NA FÉROVKU: V Česku je každé sedmé dítě obézní a každé čtvrté trpí nadváhou
Já vám nevím, ale taky to cítíte? Jak jste ve všem takoví... nacpaní? Nedopnete knoflíček u kalhot, podprsenka vás tlačí... víte, co to je? Já vám to povím. Kila navíc! Nenápadně, pomalu a potichu přišla, usadila se po celém těle a drží se jako klíště. A už se nepustí! Což o to, já a většina dospělých se podle mě kousne, a pak to s nějakým tím vypětím sil zhubne, ale co mají dělat děti, které z toho nemají ještě rozum?
Alarmující čísla
Podle WHO trpí nedostatkem pohybu více než 80% dětí a 40% dospělých. Podle mě je to alarmující číslo. V Česku je každé 7. dítě obézní, každé 4. má nadváhu. Nemusíte být zrovna Einstein, abyste se dopídili, že to je asi špatně. Nejenže ten človíček špatně vypadá, ale má to negativní dopad hlavně na jeho zdraví. A do dospělosti si ponese příšerné problémy. Ať už zdravotní fyzické nebo psychické.
Zarůstání do křesel a pohovek
A teď ten koronavirus. Vláda nám zavřela všechny možný i nemožný způsoby vyžití se, což má za následek zarůstání do křesel a pohovek. Málokdo se prostě dokope ráno vstát a jít ven běhat, když je venku už taková zima. Včetně mě. Dřív, čti před koronou, jsem každé ráno vstala v půl šestý a mazala do fitka, kde jsem posilovala nebo běhala. O víkendu pěkně na zeď, do bazénu, do sauny a já nevím, co ještě. A teď? Ani mě nehne. Sama? Venku? Brr! A to jsem dospělá, která si umí spočítat, že při delším takto negativním chování se to podepíše nejen na mé fyzičce, ale i na stavu finančního konta, protože si pak budu muset koupit větší hadry...
Dítě z toho nemá rozum
To dítě si to nespočítá. Nechápe to. Nemá z toho rozum. Když ho rodič neodveze na kroužek nebo nepošle za barák s míčem, když nemůže jít s kámošema prostě ven dělat cokoliv, co udělá? Sedne k telce, k playstationu nebo počítači. Co se stane? Zleniví, ztloustne. Když má ještě rodiče při smyslech, je šance, že ten ho donutí něco dělat, ale v tu chvíli se rodič stává nepřítelem číslo jedna, protože prudí a otravuje dítěti život „nesmyslnými kecy“ o zdraví nebo je rodič už tak vyčerpán, že nechá dítě na pokoji, a pak sklízí zkažené ovoce v podobě lítání po doktorech, kteří řeší, proč má dítě nadváhu a případné diabetes...
Začarovaný kruh
Z takového malého buřtíka pak vyroste větší buřt, který trpí mnoha nemocemi, nechutenstvím k životu, ti hezčí a štíhlejší ho ve škole šikanují, takže si dotyčný ještě rozvine nějakou psychickou poruchu, a v dospělosti má pak problém navazovat vztahy... Takhle bych mohla polemizovat a skládat souvislosti do nekonečna.
Je to začarovaný kruh, který ale dává smysl. Každopádně vládní činitelé očividně nepomýšleli na tento negativní důsledek svých nařízení a opatření. A právě nyní, kdy by se mohla opět uvolňovat některá z těch přísných nařízení, sepsala lékařská komise Českého olympijského výboru výzvu, kde jasně uvádějí, proč chtějí, aby vláda umožnila dětem a mládeži sportovat.
Apel na vládu
„Jedním z dlouhodobých dopadů, který se projeví s odstupem času na tělesném, a tím i duševním zdraví, je restriktivní omezení pohybových aktivit u celé populace, především však u mladé generace. Je jednoznačné, že pravidelné sportování na školách i mimo školu přináší pro organizmus a imunitní systém více pozitivních než negativních stimulů. Bez pohybu, a tedy dostatečného energetického výdeje, bude vždy i velké riziko obezity. Její následky můžeme sledovat ve zvýšené míře v přímém přenosu právě v dnešním období pandemie COVID-19.“
Ve dvou se to lépe táhne
Já jsem se rozhodla taky apelovat. Nejen na vládu, aby nám už otevřela fitka, bazény, sauny a prostě všechno, ale i na sebe. Musím s tím svým lenošstvím a narůstajícími kily něco udělat. A apeluju i na vás - taky s tím něco udělejte, ať v tom nejsem sama a mám od vás nějakou podporu, protože každý ví, že ve dvou a více se to lépe táhne.
