Slovenský parlament umožnil předčasné volby usnesením, lidé na to nebudou mít pravomoc

Národní rada Slovenské republiky ve středu (25. ledna) odhlasovala změnu slovenské ústavy, která umožňuje zkrátit volební období, pokud s tím souhlasí alespoň 90 poslanců. Pro návrh hlasovalo 92 ze 147 přítomných zákonodárců. Ke schválení bylo zapotřebí nejméně 90 hlasů. Proti bylo 44 hlasů a 11 se zdrželo hlasování. Téměř celá bývalá koalice podpořila změnu ústavy a našla potřebných 90 hlasů pro její schválení. Bez ní by nebylo možné vyhlásit předčasné volby v souladu s ústavou.

Současně prošla i podmínka Matovičova OĽANO, aby byl na Slovensku v ústavě zakotven jednotný volební obvod pro parlamentní volby a systém poměrného zastoupení. Slovensko tak bude mít stále jeden volební obvod a poměrné zastoupení stran v parlamentu, a pokud to bude chtít někdo změnit, bude k tomu potřebovat 90 hlasů. Matovič je hrdý na to, že se mu podařilo "propašovat" ochranu volebního systému. Uvedl, že strany Smer, Hlas a Republika se dohodly, že po příštích volbách změní volební systém se 76 poslanci.
Parlament bude o usnesení o termínu předčasných voleb a o návrzích jednat již ve čtvrtek v 10 hodin dopoledne. Hlasování však ještě není jisté. Předseda parlamentu očekává, že hlasování o termínu voleb proběhne v úterý v 17 hodin. V pátek bude parlament zasedat do 14:00 a v pondělí nebude zasedat. Poslanci se musí na termínu dohodnout do úterý 31. ledna. Na jednání bude zařazen návrh usnesení o zkrácení volebního období, přičemž termín voleb je již jasně stanoven. Prozatím je dohodnuto, že to bude 30. září. Opozice však s takto pozdním termínem nesouhlasí. 

Hnutí OĽaNO a strana SaS jsou připraveny dodržovat společnou dohodu, která trvá na předčasných volbách 30. září. Předseda strany Hlas Peter Pellegrini se ještě pokusí jednat s Richardem Sulíkem o dřívějším termínu voleb. Boris Kollár je naopak připraven podpořit jakýkoli termín.

Prodej pozemku 1200 m2, Praha, Praha 5

Zobrazit nemovitost

V průběhu rozpravy zákonodárci předložili k novele řadu pozměňovacích návrhů

Původní novela Kollárova hnutí Sme rodina, o které měli poslanci rozhodovat ve středu, byla před posledním hlasováním upravena pozměňovacím návrhem bývalé ministryně spravedlnosti Marie Kolíkové. Novela vznikla na základě dohody bývalých koaličních stran OĽaNO, SaS, Sme rodina a Za ljudi. Návrh podpořilo 92 zákonodárců a podle něj mohou poslanci zkrátit své funkční období usnesením, které musí podpořit nejméně 90 zákonodárců. 
Návrh však neobsahoval možnost zkrácení funkčního období na základě úspěšného referenda, což kritizovaly opoziční strany Smer, Hlas, ĽSNS a Republika. Zdůraznili, že občané by měli mít možnost zkrátit funkční období poslanců v lidovém hlasování.

Otevřít v galerii (3)

Po hlasování o Kolíkově pozměňovacím návrhu proto zástupci Smeru vytáhli dvě vlajky Slovenské republiky a rozprostřeli je v plénu přes sebe.

„Hanba!"

ozývalo se z lavic.

Opozice trvala na tom, aby bylo možné zkrátit volební období parlamentu v referendu, které však neprošlo. 

„Předložili jste parlamentní návrh, který je v rozporu se základními ústavními tradicemi,"

prohlásil těsně před hlasováním lídr Smeru-SD Robert Fico.

Podle něj bylo bezprecedentní, neústavní a nedemokratické, jak strany bývalé koalice "poplivaly" článek 2 ústavy. 

„Plivli na základní princip, že suverénem státní moci je lid, když se rozhodli odebrat občanům Slovenska nejdůležitější nástroj přímé demokracie,"

řekl.

Dodal, že dnešek je černým dnem slovenské demokracie. Prezidentka Zuzana Čaputová odpoledne podepsala novelu ústavy.

Šeligův návrh neprošel

Poslanec strany Za lidi Juraj Šeliga požadoval ústavní ochranu Specializovaného trestního soudu a Úřadu speciálního prokurátora, aby jejich existence byla výslovně zakotvena v ústavě. Obává se, že strana Smer a Hlas mohou po převzetí moci tyto instituce zrušit a zastavit tak vyšetřování korupce. Plénum pozměňovací návrh zamítlo.

Změna ústavy je prvním krokem dohody o předčasných volbách

Dočasně jmenovaný premiér Eduard Heger považuje schválení novely slovenské ústavy za splnění prvního kroku dohody o předčasných volbách. Doufá, že parlament také co nejdříve stanoví termín voleb, uvedl Heger na své sociální síti.

Jeho hlavní prioritou pro zbývající měsíce do termínu předčasných voleb bude rozdělování pomoci v energetické krizi a chce také pokračovat v provádění reforem plánu obnovy.

Byt na prodej na Praze 2 - 29 m², Praha 2

Zobrazit nemovitost

Fico chce předčasné volby 20. května

Opoziční strana Smer-SD vedená Robertem Ficem navrhne 20. května termín předčasných voleb do Slovenské národní rady. Zásadně odmítá konání voleb až na konci září. Na tiskové konferenci to uvedl předseda strany Smer-SD Robert Fico.

„Termín 20. května je pro všechny ideální i proto, že v létě by se vláda mohla soustředit na zpracování nového státního rozpočtu, který musí projít radikálními změnami. Léto by se také mohlo využít k jednání o novém programovém prohlášení vlády,"

uzavřel.

Otevřít v galerii (3)

Podle opozice je však tento termín příliš pozdní, neboť hlasování o nedůvěře vládě bylo vyhlášeno již v prosinci 2022. Podle lídra strany Smer-SD podpoří i jiný dřívější termín před 30. červnem v případě, že jejich termín neprojde.

„Odvolaná vláda a prezidentka Čaputová dnes bez jakýchkoli skrupulí sdělili občanům, že nejsou suverénem státní moci, jak jim přikazuje Ústava Slovenské republiky v článku 2, ale pouhým suterénem.
Dnes tito američtí poskoci, takzvaní "demokraté", vzali lidu svaté právo odvolat neschopné Národní shromáždění a vládu v referendu. Občané se stali služebníky neodvolatelných politiků,"

dodal Fico.

Pokud bude Hlas součástí vlády, navrhne umožnit předčasné volby i prostřednictvím referenda

Pokud bude mimoparlamentní strana Hlas-SD Petra Pellegriniho součástí vlády, bude iniciovat změnu slovenské ústavy, aby občané mohli v referendu zkrátit i volební období parlamentu, oznámil Pellegrini na své facebookové stránce.

„Pokud občan dává moc, má také právo ji brát," 

řekl Peter Pellegrini, vedoucí skupiny Hlas-SD. 

„Toto právo jednoznačně náleží lidem, a proto se ho budeme snažit v budoucnu prosadit do ústavy," 

dodal.

Peter Pellegrini považuje za zásadní selhání vládních stran a další omezení slovenské demokracie, že odcházející koalice nevyslyšela "přání občanů, aby mohli sami rozhodovat o konci vlády".

„Více než rok a půl trvalo Igoru Matovičovi, Borisi Kollárovi a Richardu Sulíkovi, než splnili svůj veřejný slib, že po verdiktu Ústavního soudu změní ústavu. Potřebovali k tomu pád své vlády a výzvu 1,2 milionu občanů v referendu. Je mi však velmi líto, že nevyslyšeli také jejich jasné přání, aby mohli sami rozhodnout o konci vlády, která zradila zájmy Slovenska a službu lidu. Je to zásadní selhání vládnoucích stran, je to další omezení slovenské demokracie a HLAS udělá vše pro to, aby se to co nejdříve napravilo,"

uvádí ve svém stanovisku.

Falešné divadlo v režii Smeru a HLASU si nezaslouží reprízu

Otevřít v galerii (3)

Na kritiku opozice reagoval ve svém prohlášení také Igor Matovič.

„Zkorumpovaní jedinci, kteří doslova rozkradli náš stát a vytvořili prostředí, v němž si nedotknutelní dovolili naprosto vše a beztrestně. Dnes si hrají na největší obránce demokracie a vůle lidu. V roce 2012 naše hnutí za Ficovy vlády předložilo návrh na úplné zrušení referendového kvóra. Poslanci SMER-u hlasovali zcela proti. Nejinak tomu bylo za třetí Ficovy vlády a za Pellegriniho vlády. Ani jednou, žádná podpora. Dnes, kdy SMERu a Hlasu teče do bot a žijí ve strachu, si najednou vzpomenou na lidi. Najednou by chtěli hájit moc lidu, najednou objevili druhý článek ústavy, ale všichni už je známe a víme, jak moc jim na názoru lidu záleželo,"

dodal. 

To nejtěžší mají poslanci za sebou a ve čtvrtek budou muset rozhodnout o konkrétním datu voleb. Parlamentu bude předložena rezoluce, pro kterou musí poslanci shromáždit 30 podpisů, v minulosti ji mohl iniciovat i jednotlivec. Kolíková tvrdí, že novela ústavy, která se bude vztahovat na všechna volební období, by neměla být zneužívána. Bývalý vládnoucí čtyřlístek v čele se sesazeným premiérem Eduardem Hegerem se na tom dohodl již zmíněného 30. září.

„Myslíme si, že červnové volby by byly lepší, ale musíme najít 90 poslanců. Pokud je nenajdeme na červen, musíme se pokusit najít 90 poslanců na září," 

řekl Boris Kollár . 

Pokud ani to nepomůže, budou se v únoru 2024 konat řádné volby a do té doby bude existovat úřednická vláda. Přesto ani s hnutím Borise Kollára nebude mít opozice dostatek hlasů, píše Pravda.

Potřebovali by hlasy SaS a liberálové již dříve prohlásili, že nebudou hlasovat pro jiné datum než září. Vzhledem k tomu, že ústavní změna prošla ústavní většinou a poslanci souhlasili s 30. zářím, zůstává toto datum stále nejpravděpodobnější variantou.

Zdroje: Pravda, FB Igor Matovič, FB Peter Pellegrini, FB Eduard Heger, Tisková konference, vlastné dotazování