Státní opera pár hodin před otevřením! 500 pracovníků dolaďuje detaily!
Ve 20 hodin se po třech letech poprvé rozezní první tóny v budově Národní opery, a to tóny ouvertury Mistrů pěvců norimberských Richarda Wagnera, pod taktovkou hudebního ředitele Státní opery Karl-Heinze Steffense. Jenže než se budou moci diváci v klidu posadit, musí být vše dokonalé a hlavně čisté. Proto není divu, že ještě odpoledne byli v pohotovosti pracovníci, kteří zametali, leštili, luxovali a natírali jako smyslů zbavení.
Ve vzduchu je cítit novota a Iron, skla je totiž kolem více než dost.
„Podařilo se nám obrovské dílo, ale prožíváme nervozitu pár hodin před otevřením. Asi tak jako před každou premiérou,“
směje se ředitel Národního divadla Jan Burian.
Ten je hrdý nejen na splnění cíle rekonstrukce, a to navrácení vzhledu budovy do její původní podoby, ale také hlavně na novou oponu. Je to parafráze té původní.
„Oponu jsem maloval podle fotografie původní opony od Eduarda Faita, která visela v Novém německém divadle až do roku 1945. Potom se záhadně ztratila, nikdo neví, kam. Malovali jsme ji v dílnách Národního divadla,“
řekl autor opony Martin Černý s tím, že jako první vrstva byly akrylové barvy a finální vrstva je v olejových barvách. Instalace trvala více než osm hodin.
Pracovníci neměli Vánoce
Vzhledem k tomu, že termín otevření 5. ledna byl neměnný, měli plné ruce práce opravdu všichni zainteresovaní. Vánoce tedy nepřipadaly v úvahu.
„Letošní Vánoce se nás netýkaly. Normálně se zde pohybovalo denně na stavbě okolo 400 lidí, během prosince to bylo přes 500,“
svěřil ředitel stavby Jan Křístek.
Výsledek ovšem stojí za to. Zásadní snahou rekonstrukce bylo, aby veškeré změny byly pro diváka prakticky nepostřehnutelné a vsazení nových technologií nebylo na památce zřetelné. Jedinou patrnější změnou je přístavba nového patra nad zadní částí historické budovy. Kvůli hluku z nedaleké magistrály, metra a železnice bylo nezbytné provést odhlučnění budovy.
První v republice
Budova opery v sobě kombinuje historické i moderní prvky. Zcela novou divadelní technologií je otočné jeviště s technologií zahloubenou mnoho metrů pod základy původní stavby. Na návštěvníky nově čeká i titulkovací zařízení, které je v České republice k vidění vůbec poprvé. U každého sedadla je zabudovaný tablet, kde si každý divák může zvolit jazyk. V budoucnu bude možné na tabletech také zakoupit lístky na další představení nebo objednat občerstvení na přestávku.
V projektu se ateliér snažil co nejvíce přiblížit původní podobě opery z 19. století. Restaurátoři podle nálezové situace obnovili zdobenou teracovou podlahu foyer; hlediště nyní zdobí replika originální opony, která shořela. Všechny restaurátorské práce se prováděly ručně pod dohledem experta.
Uvnitř opery došlo k malým dispozičním změnám, které se týkají zejména technického zázemí, a nově je vybudována zkušebna orchestru. Modernizace se dotkla také barů, restaurace i exteriéru. Fasáda opery je nyní v původní barevnosti a v prostranství mezi budovami je dokončována piazzetta.
Celková rekonstrukce vyšla na 1,3 miliardy korun.
