Top hledané
Výsledky (0)
Vrchol Everestu láká nezkušené zbohatlíky. Hora si letošní sezónu vybrala 12 obětí.

Horolezec Radek Jaroš o smrtící atrakci jménem Everest. Při výstupech zažil halucinace, viděl mrtvolu a přišel o sedm prstů

Barbora Štöklová
13. června 2023
+ Přidat na Seznam.cz
7 minut
Radek Jaroš

Slova pro shrnutí letošní horolezecké sezóny, by mohla vystihovat "chaotická" a "smrtící". Jaro 2023 bylo na Everestu třetí nejtragičtější v historii. Nepál vydal cizincům rekordních 478 horolezeckých povolení. Radek Jaroš zmiňuje, že na Everestu horolezce nepotkáte, jedná se pouze o zbohatlíky, kteří výstupem krmí své ego. Dále dodává, že cílem nesmí být vrchol, ale návrat. 

V roce 1953 dobyli Edmund Hillary a Tenzing Norgay Mount Everest
Vrchol Annapurny
Radek Jaroš na K2
Radek Jaroš

Chtějí zdolat nejvyšší horu světa. Vidí o tom filmy, seriály, sledují své oblíbené horolezecké hrdiny. Mohou si ale dovolit nepřipraveni a bez zkušeností vyrazit na jednu z nejtěžších životních zkoušek? I přesto, že cena za expedici se snadno vyšplhá až na 2 miliony korun, každoročně roste počet těch, kteří se na vrchol světa vydají. Letos Nepál vydal rekordní množství povolení a když přičteme jednoho a půl šerpy podporujícího každého cizince, tak se na této hoře letos pohybovalo 1200 lidí. Díky dostupnosti kvalitního vybavení, vybudování základních táborů a upravení přístupových cest se o vrchol pokouší více a více nezkušených jedinců. Ti šplhají za pomoci kyslíkových bomb a v doprovodu šerpů jako nosičů veškeré výbavy. I když kyslík radikálně zvyšuje šanci na úspěch a zároveň snižuje bezpečnostní rizika, dvanáct  horolezců se letos nevrátilo domů, několik dalších lidí se pohřešuje. 

Radek Jaroš je první a jediný český horolezec, který pokořil všechny himalájské vrcholy bez použití kyslíku. V roce 1998 zdolal vrchol Everestu a svůj cíl dokončil v roce 2014 zdoláním hory K2. Horolezení je sport jeho srdce. Je to činnost, která mu přináší radost a moment, kdy posouvá hranice možného a překonává sám sebe.
 

„To, co se teď děje na Everestu, nemá s horolezectvím nic společného. Nazval bych to "ego turismem". Lezou tam lidé, kteří nikdy nelezli ani v Prachovských skalách. Nikomu nejde o sportovní výkon, zajímá je pouze to, jak být  na vrcholu a mít něco jiného, než mají všichni ostatní. Ukázat, že já na to peníze mám,” 

řekl Radek Jaroš v rozhovoru pro LP-Life. 
 

Proč je letošní sezóna na Everestu tak tragická?

Lezou tam lidé, kteří tam nemají co dělat. Jako kdybych já sedl do Ferrari a vydal se na okruh Formule 1. Nedopadlo by to dobře, a to řídit umím, ale v okamžiku, kdybych byl na tak rychlé trati, skončím v první zatáčce a je ze mě mrtvola. V lepším případě rozmlátím auto. A přesně takhle to nyní funguje na Everestu. Lidé, kteří absolvují jen základní trénink a spoléhají na to, že za pomoci agentury a šerpů, které si zaplatí, na vrchol vylezou a slezou. Takové štěstí ale moc z nich nemělo. To jsou oběti, které teď plní titulky médií. 

 

Jakým výcvikem by měl tedy horolezec projít, aby byl schopen vrchol zdolat? A v jaký moment si může říct “jsem připraven”?

Pro mě horolezectví začalo lezením na Vysočině a na českých skalách jako Prachov nebo Adršpach. Tam jsem se naučil všechny základy, používání lanové techniky, posílení rukou a nohou. Psychika je zásadní. Pak jsme jezdili do vysokých Tater, protože jsem začal ještě za komunismu, bohužel jsme neměli jiné hory než Tatry a možnost cestovat nebyla. Co dál staví dobrý základ pro horolezce, je počet zimních výstupů. Zima je drsná a ty podmínky člověka naučí. Zkušenost je nejdůležitější, musíte znát vlastnosti povrchů, terén, dokázat předvídat. V ten moment to můžete zkusit. 

 

Je nějaká jiná hora těžší na výstup než jiná? 

To se nedá takhle definovat. V současnosti téměř na každou osmi tisícovku vede deset upravených cest a každá má jinou úroveň obtížnosti. Samozřejmě, že někdo, kdo tam chce vylézt za každou cenu, si najme agenturu, která mu podél cest natáhne fixní lana odspodu až k vrcholu, pak s kyslíkem, a za pomoci šerpů vystoupá až k vrcholu. Opravdový horolezec, by se takovou cestou nikdy nevydal. Ten půjde po neupravených cestách, tam se totiž svádí opravdový boj. Boj sám se sebou, s přírodou, s horou. Dost pravděpodobně se sám až nahoru nedostane, ale o tom to je, ne vždy vystoupáte až k vrcholu. Ale cílem nesmí být vrchol, cíl je návrat domů. 

Byt na prodej na Praze 2 - 29 m²
Byt na prodej na Praze 2 - 29 m², Praha 2
 

Šerpové - jaká je jejich role?  

Šerpové jsou národnostní etnikum, kteří přišli z náhorních tibetských planin. Nyní žijí především v Nepálu a mají geneticky obrovskou výhodu při pohybu ve vysokých nadmořských výškách. Proslavili se jako výškoví nosiči právě při pomoci lidem o výstup. Šerpové budují základní tábor, staví výškové tábory, natáhnou lana, postaví stany, roznosí kyslík, celkové vybavení všem “nehorolezcům”. 

 

Mount Everest je nejvyšším bodem na zemi, dosahující výšky 8 848,86 metru nad mořem. Tato majestátní hora, nacházející se v pohoří Himaláje na hranici mezi Nepálem a Čínou, se stala předmětem obdivu a fascinace mnoha lidí po celém světě. Pro mnoho lidí je dobytí vrcholu Everestu symbolem osobního úspěchu a překonání vlastních limitů.

Mount Everest byla objevena evropskými průzkumníky v 19. století. A své jméno získala po Georgovi Everestovi, britském geodetu. 

První úspěšný výstup na vrchol Mount Everestu se uskutečnil 29. května 1953. Expedice, kterou vedl novozélandský horolezec Sir Edmund Hillary a nepálský horolezec Tenzing Norgay. Během následujících 70 let se odlehlý a nezdolný vrchol Mount Everest proměnil na symbolickou turistickou atrakci.

Nejtragičtějším rokem v historii lezení na Mount Everestu je rok 1996 a 2014. V obou sezonách zahynulo 16 horolezců. 

 

 
Jaký výstup byl nejtěžší pro Vás? Jak z pohledu psychiky, tak podmínek nebo terénu…
 

„Když jsem v roce 98 vylezl na Everest, tak jsme měli mrtvolu za stanem. Byla to víceméně už jenom kostra. Ale na ten pohled nikdy nezapomenu. Vykukovala lebka. Tehdy jsme jí říkali “vysmátý horolezec”, působila jakoby se usmívala. A my si z toho dělali srandu, protože jsme si nemohli dovolit žádnou úzkost ani paniku. Bylo to nesmírně obtížné, byl jsem z toho opravdu rozhozený.”

Další náročný moment na Everestu byl, když jsem bez kyslíku šplhal k vrcholu. Pohyboval jsem se na prahu vědomí. Vůbec jsem nevěděl co se děje kolem. Mohl jsem být pár metrů pod vrcholem a můj pud sebezáchovy mi velel se otočit, a to jsem taky udělal. Pak jsem si sedl pár metrů níž, abych se napil a nabral trochu síly na cestu dolů. Mezitím vyšplhal můj spolulezec a ten pocit, že tam nejsem sám, mi dal takový náboj, že jsme nakonec oba dva vrcholu Everestu dosáhli. 

Halucinace mě také potkaly při výstupu na Dhaulagiri, když jsem byl 200 metrů od vrcholu. Najednou jsem slyšel hlasy, přestože jsem tam byl sám. Tušil jsem, že bych vrcholu možná dosáhl, ale určitě bych se nevrátil domů. Znovu pud sebezáchovy a mazal jsem dolů. A to jsou ty zkušenosti, které sbíráte pouze pravidelným vrcholným lezením. 

Radek Jaroš se v roce 2012 vydal na náročnou výpravu na osmitisícový vrchol hory Annapurna. Během expedice se stala nešťastná událost, která zanechala trvalý otisk v jeho kariéře. Při sestupu z vrcholu došlo k omrzlinám jeho prstů na nohou. I přes velké úsilí a odhodlání dokázal Jaroš dosáhnout záchranného stanoviště a byl evakuován z hory. Kvůli omrzlinám však musel podstoupit amputaci sedmi prstů. 

„Hrálo tam roli více faktorů, vlhké boty, které ztratily izolační vlastnosti, můj spolulezec byl pomalý a já na něj musel hodně čekat, z toho důvodu mi otekly nohy. Výstup trval šest dní nonstop. Byli jsme na nohou v extrémních mrazech opravdu dlouho. Lezli jsme v extrémně špatném počasí, ostatní by to asi vzdali.“

 

Pokud byste mohl něco vzkázat budoucím horolezcům, co by to bylo?

Ať postupují pomalu. Od skal, které jsou v Čechách po Himaláje. Ať nikam nespěchají, protože každá etapa horolezectví je hezká. Jasně, že sen každého horolezce je vrchol, ale ten můžu pokořit, když projdu důkladnou přípravou. A ne v okamžiku, kdy jsem "nabušený" sportovec nebo boháč a řeknu si jeden den - jedu na Everest. 

 

Významné výstupy Radka Jaroše

 

Mount Everest 8848 m

celkem 2 pokusy, vrchol dosažen 19. května 1998

Kanchenjunga 8586 m

celkem 2 pokusy, vrchol dosažen 15. května 2002

Broad Peak 8051 m

vrchol dosažen 18. července 2003

Cho Oyu 8201 m

vrchol dosažen 10. května 2004

Shishapangma 8027 m

vrchol dosažen 9. října 2004

Nanga Parbat 8126 m

vrchol dosažen 28. června 2005

Dhaulagiri 8167 m

celkem 2 pokusy, vrchol dosažen 1. května 2008

Makalu 8485 m

vrchol dosažen 21. května 2008

Manaslu 8163 m

vrchol dosažen 29. dubna 2009

Gasherbrum II 8035 m

vrchol dosažen 17. července 2010

Gasherbrum I 8080 m

vrchol dosažen 28. července 2010

Lhotse 8516 m

vrchol dosažen 19. května 2011

Annapurna 8091 m

vrchol dosažen 6. května 2012

K2 8611 m

celkem 5 pokusů, vrchol dosažen 26. července 2014

 

Radek Jaroš je horolezec, který si vybudoval výjimečnou kariéru a ohlas v horolezecké komunitě. I přes překážky a výzvy, kterým čelil, se vracel  k horám a překonával své hranice. Jeho odhodlání, síla a odvaha slouží jako inspirace pro mnoho lidí po celém světě. Jeho horolezecké výkony a jeho příběh jsou zdrojem motivace a povzbuzení pro ty, kteří hledají své vlastní vrcholy a bojují se svými vlastními výzvami. 

 

Zdroj: Vlastní dotazování, RadekJaroš.cz, Allanarnett.com, Dailymail.co.uk, BBC.com, Wikipedia.cz, Vice.com, Novinky.cz, Idnes.cz

Líbil se vám článek?
Diskuze 0 Vstoupit do diskuze