Bašára al-Asada stíhá v posledních týdnech jedna pohroma za druhou. Poté, co byl nucen opustit zemi, vzdát se zde svého majetku a najít nové útočiště v Rusku, měla mu poslušnost vypovědět i jeho vlastní žena. O co vše může diktátor, který vládl pevnou rukou téměř čtvrtstoletí Sýrii, přijít, a co mu ještě zbývá.
Dcera bohaté syrsko-britské rodiny Asma al-Assad, které se říkalo Lady Di z Orientu či Růže v poušti, musela se svými třemi dětmi v prosinci narychlo opustit Sýrii. Útočiště našla v Putinově Rusku, které dosud drželo nad řezníkem z Damašku ochrannou ruku.
Rodiče Asma al-Assad pocházejí ze syrského Homsu. Otec byl významným kardiologem a matka pracovala jako diplomatka na syrské ambasádě v Londýně. Zde se také narodila a seznámila se se svým budoucím manželem, který tu studoval. Bašárovým otcem byl generál Háfiz al-Asad. Ten zemi postupně proměnil v dynastickou diktaturu. Po smrti staršího bratra Bášila byl vystudovaný medik v roce 1994 byl povolán domů, aby převzal roli následníka. Nastoupil na vojenskou akademii a v červenci 2000 se po smrti svého otce stal prezidentem. Z Asmy byla najednou první dáma Sýrie.
Oba manželé tak vládli zemi, která s demokracií neměla mnoho společného. Pro Sýrii byly příznačné hromadné popravy, diskriminace etnických menšin i rozsáhlé sledování ze strany tajné policie. Asad nechal za pomoci Rusů potlačit protesty, kvůli čemuž zahynulo přibližně 580 tisíc lidí, z toho minimálně 306 tisíc civilistů. Místní válka vyhnala z domovů 14 milionů Syřanů, což způsobilo největší uprchlickou krizi na světě.
Rodině, které se postupně narodily tři děti, se však až donedávna uvedené události nijak dramaticky nedotýkaly. Žili si ve světě, jenž neměl s tím obyčejným příliš společného. Symbolem Asadovy moci byl luxusní areál, jenž byl tvořený třemi šestipatrovými budovami obklopenými udržovanými zahradami. Prezidentský palác, který byl známý jako Lidový palác, je umístěný na hoře Mezzeh v západním Damašku, poblíž čtvrti Mezzeh, jedné z nejprestižnějších místní čtvrtí.
Palác se nachází v zabezpečeném komplexu, který až donedávna zahrnoval také soukromou nemocnici a velitelství Asadovy Republikánské gardy. V budově, jež byla navržená japonským architektem Kenzo Tangem, jsou interiéry z carrarského mramoru a mosazné brány vytvořené syrsko-židovským umělcem Mauricem Nseirim, uvedl na svém serveru New York Post.
Po nečekaném převratu, kdy rodina Sýrii opustila, se spekulovalo nad tím, kam se uchýlí. Brzy se potvrdily dohady, které hovořily o tom, že zakotví v Moskvě s podmínkou, že nesmějí město opustit a ani se zapojit do jakékoliv politické činnosti.
Rodina Assadů má na ruskou metropoli silné osobní vazby. Nejstarší syn svrženého prezidenta Háfez al-Assad obhájil na Moskevské státní univerzitě svou disertační práci. A co je hlavní, vlastní zde ve čtvrti City of Capitals okolo 20 luxusních bytů za zhruba 40 milionů dolarů, tedy v přepočtu necelou miliardu korun. Nemovitosti pochází ještě z doby, kdy v Sýrii zuřila občanská válka.
Byty jsou umístěny ve dvouvěžovém mrakodrapu, který byl až do roku 2012 nejvyšší budovou Evropy. Sousedy Assadovy rodiny jsou nejbohatší ruští podnikatelé, úředníci z vládních ministerstev a manažeři pětihvězdičkových hotelů a nadnárodních společností, připomíná v té souvislosti Daily Mail. Samotné apartmány se údajně pyšní výhledem Moskvu, špičkovým interiérovým designem a luxusním vybavením.
Tento majetek jim spolu s penězi, které mají v bankách, umožňují strávit další roky v luxusu a bohatství. Přesto se musí přizpůsobit novému prostředí, na které nebyli zvyklí. A to je pravděpodobně, vedle podezření z nemoci, pro Asmu i hlavním kamenem úrazu zejména. Jak tvrdí německý Bild, tamní život se jí údajně vůbec nezamlouvá. Proto také prý již podala žádost o rozvod s tím, že se hodlá vrátit do Londýna, kde se narodila.
Jedna kapitola rodiny Salmy a Bašára al-Asadových se tím možná nadobro uzavírá. Ani život ve zlaté klícce nemusí být vždy tím nejlepším řešením.
Zdroje: autorský text, Wikipedia, Bild, DailyMail, New York Post