Na kukačku v nejvzácnějším trezoru v Česku: Zlato ani drahokamy nečekejte!
Když se řekne »nejvzácnější« trezor, tak jsme si představili místnost po strop nacpanou zlatem a drahým kamením. Jenže jaké je zklamání, když zjistíte, že v dnešní době přemnožené planety a globálního oteplování musíme myslet také na něco jiného než na parádu. Vědci se totiž snaží udržet doslova v suchu budoucnost našich žaludků. Za zdmi Genové banky Výzkumného ústavu rostlinné výroby proto najdete až 45 tisíc druhů semen namísto blyštivých kamínků...
... těch se totiž přece jenom nenajíme, kdyby přišla válka, globální nebo přírodní katastrofa. Představte si totiž, že už si jen tak někde neurvete ze stromu sladké jablíčko. Že si jen tak neskočíte k pekařovi pro čerstvé rohlíky...
90 tisíc semínek
Je to díky bohu zatím jen scifi představa, která se neděje. Kdyby ovšem něco podobného nastalo, tak Česká republika je připravena. Za zdmi Genové banky se hrstka specialistů stará o to, že těch 90 tisíc semen je životaschopná a kdykoliv připravena růst a následně nasytit hladové krky.
Funguje to asi tak, že každé semeno má svého kurátora. Ten sleduje, zda je semen dostatek. Pokud tomu tak není, začne laboratorně semena rozmnožovat. Následně je pošle právě do Genové banky, kde nastává mravenčí práce. Osivo se musí vyčistit, vytřídit a provést testy klíčivosti. Ta je totiž zásadní. Vše se pečlivě zaznamenává do dokumentace.
Expirace za 30 let
Materiál se následně vysuší, nasype do sklenic a uloží do obřích mrazáků, kde je mínus osmnáct stupňů. Takových mají v ruzyňském ústavu deset a více než polovina je plná. Banka dokonce vlastní vyšlechtěné vzorky už z roku 1920, přestože byl ústav oficiálně založen až v roce 1989.
Každých deset let se sleduje klíčivost.
„Ke čtyřicátému roku života semen dochází ke ztrátě klíčovosti, prudce padá a ten materiál se musí obnovit,“
vysvětlil šéf Genové banky Vojtěch Holubec.
Vzácná pšenice
Holubec se také chlubí, že nejrozšířenější kolekce je právě pšenice, protože ta je pro nás stěžejní.
Vzorky se nejen skladují, ale také odesílají dalším zájemcům. Naše semena tak putují do celého světa. Například naposledy si českou sóju objednali až z Kazachstánu. Rádi by ji šlechtili, a tak shánějí materiály z celého světa. To se týká i nás, protože je posledních pár let sucho, tudíž je potřeba plodinu vyšlechtit tak, aby suchu odolala.
Ale nemyslete si, že když si koupíte pole, že můžete jen tak zavolat do Genové banky, aby vám dali semena, pro soukromé účely to fakt nefunguje. Musíte mít vyšší záměr než jen vlastní byznys a zisk.
Zahraniční pojistka
Nemusíme se tedy bát, že bychom jednou vymřeli hlady. Pojištěni jsme ze všech stran.
„Ty nejcennější materiály máme uložené také ve slovenské genové bance v Piešťanech a v dalších ústavech v České republice,“
vysvětluje.
„Zároveň odesíláme vzorky i do genové banky na Špicberkách. Tam jsou semena uložena v bývalých těžebních šachtách,“
popisuje místo, kde schraňují téměř milion vzorků z celého světa. „Takto je naše česká banka pojištěná,“ vysvětluje Holubec.
