Stěhuji se na Žižkov: Ve čtvrti žili dělníci i milionáři, dnes je dynamickým kulturním centrem
Žižkov už dávno není zapadlou čtvrtí obydlenou dělníky ve stínu luxusních Vinohrad. Se sousední městkou částí má společnou historii a dělnická minulost není tak úplně pravdivou charakteristikou. V minulosti se zde vedle dělníku koncentrovali také milionáři, stejně tak Žižkov vyhledávaly osobnosti české kultury jako Jaroslav Hašek nebo Toyen. Dnes se městská část rozvíjí díky nové výstavbě, místní pak kromě kulturního genia loci oceňují množství městské zeleně.
Ačkoliv se často hovoří o velkém kontrastu mezi bohatými Vinohrady a dělnickým Žižkovem, když člověk překročí hranice těchto městských části zpravidla si rozdílu nevšimne. Není se čemu divit. Historicky šlo o jedno městečko vedle prahy zvané Královské Vinohrady. Až v poslední čtvrtině 19. století se město rozdělilo na Vinohrady I a II.
První část pak byla záhy přejmenována na Žižkov. Tehdy v nově vzniklé obci žilo jen něco přes 4 000 obyvatel, v současnosti má Žižkov cca 58 000 lidí přihlášených k trvalému pobytu s tím, že zde pravděpodobně bydlí tisíce lidí s oficiálním trvalým bydlištěm jinde. Místo pro ně je. V 50. letech měl Žižkov podle sčítání lidu na 90 000 sousedů.
Žižkov nebyl jen čtvrtí dělníků, ale i milionářů
Za své jméno pak městská čtvrť vděčí vrchu Vítkov. Právě zde se totiž odehrála klíčová bitva mezi oddíly Jana Žižky, které odrazily vojska Zikmunda Lucemburského. Dědic českého trůnu sice měl celou Prahu v obklíčení a mohl město i s Žižkou nechat vyhladovět, ale domníval se, že bude lepší celý problém nechat vyšumět. Následné husitské války pak učinily z obstarožního hejtmana Jana Žižky postrach celé Evropy a název čtvrti jeho osobnost připomíná.
Vítkov už dnes není bojištěm, ale parkem na kopečku, který vyhledávají místní i Pražané z okolních městských části. Obzvláště sportovci, kteří si při běhání rádi dají do těla si při překonávání výškových metrů na Vítkově užijí. Válečnou minulosti na místě připomíná Armádní muzeum Žižkov. Památník nejstarších i současných vojenských tradic je oblíbeným výletním cílem tatínků s dětmi, návštěva interaktivních expozic tady má nádech klukovského "vojenského" dobrodružství.
Žižkov je opředen mýtem o dělnické čtvrti. Pracovníci továren zde samozřejmě žili, ale tím se, po připojení k Velké Praze v roce 1920, okrajová část Prahy příliš nelišila od ostatních městských částí. Na konci 40. let, kdy otěže moci přebírali komunisté, zde byla vysoká koncentrace plátců milionářské daně.
Dnes je Žižkov vyhledávaným místem k bydlení pro romantiky, kteří milují atmosféru zástavby z přelomu 19. a 20. století. Uvnitř staré zástavby se při tom skrývají zpravidla rekonstruované byty. Pavlačové domy jsou pro Žižkov synonymem, ale i to se může brzy změnit. Přibývají k nim totiž novostavby a s nimi se investuje i do občanské vybavenosti. Nyní je v centru zájmu přeměna brownfieldu v okolí nákladového nádraží na rezidenční čtvrť.
"Bránou do čtvrti bude budova bývalého nákladového nádraží, kterou přeměníme na společensko-kulturní centrum. Vybudujeme zde školský kampus, vzniknou tu komerční a administrativní prostory a v nástavbách také městské byty. Čtvrtí bude procházet velkorysá promenáda s tramvajovou tratí, která zajistí dopravní obslužnost celé lokality,"
informoval o nových plánech na X architekt a náměstek primátora Prahy Petr Hlaváček.
Žižkovu hrozila paneláková asanace, kulturním centrem je čtvrť stále
Moderní výstavba tak přinese Žižkovu novou charakteristiku, ale spíše v pozitivním slova smyslu. Čtvrť při tom dnes mohla vypadat úplně jinak. Komunističtí plánovači na Žižkově počítali s rozsáhlou asanací a nahrazením typických činžáků tehdy moderní panelovou výstavbou. Na plnou realizaci naštěstí nenašli energii.
Architektonické ambice socialistů tak dnes připomíná především Žižkovská věž. Stavba se přiblížila titulu jedné z nejošklivějších budov světa, ale pražská dominanta už místním přirostla k srdci a negativní konotace se k ní už příliš nevážou.
Věž se začlenila do genia loci specifické čtvrtě, kterého si povšimly i legendy české kultury, jakými byli spisovatelé Jaroslav Hašek a jeho přítel František Sauer, kteří byli proslulí svým bohémským životním stylem. Žižkov byl také domovem nobelisty Jaroslava Seiferta nebo malířky Toyen.
Bohatý kulturní život nabízí Žižkov i dnes. Kromě plejády osobitých hospůdek zde najdeme oblíbené Divadlo Járy Cimrmana, Divadlo Ponec nebo stylové Kino Aero.
Zdroje: autorský článek, x.com, SeznamZprávy, Žižkovské listy, Wikipedia, VHÚ
