant Metalloinvest. Vlastní podíl také v čínském výrobci smartphonů Xiaomi. Vlastní luxusní lodě a prsty má i v sociální síti Facebook.
„V raných dobách růstu firmy Facebook společnost Kanton Services, napojená na Usmanova, poskytla spojení mezi ruskými státními penězi a velkými ranými investicemi do Facebooku,“
informovalo Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů. Napojení státních peněz vyšlo najevo při úniku dokumentů z daňových rájů zvaných Paradise Papers. Leonid Michelson je zakladatel a šéf plynového těžaře Novatek, po Gazpromu druhého největšího v Rusku. V jeho firmách je partnerem i Gennadije Timčenko (šestý nejbohatší Rus), na nějž už sankce platí od roku 2014.
„Bylo by to přirozené navázání na Timčenka, který je největším obchodníkem v Putinově kruhu,“
komentoval pro Forbes expert od ruské vlády.
Ukrajinští oligarchové prchli
Ukrajinští oligarchové a podnikatelé se na vpád Rusů připravovali už od ledna. Ukrajinu opouštěli charterovými lety. „Takové množství charterů nebylo za šest let pozorování letového provozu,“ informovala média. Mezi stroji, které odletěly, byla letadla patřící nejbohatšímu Ukrajinci Rinatu Achmetovovi a Borysovi Kolesnikovovi. Soukromý let pro padesátku lidí si objednal také opoziční poslanec, milionář Ihor Abramovyč. Koncem ledna odcestoval do ciziny i druhý nejbohatší Ukrajinec Viktor Pinčuk. A 10. února do Mnichova odletěl podnikatel a poslanec Vadym Novynskyj. Týž den do ciziny odcestoval Oleksandr Jaroslavskyj a o tři dny později pak odletěli podnikatelé Andrij Stavnicer a Vadym Nesterenko.
První ukrajinští oligarchové
Byl chladný říjnový podvečer roku 1995. Fotbalové utkání doněckého klubu Šachtar sledoval i jeho majitel Achat Bragin. Náhle se rozlehl výbuch, který zabil skoro všechny návštěvníky VIP zóny. Měl takovou sílu, že Bragina identifikovali jen podle masivních zlatých hodinek, které exploze téměř nepoškodila. Atentátník nebyl nikdy odhalen, i když pamětníci tvrdí, že v následujících chaotických měsících mizeli různí lidé, jejichž těla se pak nacházela na důlních haldách po celém Donbasu. Pár měsíců po jeho smrti se majitelem Šachtaru stal Rinat Achmetov. Ten byl v roli hostitele semifinále mistrovství Evropy mezi Portugalskem a Španělskem v roce 2012. Zápas tehdy probíhal v supermoderní Donbas Areně, prvním fotbalovém stadionu ve východní Evropě, který UEFA zařadila do pětihvězdičkové kategorie. Achmetovi stadion patřil - investoval do něj 175,8 milionu eur. Mohl si to dovolit, časopis Forbes hodnotu jeho majetku ten rok odhadoval na 16 miliard dolarů. Někdejší řezník s ostrými lokty se změnil ve velmi úspěšného byznysmena západního stylu, který si najímal západní manažery a své lidi posílal studovat na nejprestižnější světové školy MBA. A také měl k dispozici západní právníky, kteří se úspěšně soudili se světovými i ukrajinskými médii, když tvrdila, že má Achmetov cokoliv společného s organizovaným zločinem.
Podle ruského vzoru
Podobně jako v Rusku, také na Ukrajině šel bývalý prezident Petr Porošenko oligarchům na ruku. Bohatý podnikatel byl zvolen do čela prozápadní ukrajinské vlády v roce 2014 po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Jenže současný prezident Volodymyr Zelenskyj se s oligarchy příliš nekamarádí. Například politický analytik Vladimir Fesenko dokonce Zelenského boj s oligarchy kritizuje.
„Zelenskyj udělal chybu, když se pustil do konfrontace se všemi ukrajinskými oligarchy, kteří ovládají hlavní politické síly, strany nebo televizní kanály. Je to velmi nebezpečná, riskantní hra,“
tvrdí Vladimír Fesenko. Značné kontroverze na podzim vyvolal také Zelenského podpis pod zákon proti oligarchům, který má omezit vliv nejbohatších Ukrajinců na politický život země. Podle kritiků ale nová legislativa až příliš posiluje samotného prezidenta a objevují se názory, že by Zelenskyj mohl novou právní normu použít proti svým odpůrcům.
Válka je oslabí
Na bruselském summitu v noci na pátek se prezidenti a premiéři zemí Evropské unie shodli na zavedení dosud nejtvrdších sankcí proti Rusku. Mají omezit ruský přístup ke kapitálu, postihnout energetiku, dopravu či obchod. Zasáhnou také 70 procent ruského bankovního trhu, což na nejbohatší oligarchy určitě tvrdě dopadne.
Zdroje: aktuálně.cz, idnes.cz, archiv.hn.cz, e15.cz, ct24.cz, respekt.cz, wikipedie.org
