Mladý talentovaný herec Šimon Bilina se narodil v Příbrami a vyrůstal v nedalekých Sedlčanech, kde i navštěvoval osmileté gymnázium. Činoherní herectví vystudoval na brněnské JAMU. Proslavila ho jedna z hlavních rolí v televizním seriálu Zoo. Ztvárnil zde postavu Adama Haďáka Hrušky, veterána z Afghánistánu. Šimon se věnuje i divadlu, Jan Svěrák ho obsadil do svého Branického zázraku, v divadle ABC hraje roli poručíka Dolochova ve Vojně a míru. Miluje hudbu, píše texty, skládá písně a je jedním z frontmanů kapely 440 Hc.
Od své role se učím klidu a disciplíně. Když s nějakou postavou strávíte dva roky, tak vás to chtě nechtě ovlivní. On přišel o rodiče, tak jsem si představoval, jak to musí být těžké. Později jsem si uvědomil, že to vlastně stačí zahrát. Že to nemusím tolik prožívat. Prošel jsem určitými fázemi, kdy pro mě bylo těžké s tím fungovat. Vyčerpávalo mě to. Teď už jsem to zpracoval a hraní mě baví čím dál víc. Hraní si užívám. Jsem na nekonečné cestě, kdy dělám co mě baví a každý den se učím. Učím se pozorováním, všímám si detailů. Jsem v přítomnosti. Člověk si všímá, všímá si kameramana, jak poslouchá, jak vnímá, co dělá rukama. Všímá si moderátorky, která přichází s nějakou misí života. Všímá si barmanky, která mi tady připravila úžasná vajíčka Benedikt. Na která koukám a trochu slintám. Člověk prostě vnímá a učí se.
Můj děda byl voják, byl husar, který jezdil na koni. A zachránil ze zajetí asi 16 lidí. Vojenská profese je něco, k čemu mám obrovský respekt. Ale válečné paradigma vnímám jako něco špatného. Když proti sobě bojují armády a umírají kvůli tomu civilisté. Všichni víme, že je to jenom souboj eg, bojují proti sobě nějací psychopati. Kdyby bojovali osobně, poprali se mezi sebou v nějakém koridoru o peníze, tak by to dávalo smysl. Peníze člověka nenaplní. Ano, jsou důležité, je to nějaká energie, ale peníze nestačí k tomu, aby se člověk cítil šťastný. Já mám úctu k vojenství jako disciplíně, k tomu, co to historicky znamená. Bez jakékoli komunistické nebo utopistické konotace - věřím v lidskost, laskavost a v to, co je za náboženskými symboly. Pro mě je nejkrásnější směr sekulární etika, o které se hodně mluví, díky Dalajlámovi. Sekulární etika říká, že nejsou žádná náboženství, že je důležité být hodný a to i sám na sebe. Víme kdo jsme a kdo nejsme. Ptáme se odkud jsme přišli a kam jdeme, místo toho kolik máme na účtu a v čem se vozíme a jestli to má vyhřívané sedačky. Tak tohle je má široká odpověď k tématu vojenství.
„Pracuji s Janem Svěrákem, kterého vnímám jako bratra. A to i když je mu asi 60 nebo 160 let. Chovám vůči němu hluboké přátelství. Až mě to dojalo a překvapilo, že jsme navázali takový vztah. Dokonce si půjčujeme knížky. Já se od něj učím, obdivuji klid, který díky němu panuje na place,"
prozradil LP-Life.cz Šimon Bilina.
Účinkuji u něj v zájezdním představení Branický zázrak. Na něž vás určitě všechny zvu. Jedná se o nevšední představení, které jde za všechny náboženské vzorce. Věnuje se duši, lidskosti. Ještě hraju v divadle ABC v představení Vojna a mír. V téhle době je to takové zvláštní a já tam hraju ještě toho největší ruského hajzla. Ale zase, všechno je to jenom o lidskosti. Já chovám stejnou úctu k Rusovi, který je lidský jako ke komukoli jinému. A může být i Ukrajinec, který má v hlavě hovadiny. Vždy je to o konkrétním člověku. Je nesmysl dělit lidi podle náboženství nebo národnosti, všichni jsme lidi, jsme si rovní a všechno je propojené. Všichni jsme stejní, neexistuje Rus, Žid, černoch.
Nazpíval jsem duet s Davidem Stypkou. David v 41 letech odešel z těla kvůli rakovině. Před 8 měsíci jsem tento klip vydal a byla to pro mě obrovská škola. Jsem v Davidem stále v kontaktu, tak jak to máme s lidmi, kteří nám odešli. Jsou v našem srdci, v našich myšlenkách. Teď v sobotu natáčím klip ke své první muzice, kterou dělám s Lukášem Chromkem a Janem Uvirou. Lukáš je autorem písní jako jsou Vánoce na míru, posledních písniček Karla Gotta nebo songu Tělo Ewy Farne, s níž i hraje. A Honza hraje třeba s Vojtou Dykem. V sobotu točíme klip k písni, kterou jsem napsal před čtyřmi lety. Napsal jsem hudbu i text a kluci tu hudbu ještě vyšperkovali a dovedli k dokonalosti. Moje píseň je o přijetí nové formy vztahu. Když se s někým rozejdeme, může to být bolestné. Ale čas, lidé okolo, příroda nebo meditace člověka očistí a zůstane jenom to podstatné. Pro mě je hudba léčivá. Zachycuje život v nekonečně úrovních, ale musí tak být i dělaná, aby to fungovalo. Hudba má schopnost prostoupit naši duši, dodat odvahu, sílu. Mně mnohokrát zachránila život. Tenhle svět umí být velmi toxický a věnovat se hudbě je něco, co mi dává smysl a pomáhá mi. Člověk musí být upřímný sám k sobě, neutíkat před sebou a před bolestí. Na konci té bolesti totiž přijdou dárky. Přijdou ty opravdové Vánoce.
Já bych neřekl, že jsem herec. Když jsem na place a točím, jsem herec, ale ta paleta je mnohem širší. Když tady teď sedím, jsem prostě člověk, který si přeje, aby byli všechny bytosti šťastny. K tomu směřuju všechny myšlenky a všechny své kroky. Včera mi volal Tom Klus, že pojedou někam na hory. Tak třeba se za nimi na pár dní zastavím. Ale hlavně budu skládat, nějak mě to chytlo. Cítím neustále inspiraci. I teď, jak jsme tady. Když kouknu na ta vajíčka, tak cítím obrovskou inspiraci.
Na podzim se rýsuje nějaký film. Ale ještě je brzy o tom mluvit. Čeká mě hodně hudby. Mám rozjeté spolupráce s několika producenty a kamarády. Zajímá mě hodně žánrů. Chci jít touhle cestou a hlavně zůstat neustále zvědavý. A zároveň se nenechat vyčerpat. Teď jak se začalo brzy stmívat a já chodil za tmy na natáčení a za tmy domů, přistihl jsem se, že ztrácím radost. Dokonce mi vyskočily šediny. Tak jsem zpomalil. Hodně.
Přeju všem, aby si byli na příjmu. Abychom si byli na příjmu. Protože všechno začíná u nás. Přeju všem, aby se nenechali vyčerpat blbostmi a lidmi, co za to nestojí. Nejvyšší dobro všem. Mějte se nádherně a třeba se uvidíme na koncertě.
Zdroj: vlastní dotazování, wikipedia.cz