S Karolínou Kokešovou se rozhodně nevidíme poprvé. Potkaly jsme se už na finále České Miss, kde se stala II. vicemiss. Tentokrát jsme na ni narazili na filmovém festivalu v Karlových Varech. Z modelky číší cílevědomost a radost do života. Díky své ctižádostivosti a píli se stala v roce 2019 Miss Global. Modelka udělala kus práce a v rozhovoru pro LP-life.cz poradila mladých slečnám mimojiné i to, jak se stát úspěšnou modelkou.
Já jsem se v roce 2019 přihlásila do České Miss, kde jsem skončila na 3. místě. Díky tomu mě vyslali na světovou soutěž, kde se mi tedy poštěstilo vyhrát. Jsem za to dnes moc ráda. Před měsícem jsem předala korunku, vzhledem k tomu že byl covid, bylo moje kralování opravdu dlouhé, ale všechno mělo dobrý konec.
Modelkou asi ano, "misskou" úplně ne. Modeling mě lákal už od mládí, ale maminka nejdříve chtěla, abych dokončila střední školu. Začala jsem tedy cestovat až po svojí maturitě, od 19 let. To jsem pracovala dlouho v Americe, hlavně v Los Angeles a různě po Evropě.
Krušné chvilky úplně ne, ale odloučení od rodiny a kamarádů bylo někdy krušné. Opravdu jsem si vždycky vážila, že jsem mohla přijet zpět do Česka a že jsem mohla trávit čas se svými přáteli a rodinou. To bylo takové jediné, jinak jsem si to vždycky moc užívala.
Modelka, co by asi tak modelka mohla obětovat? Určitě je to velká profesionalita, protože si myslím, že pokud chodíte na čas, pokud se dobře stravujete a dobře vypadáte, tak ti klienti se vám udrží a budou se vám vlastně opakovat pořád dokola. Takže je to určitá disciplína, profesionalita. Není to jenom o tom dobře vypadat a hezky se usmívat. Hlavně v tom připadě být Miss, to už je i tom umět mluvit, alespoň trošku...
Tak. Respektive ta modelka může být jen krásná nebo spíš i zajímavá, protože ta nemusí mluvit, ale ta miss reprezentuje nejenom jednu republiku. Ano, když tam jede, reprezentuje celou organizaci, účastní se různých charitativních akcí, potkává se s různými zajímavými lidmi, politiky, navštěvuje různá ministerstva a takové věci. To už je potom opravdu zajímavé.
Měla bych, určitě. Troufám si říct, že umím.
Já jsem dokončila střední školu a měla jsem samozřejmě, jako všichni u nás v Česku, základní výbavu angličtiny. Bylo to ok, žádná hitparáda to nebyla. Nejvíce jsem se naučila v USA, kde jsem pracovala čtyři roky. To mi dalo nejvíce.
Asi jenom na návštěvu, za přáteli, ale asi bych tam nikdy nechtěla žít. Jsem hodně evropská a je to opravdu hodně jiná kultura. Asi jenom tak.
Tak já bych jim hlavně popřála pevné nervy, protože to opravdu není jenom o tom být krásná, ale chce to opravdu velkou profesionalitu. Pokud ale někdo něco opravdu chce, tak si za tím má jít. Poradila bych jim, aby neposlouchaly ostatní a myslím si, že každý zná nejlíp svoji cenu a toho by si měly být vědomy.
Taky děkuju.