- CZ
- EN
- SK
Čeští zákonodárci schválili mimořádnou daň pro energetické firmy a banky. Firmy odcházejí
Poslanci schválili v rámci daňového balíčku daň z neočekávaných zisků, která od příštího roku dopadne na některé firmy a banky. Poslanecká sněmovna České republiky o tom informovala na svém webu. Příjmy z této daně budou sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které státu vzniknou v souvislosti se zastropováním maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od roku 2023 do roku 2025. Sazba windfall tax by měla být 60 % a dotčeným firmám by se aplikovala jako jakási přirážka k 19 % dani z příjmů právnických osob na jejich „neočekávaný zisk“.
Tato daň by měla v příštím roce vynést 85 miliard korun a počítá s ní už i návrh rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí ČR odhaduje, že ke kompenzaci maximálních cen energií bude potřebovat přibližně 100 miliard korun.
Co se týče dalších peněz, ty chce získat na odvodech z výroby elektřiny.
„Rád bych znovu připomněl, proč je přijetí této dočasné válečné daně nejen nutné, ale také správné. Je to už více než osm měsíců, co ruská armáda napadla Ukrajinu a rozpoutala tak nedaleko od nás válečný konflikt,“
píše Petr Fiala na sociálni síti.
Rusko zároveň vede ekonomickou válku proti evropským demokratickým zemím. A právě kvůli této ekonomické válce, kterou rozpoutal Vladimir Putin, masivně stouply ceny energií.
Pokud by vláda neučinila razantní kroky k potlačení obrovského růstu cen energií, mnohé domácnosti by nebyly schopny hradit vysoké účty za energie a dostaly by se do existenčních problémů. Proto se vláda v zájmu pomoci občanům rozhodla ceny energií zastropovat.
„Státní rozpočet jsme navíc nepřevzali v dobré kondici, zadlužování státu prudce rostlo. Jsme tak ve velmi složité situaci – na jedné straně chceme, abychom měli vyrovnaný rozpočet, na druhé straně musíme pomoci občanům s rostoucími cenami energií. Zastropování energií a další opatření vytvářející silnou sociální síť jsou však velkou zátěží pro státní rozpočet. Už tak vysoké deficity nelze dále prohlubovat, proto jsme potřebovali do rozpočtu dostat více peněz,“
píše na svém profilu Petr Fiala.
Vláda měla v zásadě dvě možnosti. Jednou z nich by bylo zvýšit daně občanům, firmám a živnostníkům, vzít jim peníze z peněženek a v současné těžké době jejich situaci ještě zhoršit. A to nechtěla udělat. Namísto toho se česká vláda stejně jako mnoho jiných zemí rozhodla pro válečnou daň, tedy mimořádnou daň z neočekávaných zisků, která se dotkne pouze velkých firem v energetice, bankovnictví nebo petrochemickém průmyslu a pomůže těm, kteří jsou vysokými cenami naopak zasaženi.
Daň schválila Poslanecká sněmovna v rámci daňového balíčku. Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které bude stát vynakládat v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent. Návrh musí ještě schválit Senát a podepsat prezident.
Daň bude výlučným příjmem státního rozpočtu a o výnos se nebude dělit s kraji a obcemi. Ministerstvo financí s tím nesouhlasilo.
Zástupci Svazu měst a obcí jsou zklamáni
Zástupci Svazu měst a obcí České republiky (SMO ČR) cítí zklamání z toho, že daň z neočekávaných zisků bude výlučně příjmem státního rozpočtu. S informací přišel deník Blesk.
„To zklamání je velké a další zklamání je, že ve Sněmovně máme zástupce starostů a zastupitelů a ani ti, pokud byli v koalici, tento návrh nepodpořili,“
řekla výkonná ředitelka svazu Radka Vladyková.
Finance pro města a obce by podle Vladykové neměly být věcí politickou, ale věcí „zdravého rozumu“. Jak zmínila, právě zástupci měst a obcí vládě několikrát pomohli, například v době covidu nebo při přílivu Ukrajinců do České republiky.
Chaos s daňovým balíčkem
Projednávání válečné daně se během jednání neobešlo beze sporů. Alena Schillerová hovoří na webu Parlamentní listy o chaosu, který doprovází celý daňový balíček.
„Nemohu si odpustit, že celý daňový balíček provází chaos. Na jedné straně zde máme snahu o znepřehlednění dobře zavedeného systému paušální daně. Na druhé straně je zde velký chaos se zavedením nového typu zdanění pro vybraná odvětví. Ani tento týden jsem nebyla schopna zaznamenat, zda pětikoalice má shodu na pozměňovacích návrzích. Na tu zásadní otázku jsem zatím odpověď neslyšela,“
uvedla bývalá ministryně financí ČR Alena Schillerová.
Ta tvrdí, že zavedení daně z mimořádných zisků může být spojeno s mnoha negativními dopady, zejména v bankovním sektoru.
„Já se bojím, aby tuto daň nakonec nezaplatili občané například ve zvýšených poplatcích za bankovní služby nebo ve zdražení úvěrů či jejich nedostupnosti. Daň z mimořádných zisků je paskvil a vy jste položili svou hlavu na špalek, bohužel s tím i naši zemi,“
říká Schillerová.
Návrh ministra financí Zbyňka Stanjury počítá se zavedením daně od příštího roku.
„Rozhodli jsme o zastropování cen pro koncové uživatele, zastropujeme cenu na straně výrobců. A jsme kritizováni ještě za to, že jsme v tom řetězci od výrobce po koncového zákazníka dali pojistku, pokud by v řetězci vznikl mimořádný zisk, aby tam, kde vznikl, byla zaplacena tato mimořádná daň. Takže když se podíváte na tu konstrukci, tak má logiku. Nesdílím obavy, že tyto dva nástroje někoho ekonomicky zničí. Ve všech úvahách jsou to náklady plus přiměřený zisk, a při windfall se bavíme o mimořádném zisku,“
uvedl Stanjura.
A co na válečnou daň říkají samotné firmy?
Plán dotčené sektory rozzlobil a již podnítil jednu velkou energetickou firmu, aby oznámila, že přesouvá své obchodní aktivity do zahraničí.
Energetický a průmyslový holding miliardáře Daniela Křetínského přesune svou společnost EP Commodities, která se zabývá obchodem s energetickými surovinami, z České republiky do zahraničí. Důvodem je právě to, že se na firmu vztahuje daň z mimořádných zisků. Podle holdingu je zdanění takových firem nesmyslné a v zahraničí nefunguje, uvedl pro LP-Life.cz mluvčí společnosti Daniel Častvaj.
„Na základě tohoto strategického a do značné míry patriotistického rozhodnutí jsme v ČR dobrovolně platili daně, dávali mimořádně kvalifikované pracovní příležitosti a využívali různé služby českých firem. Naše činnost má silnou dynamiku rozvoje, loni jsme dosáhli tržby 357 miliard korun, letos předpokládáme překročení hranice 500 miliard korun. Očekávaná daň z příjmů právnických osob za rok 2022 by mohla vysoce přesáhnout miliardu korun. Zdanění těchto zahraničních příjmů českou windfall daní je naprosto nesmyslné,“
uvedl pro LP-Life.cz Častvaj.
Podle Reuters zavedly neočekávané daně také Německo a Itálie, přičemž Itálie uvalila na energetický sektor daň ve výši 25 %. Britská vláda zvažuje plán na rozšíření neočekávaných daní ze zisků ropných a plynárenských společností. Maďarsko rovněž postihlo neočekávané příjmy bank a energetických společností. Česká daň zasáhne zejména ČEZ, jakož i rafinérskou společnost ORLEN Unipetrol, která už varovala, že tento krok by mohl poškodit její investice. Daň se týká i šesti největších českých bank - ČSOB, České spořitelny, Komerční banky, UniCredit, Raiffeisenbanky a Monety.
„Vláda se zřejmě rozhodla řídit podle hesla, že každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán. Státní rozpočet přijde o miliardové příjmy a Česko o ekonomickou aktivitu s mimořádně vysokou přidanou hodnotou,“
dodává na závěr Častvaj.
Zdroje: FB Petr Fiala, Blesk, Reuters, Poslanecká sněmovna ČR, Parlamentní listy, vlastní dotazování
