- CZ
- EN
- SK
Ranní ptáče: Palestinský Hamás přiznal úmrtí svého šéfa. Kritika venezuelských voleb v Americe sílí
Spolu se svým osobním strážcem byl včera v Íránu zabit šéf hnutí Hamás, které má odpovědnost za teroristické útoky z loňského 7. října. Ismáíl Haníja se účastnil slavnosti, při které složil přísahu nový íránský prezident Masúd Pezeškján. Organizace amerických států navrhla, že by se mělo ve Venezuele uskutečnit nové hlasování poté, co tamní volební orgány prohlásily za vítěze prezidenta Nicoláse Madura. Podle řady nezávislých pracovníků i samotné opozice je totiž tento výsledek zfalšovaný.
Lídr Hamásu Haníja byl zabit v Íránu, uvedlo palestinské hnutí
Lídr palestinského teroristického hnutí Hamás Ismáíl Haníja byl zabit v Íránu, uvedla tato skupina v prohlášení. Podle íránských Revolučních gard se Haníja a jeden z jeho osobních strážců v Teheránu stali terčem atentátu. Haníja se v úterý íránské metropoli zúčastnil slavnosti, při které složil přísahu nový íránský prezident Masúd Pezeškján. K odpovědnosti za atentát se zatím nikdo nepřihlásil, ale podezření okamžitě padlo na Izrael, jehož představitelé slibovali Haníju a další šéfy Hamásu zabít v odvetě za teroristické útoky z loňského 7. října. Při nich ozbrojenci Hamásu v izraelském pohraničí zabili 1200 lidí a dalších 250 odvlekli do Pásma Gazy jako rukojmí, uvedl server Ceskenoviny.cz.
Organizace amerických států kritizuje Nicoláse Madura
Kritika venezuelského prezidenta Nicoláse Madura vzrostla poté, co ho volební orgány prohlásily za vítěze v tamních prezidentských volbách. Vůdkyně opozice Maria Corina Machado totiž uvedla, že její koalice získala více než 84 % hlasů. Organizace amerických států pokárala Madura za trvalé represe jeho vlády vůči opozici a kritizovala Národní volební radu, že nezveřejnila výsledky na úrovni okrsků. Organizace navrhla, že by se mělo uskutečnit nové hlasování. Venezuela, která má největší zásoby ropy na světě, se v minulosti chlubila nejvyspělejší ekonomikou Latinské Ameriky. Po nástupu Madura k moci v roce 2013 však došlo k volnému pádu, napsala k tomu agentura AP.
USA dodaly 500 milionů dolarů na vojenskou pomoc Filipínám
Spojené státy oznámily, že poskytnou Filipínám finanční pomoc ve výši 500 milionů dolarů, která bude směřovat na obranu země před čínskou hrozbou. Děje se tak v době, kdy v Jihočínském moři dochází k řadě eskalujících konfrontací mezi filipínskými a čínskými plavidly. Peking již v regionu postavil mimo jiné i několik umělých ostrovů, které jsou plně vybavené přistávacími pásy vojenského typu a lodními přístavy. Nedávno dokonce přijal nové normy, které povolují čínské pobřežní stráži použít smrtící sílu proti cizím lodím ve vodách, které si nárokuje. Jedná se o oblasti několika sousedních zemí, včetně Bruneje, Malajsie, Vietnamu a právě i Filipín, uvedla k tomu Al Jazeera.
Meta přijala rozhodnutí o porušení práv na ochranu soukromí
Společnost Meta souhlasila s uhrazením pokuty ve výši 1,4 miliardy dolarů americkému státu Texas. Předmětem sporu bylo tvrzení, že tento technologický gigant používal biometrická data uživatelů bez jejich svolení. Místní zákon zakazuje zachycování nebo prodej biometrických informací obyvatel, jako je jejich obličej nebo otisk prstu, bez jejich souhlasu. Už v roce 2021 schválil soud v Illinois vyrovnání s touto společností, která provozuje mimo jiné i sociální síť Facebook, ve výši 650 milionů dolarů za podobné nároky uživatelů, jako tomu bylo nyní i v Texasu, informovala agentura AP.
Zdroje: Ceskenoviny.cz, Al Jazeera, AP
