Trhy s bydlením čelí v Německu i Číně velkým obtížím. Výsledkem je nedostatečná nabídka nových bytů na trhu a krach těch největších developerských a stavebních firem, jež na tamních trzích působí. Může se situace změnit k lepšímu, nebo se krize postupně přelije i do jiných zemí?
Snaha urychlit přípravu stavebních projektů je dlouhodobě středobodem zájmu našich stavebních firem a developerů. Důvod? Čím déle příprava i samotná stavba trvá, tím vyšší náklady jsou s tím spojené. Výsledek? Drahé bydlení, které si řada z nás nemůže dovolit.
I to byl z jeden z důvodů, který vedl nakonec letos na jaře ke schválení novely stavebního zákona parlamentem. Nutno však dodat, že cesta k odsouhlasení nové normy nebyla vůbec jednoduchá, jak vysvětluje Hana Landová z Hospodářské komory. Předcházela tomu totiž řada dramatických jednání a kategorických prohlášení. At už ze strany samotných firem, tak politiků a různých aktivistů.
„Firmy a občané po zveřejnění věcného záměru před zhruba šesti lety očekávali změnu a vytvoření podmínek podstatně příznivějších pro výstavbu, než jaká je ve sněmovně. Očekávali jsme řízení jednodušší, rychlejší, transparentnější a předvídatelnější. Oproti prvnímu návrhu ministerstva pro místní rozvoj se však ve sněmovně podařila řada pozitivních věcí dohodnout,“
okomentovala LP-Life novelu stavebního zákona Landová.
Nedostatečná bytová výstavba a problémy na trhu s bydlením se přitom v posledních letech netýkají pouze Česka, ale i třeba sousedního Německu. Kvůli tomu se tam dokonce v listopadu sešla vláda se zákonodárci, aby se dohodli na akčním plánu, jenž zahrnuje kombinaci zjednodušených schvalovacích procesů, daňových úlev a dotačních programů.
Situace začíná být opravdu vážná. Podle expertů by bylo třeba, aby bylo pro zájemce každoročně připraveno až okolo 700 tisíc nových bytů. Realita je však poněkud jiná. Loni se na německý trh dostalo jen necelých 300 tisíc jednotek. A letos to pravděpodobně nebude o mnoho více.
I proto už někteří stavební a developerští giganti hlásí velké potíže či dokonce insolvenci. Příkladem je například Gerch Group, která má rozestavěné projekty za zhruba 100 miliard korun. Dalšími jsou třeba Immobilien Group, Euroboden a Development Partner. Každá pátá stavební firma se již proto také potýká s problémem zrušených zakázek.
Kromě zdlouhavého povolování je jednou z hlavních příčin současné krize nárůst cen stavebních materiálů. Ty jsou v průměru až o 40 procent dražší, než tomu před koronavirovou pandemií. Nejistotu pociťují i dodavatelé bytového vybavení, jako jsou nábytkářské a technologické firmy. Když se k tomu navíc připočtou vysoké sazby hypotečních úvěrů a pokles cen bytů na trhu, nemůže to být celková nálada snad už ani horší. Podle dat německého statistického úřadu se ceny rezidenčních nemovitostí letos v meziročním srovnání snížily již zhruba o desetinu, což je nejhorší výsledek od roku 2000.
Propad se dotýká především těch největších německých měst, kde bývá poptávka po bydlení nejvyšší, tedy Mnichova, Frankfurtu nad Mohanem, Berlína či Hamburku.
Obecná deprese, která na trhu panuje, se odráží rovněž v pesimistických prohlášeních zástupců tamních profesních sdružení.
„Vycházím z předchozích zkušeností. Nevěřím, že se podaří změny rychle zavést. Spolkové struktury jsou příliš složité,“
řekl před nedávnem magazínu The Economist výkonný ředitel Německého svazu stavebnictví Tim-Oliver Muller.
Další velkou ekonomikou, která má na developerském trhu potíže, je Čína. Velkou realitní krizi tam před více než dvěma rok odstartovala největší developerská společnost Evergrande, když její dluhy přesáhly v přepočtu téměř 7 bilionů korun!
Čínská vláda sice už v té době nastavila přísné limity, které financování projektů ztížily, dalšímu dominovému efektu však už nešlo zabránit. Řada projektů se proto pozastavila, což vedlo k bankrotu některých dalších developerských hráčů, jako byla mimo jiné společnost Country Garden, a celkovému ochlazení trhu. Někteří zájemci o nové bydlení přestali své hypotéky dokonce splácet.
I z toho je zřejmé, že se tato aktuální hrozba může postupně přelít i do dalších odvětví, včetně finančního sektoru. Kritici varují, že to může mít dopad nejen na místní akciový trh, který je druhým největším na světě, ale i na ten globální. Ostatně čínský akciový index CSI 300 již sestupný trend zaznamenal. Za poslední rok se snížil o 7 procent.
Kapitáni světového hospodářství by měli zbystřit. Realitní podnikání má výrazný dopad nejen na poptávku po nemovitostech, ale také na ostatní obory. V konečném důsledku tak může utrpět nejen veřejnost, ale především ti, kteří z nemovitostního byznysu doposud profitovali.
Zdroje: Ceskenoviny.cz, Hrot, iDnes.cz, The Economist, vlastní dotazování