Ornella Koktová o tom, proč se čeští muži neumí oblékat!
Čtyřicet let socialismu na nás bohužel doteď zanechalo dost šrámů. Jasně, řeknete si “Co ta o tom může vědět…” Přiznávám, jsem sice ročník 93, ale stačí mi ohlédnout se do dobových archivů první republiky mé rodiny. Můj prapraděda měl módní salón a šil mimo jiné i pánské obleky! Stejně tak jako salón Adam nebo ten Oldřicha Rosenbauma. Nebylo tehdy muže, který by vyrazil mezi lidi ve vytahaných montérkách.
Bohužel, dějiny pokřivily vnímání a přijetí elegance za své. A proto dnes žijeme v jednom obřím módním chaosu...
Současný český muž má na háku, co si o něm kdo myslí
Investice do kvalitního (nebo alespoň trochu líbivého) oblečení je pro něj mrhání časem a především penězi. Dodnes čeští muži nenávidí nakupování a možnost poradit se s prodejní asistentkou je pro ně skoro potupa. Oblečení vybírají tak, aby splynuli s davem, jejich cílem je šeď a pohodlí i za cenu totálního módního pekla. Proto stále můžeme na ulicích vidět muže v obřích bundách á la 90. léta, opraných kšiltovkách pamatující vítězné Nagano, kombinacích obleku a šusťákové bundy, okopaných špinavých teniskách nebo prosezených kapsáčích.
Je mi vážně do breku z toho, že většina českých mužů nemá ani snahu něco změnit a svou chybu nepřipouští. O to víc, když se podíváme jen kousek za naše hranice na západ, kde to najednou jde.
Na jaké muže tedy v Čechách často narazíte? Jsou to tito:
Ponožkový zabiják (vyznačuje se především ponožkami v sandálech)
Kšiltovkový guru (ať je stará jakkoliv, dokud drží pohromadě, nesundá ji, je jeho součástí)
Nezajímavá šedá myš (sice ho vidíte, nikdy ho však nevnímáte)
Country střelec (drsný rádoby kreativec, který se nevyzná, ale myslí si opak)
Český módní pekelník (všechno špatně - od košile, přes budnu až po boty, často nosí ledvinku)
Retro mimoň (zaseknul se v 90. letech a dál ani krok)
Inspirace EXISTUJE!
Můžeme tedy jen děkovat bohu za to mizivé procento jedinců, které například byznys donutil pozměnit své vnímání pánské módy (tady se buranství fakt neodpouští). Musím pochválit tuzemské značky, jako je například Blažek nebo Bandi. Obří propagace toho, co by měl dospělý muž nosit, byla už dlouho potřeba. Ze světových značek bych zmínila Brioni, Burberry nebo TOM FORD.
A jak dopadlo oblečení mého muže? Jednu obří bundu s kapsami si ještě škudlí v šatně, ale dávám tomu rok, víc ani ťuk. (Aneb jak jsem TAJNĚ nesla stokilové bedny hadrů do charity!)
