Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová slaví třetí výročí ve funkci hlavy státu. Inaugurační slib složila do rukou předsedy Ústavního soudu 15. června 2019 v bratislavské Redutě. Po třech letech ve funkci však u Slováků ztrácí popularitu a už není nejdůvěryhodnější političkou na Slovensku.
V den třetího výročí své inaugurace se prezidentka na sociální síti vyjádřila, co si myslí o slovenské politice:
uvedla.
Prezidentka chce být ve svém dalším působení více hlasem těch, které není slyšet. Hlavním úkolem se pro ni stala snaha o dosažení hodnotové politiky.
zhodnotila své působení.
Dobu krizí na Slovensku nazvala Čaputová zkouškou hodnot, trpělivosti, rozhodnosti a správných kroků. Nejtěžší pro ni podle jejích slov bylo spojit dvě ambice, k nimž se zavázala při inauguraci.
Třetí výročí oslavila prezidentka Slovenska Zuzana Čaputová doléčováním se z onemocnění koronaviru.
připomněla.
Občanům poděkovala za důvěru.
V rozhovoru, který Zuzana Čaputová poskytla pro Vogue CS před inaugurací, uvedla, že si přeje vnímat všechny stejně, respektovat jiný názor, být prezidentkou všech a nejen těch, kdo ji volili. To ještě netušila, že bude svou zemi provádět nejtěžší krizí v novodobé historii a celosvětovém měřítku.
V rozhovoru pro Vogue Leaders vzpomíná také na Václava Havla a dětství v Československu. Možná i proto ji tak trochu za svoji považují i lidé v Česku.
Zuzana Čaputová vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě. Je matkou dvou dcer. Během studia a po jeho skončení pracovala v místní samosprávě v Pezinku, nejprve jako asistentka na právním oddělení, později jako zástupkyně přednosty městského úřadu. Od roku 1998 působila v terciálním sektoru, kde se věnovala veřejné správě a problematice týraných a zneužívaných dětí. Následně pracovala jako projektová manažerka v občanském sdružení EQ Klub na projektu rozvoje místních komunit. Spolupracovala s občanským sdružením VIA IURIS, od roku 2010 jako advokátka. Věnovala se tématům právního státu a prosazování spravedlnosti ve vybraných oblastech práva. V prosinci 2017 oznámila vstup do politického hnutí Progresívne Slovensko, kde byla v lednu 2018 zvolena místopředsedkyní. V květnu 2018 se rozhodla ucházet o post prezidentky Slovenské republiky s cílem obnovit důvěru slovenské společnosti v tuto instituci a vrátit sílu a smysl hodnotám jako spravedlnost, ochrana lidské důstojnosti a civilizační příslušnost k demokratické Evropě. Jedním z rozhodujících důvodů její kandidatury byla vražda mladého novináře a jeho snoubenky z února 2018.
Jednoznačně se dá říci, že na začátku se Čaputové mimořádně dařilo a její popularita rychle stoupala. Úroveň důvěryhodnosti prezidentce vzrostla zejména v době pandemie koronaviru. Podle průzkumů jí tehdy důvěřovalo 66 procent občanů, díky čemuž se dlouhodobě těšila titulu nejdůvěryhodnějšího politika v zemi. Od jisté doby však začala důvěra občanů v její osobu postupně klesat. Těžko říci, nakolik se na tom podepsalo její napadení referenda o vypsání předčasných voleb nebo podpora obranné dohody s USA. V každém případě je dnes úroveň důvěryhodnosti prezidentky nižší než před jejím nástupem.
První slova Zuzany Čaputové jako hlavy státu po nástupu do úřadu se nesla v duchu motta její kampaně - „prezidentka nás všech“.
vzpomíná na svůj projev před třemi lety prezidentka ve statusu na Facebooku.
Tři roky od inaugurace se její důvěryhodnost poprvé propadla pod úroveň 50 %. Podle sociologa Michala Vašečky je to přirozené. V případě Zuzany Čaputové za tím Vašečka vidí i to, že přestala být tak široce konsensuální jako na začátku výkonu mandátu. Vašečka však upozorňuje také na chyby samotné prezidentské kanceláře.
uvedl.
Čaputová vyhrála už 1. kolo voleb, když dostala přes 40 procent hlasů. Ve 2. kole porazila svého protikandidáta Maroše Šefčoviče se ziskem 58,4 procenta.
Stala se tak první ženou v úřadu prezidenta Slovenské republiky a zároveň ve věku 45 let i nejmladším člověkem, který kdy úřad prezidenta na Slovensku zastával.
Aktuálně má prezidentka nejvíce příznivců mezi sympatizanty hnutí Progresívne Slovensko. Jejími druhými nejsilnějšími sympatizanty jsou pak voliči hnutí OľaNO, a to i přes útoky jeho předsedy Igora Matoviče. Voliči OĽaNO prezidentce věří i přesto, že ji Matovič nazývá „zákeřnou“ a prohlašuje, že na Slovensku by se našlo „100 tisíc“ hodnotově lepších žen.
Dle průzkumu agentury Focus, který si objednala televize Markíza, by Zuzanu Čaputovou ve volbách určitě podpořilo 15 procent respondentů. Pro dalších 31 procent by byla mezi kandidáty, jejichž volbu by zvažovali. Naopak, svůj hlas by jí nikdy nedalo 46 procent z dotázaných Slováků.
Je možné, že toto století bude patřit ženám. Podle UN Women stojí ženy v čele 10 států a 13 vlád. V Estonsku sdílí vedení země prezidentka Kersti Kaljulaidová s předsedkyní vlády Kajou Kallasovou. Dalšími přírůstky na seznamu ženami vedených zemí jsou Řecko, Moldavsko, Togo a Gabon, od roku 2019 pak Rakousko, Belgie a Slovensko. Přidá se také Česko?
Česká ekonomka a bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová oznámila, že se rozhodla kandidovat na prezidentku České republiky. V Čechách o ní mluví jako o české Zuzaně Čaputové. Nerudová prezidentku sice označila za velkou osobnost, která je inspirací pro mnohé ženy, sama však nemá ráda, když ji tak nazývají.
říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Nerudová.
Podle komentátora seznamspravy.cz Martina Čabana příznivci a podporovatelé Danuše Nerudové hodně sázejí na jakýsi „faktor Čaputová“, tedy na to, že mnoho Čechů, kteří dnes obdivně vzhlíží ke slovenské prezidentce, bude emočně tíhnout k možnosti zvolit si také mladou, inteligentní, sympatickou a blonďatou prezidentku. Prezidentská volba je ale složitější mechanismus.
Je dobré si vzpomenout, že samotná Čaputová se dostala do Grasalkovičova paláce díky – v Česku trochu pozapomenutému – „faktoru Mistrík“. O její výhře nakonec rozhodlo především to, že vědec Robert Mistrík, jeden ze silných favoritů slovenského prezidentského klání, tři týdny před volbami odstoupil a jasně podpořil a nasměroval své příznivce právě k Čaputové.
Češi si budou nového prezidenta, který na této pozici nahradí Miloše Zemana, volit v přímé volbě v lednu 2023. Tehdy totiž skončí Zemanův pětiletý mandát a znovu už kandidovat nemůže.
Zuzana Čaputová nastoupila do úřadu prezidentky 15. června 2019. Mandát jí končí za dva roky, tedy v roce 2024, kdy budou nejbližší prezidentské volby na Slovensku. Ke své opětovné kandidatuře se zatím nevyjádřila a opakovaně prohlásila, že se touto otázkou aktuálně nezabývá.
Zdroje: Aktuality, TA3, Cas, Pluska, Respekt, Prezidentsky palac, Vogue CS, SME, vlastní dotazování