Podpora Evropské unie po nástupu Donalda Trumpa roste. Je nejvyšší v celé její dosavadní historii
V době, kdy se Evropa stává terčem nejen pro Putinovo Rusko, ale nově také pro Spojené státy Donalda Trumpa, těší se Evropská unie rekordní důvěře svých občanů. Ani ti čeští nejsou výjimkou. Čeho si na Unii vážíme nejvíce a za co ji naopak nejčastěji kritizujeme?
Češi bývají ke svému okolí mnohdy skeptičtí. Na vině je často obava z neznámého. Strašákem bývá nejen migrace, ale i samotná Evropská unie, kam jsme přitom na základě referenda už před více než dvaceti lety vstoupili. Co vadí kritikům nejčastěji? Podle průzkumů jsou to zejména různá nařízení a byrokracie, nedostatečná kontrola hranic a kriminalita, která s tím má být údajně spojena. Někteří se ale obávají také ohrožení naší kulturní identity nebo větší konkurence na trhu práce.
Nejvyhraněnější jsou vůči Evropské unii příznivci těch politických uskupení, která se ať už veřejně, či skrytě přiklání k autoritářským režimům. Jde například o stoupence Dělnické strany, komunistů, Okamurovy SPD a Trikolóry. Na opačné straně stojí třeba voliči STAN, TOP 09 nebo KDU-ČSL.
Posilování obrany a ochrany míru je na prvním místě
Podle nejnovějšího průzkumu, kterého se zúčastnilo více než 26 tisíc respondentů, včetně Česka, považuje členství v Unii za přínosné 74 procent z nich. A to zejména s ohledem na posilování obrany a ochrany míru v naší zemi. U nás se k tomuto názoru přiklání zhruba dvě třetiny dotázaných. Jedná se tak o nejvyšší zaznamenaný výsledek v rámci průzkumu Eurobarometr od roku 1983, kdy se tato otázka objevila v dotazníku poprvé.
Důvodů, proč dáváme naši bezpečnost na jedno z prvních míst, je hned několik. Rusko se před třemi lety po Krymu pokusilo získat další část cizího území a zaútočilo na Ukrajinu. Navíc nová americká administrativa přehodnotila dosavadní kurs, když dala jasně najevo, že se Evropa musí více starat sama o sebe.
Potvrzením tohoto přístupu jsou mimo jiné i nedávno uniklá komunikace americké administrativy, kterou poté zveřejnil šéfredaktor časopisu The Atlantic Jeffrey Goldberg. Viceprezident J. D. Vance v ní uvádí, že „nesnáší, když musí Evropu znovu zachraňovat". Na to mu poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz odpověděl, že „plně sdílí odpor k evropskému přiživování“.
„Musíme mít dobrý přehled o tom, co se děje v našem okolí, ale stejně tak musíme mít pod kontrolou vnitřní bezpečnost – ať už jde o nelegální migraci, důvěru ve stát, nebo o odolnost vůči hybridním hrozbám,“
řekl v té souvislosti na nedávné konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost premiér Petr Fiala.
Ochrana proti globálním krizím
Cestou, jak na vyšší bezpečnost jako jednu z hlavních politických priorit dosáhnout, je jednotný přístup jednotlivých zemí, které jsou součástí Unie. Přesvědčeno je o tom necelých 80 procent Čechů, kteří se šetření zúčastnili.
Polovina z nás si pak myslí, že by Evropská unie měla hrát důležitější roli v ochraně proti globálním krizím a bezpečnostním rizikům. Pro srovnání: v Polsku je o tom přesvědčeno 44, v Rumunsku 47 a ve Švédsku dokonce 87 procent občanů.
„Evropský parlament zajistí, že každý návrh, který se bude projednávat, bude natolik odvážný a ambiciózní, aby odpovídal závažnosti hrozeb, kterým Evropa čelí. Evropa musí začít ihned konat, jinak hrozí, že bude brzy převálcována,“
uvedla v tiskové zprávě předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová.
Podpora ekonomiky
Mezi hlavní témata, která by podle občanů měl Evropský parlament prioritně řešit, patří kromě bezpečnosti také ekonomika. Přesvědčeno je o tom necelých 40 procent Čechů. Čtyři z deseti Evropanů zmiňují v té souvislosti zejména inflaci, zvyšující se ceny a životní náklady.
Inflace, zvyšující se ceny a životní náklady jsou hlavní priority napříč všemi věkovými skupinami. Nejvyšší čísla byla zaznamenána v Portugalsku, Francii a na Slovensku, kde se k tomuto názoru kloní přes 56 procent respondentů. V Chorvatsku a Estonsku je to pak 54 a u nás 47 procent lidí.
Pro necelou třetinu Evropanů hraje zásadní roli rovněž boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení a vytváření nových pracovních míst.
Přesto zůstává více než polovina Čechů skeptická. Převažuje totiž názor, že v následujících pěti letech nedojde u životní úrovně k žádným změnám. Více jak třetina českých občanů dokonce očekává, že se sníží. Její zvýšení předpokládá pouze 9 procent z nás.
A jaká je realita? Kondice domácí ekonomika se za posledních dvanáct měsíců mírně zlepšila, jak dokládají nejnovější data Českého statistického úřadu.
„Výdělky domácností loni reálně rostly a v průběhu roku tak postupně sílil růst domácí spotřeby. Na proexportně orientované obory průmyslu dopadala oslabující zahraniční poptávka, na druhé straně se však dařilo službám. Celkově tak naše ekonomika v roce 2024 vzrostla o 1 procento,“
uvedl pro LP-Life místopředseda Českého statistického úřadu Jaroslav Sixta.
Současné vnější tlaky z Ruska i Spojených států vedou k tomu, že se evropské národy začínají opět více spoléhat na Evropskou unii. To pro ní představuje velkou výzvu a příležitost, jak obhájit svoje fungování. Podaří se jí to zvládnout?
Zdroje: vlastní dotazování, Evropský parlament, Český statistický úřad, ČTK
