Top hledané
Výsledky (0)
Prezidenti V4 společně odsoudili ruskou agresi na Ukrajině. Tématem jejich setkání na Slovensku byla také energetická krize.

Rusko využívá dodávky energií jako zbraň, řekla Zuzana Čaputová na summitu V4 v Bratislavě. Řeč byla i o energetické krizi

Kristina Valachyová
12. října 2022
+ Přidat na Seznam.cz
6 minut
Setkání prezidentů zemí Visegrádské čtyřky v Bratislavě

V Bratislavě se 11. října 2022 konalo setkání prezidentů zemí V4. Prezidentka SR Zuzana Čaputová přivítala českého prezidenta Miloše Zemana, polského prezidenta Andrzeja Dudu a prezidentku Maďarska Katalin Novákovou. Jde o první prezidentský summit zemí V4 od únorové vojenské invaze Ruska na Ukrajinu, po které středoevropské země v otázce pomoci Kyjevu nevystupují jednotně. 

Prezidentka Zuzana Čaputová a prezidentka Maďarska Katalin Nováková
Zuzana Čaputová, Miloš Zeman, Andrzej Duda a Katalin Nováková
Setkání prezidentů zemí Visegrádské čtyřky v Bratislavě

„Předmětem debat v průběhu dnešního dne budou aktuální problémy, kterým čelíme. Nevyhneme se bezpečnostním otázkám s ohledem na dění na Ukrajině, ale také dopadům války. Především energetická krize, které čelí nejen naše země, ale také celá Evropa. Budeme mluvit o tom, jakým způsobem si dokážeme v této situaci co nejlépe pomoci, o tom, co nás spojuje, ale také o otázkách, na které máme odlišné názory,"

napsala prezidentka SR Zuzana Čaputová na sociální síti.

Maďarská prezidentka dorazila na summit jako první, na sousední Slovensko cestovala autem. Polský prezident přicestoval v úterý ráno letecky a český prezident byl na Slovensku už v pondělí. Miloš Zeman zde stihnul rovnou dvě setkání - s Borisem Kollárem i s Robertem Ficem. Veřejnost mohla sledovat prezidentskou návštěvu zpoza oplocení, na náměstí místo summitu hlídala čestná stráž ministerstva obrany i policie. 

Pronájem Luxusního mezonetu, 2+kk, Praha
Pronájem Luxusního mezonetu, 2+kk, Praha, Praha 1

Čaputová označila útoky na civilisty za slabost a cynismus

Na začátku svého projevu prezidentka SR Zuzana Čaputová vyzdvihla, že se všichnu shodli na tom, že ruský útok na Ukrajinu je bezprecedentním porušením mezinárodního práva. Od začátku týdne Rusové opět útočili na ukrajinský Kyjev, masivní raketové útoky ruská armáda podnikla v pondělí ráno prakticky na celém území Ukrajiny. Ty si vyžádaly 14 mrtvých a téměř 100 zraněných. Informovala o tom britská stanice BBC. Podle jejích informací mělo k dalšímu útoku dojít i v úterý ráno, a to na město Záporoží. Podle guvernéra této oblasti Olexandra Starucha se ruské útoky zaměřily na objekty infrastruktury.  

Prezidenti zemí V4 jednali za zavřenými dveřmi o dopadech konfliktu na Ukrajině. Prezidentka Čaputová poukázala na to, že "Rusko už anektováním Krymu položilo hranice bezpráví" a proto je "legitimní touhou Ukrajiny tento stav napravit"

„Všichni si přejeme mír. Takový mír musí být spravedlivý. Na to, aby nastal mír, stačí, aby ruští vojáci odešli z Ukrajiny a a by Rusko respektovalo hranice," 

řekla Zuzana Čaputová.

Protiruské sankce podle ní mají nepochybně větší vliv na Rusko, než mají na evropské země. 

„Jsem přesvědčená, že takovou solidaritu, jakou jsme dokázali projevit s utíkajícími před válkou, bychom měli projevit i těm, kteří na Ukrajině zůstali a denodenně čelí bombardování, jsou v ohrožení života a žijí v nepředstavitelných podmínkách. Naše čtyři země proto podpořili sankce, které snižují schopnost Ruska vést dále tuto nesmyslnou válku. Jejich účinnost je třeba neustále přehodnocovat, abychom tlumili negativní vliv na nás a zvyšovali tlak na Rusko. Ale neměli bychom zpochybňovat jejich už nyní jasné ekonomické dopady na agresora: ruský zahraniční obchod se snížil o třetinu a rubl ztratil polovinu své hodnoty," 

napsala na svém Facebooku Zuzana Čaputová.


Andrzej Duda považuje za důležitou povinnost potrestat válečné zločince. Je přesvědčený, že Ukrajina dokáže vyhnat okupanty, získat kontrolu nad celým svým územím včetně toho, o které přišla v roce 2014. 

Otevřít v galerii (2)
Prezidentka Zuzana Čaputová a polský prezident Andrzej Duda
Prezidentka Zuzana Čaputová a polský prezident Andrzej DudaZdroj: Kancelář prezidenta SR

Český prezident Miloš Zeman upozornil, že je nutné dělat vše pro to, abychom se vyhnuli třetí světové válce a jadernému riziku. Český prezident rovněž ocenil, že všechny země V4 po začátku ruské invaze poskytly pomoc ukrajinským běžencům. Spolupráce v rámci Visegrádské skupiny je podle něj přinejmenším stejně užitečná jako jiné podobné formáty, například v rámci zemí Beneluxu.   

„Visegrád prokázal svou roli, když zabránil pokusům o rozdělování nelegálních migrantů formou kvót mezi jednotlivé evropské země,"

řekl Zeman. 

 

Tématem byla i energetická krize 

V souvislosti s růstem cen energií apelovala Zuzana Čaputová na potřebu evropských řešení. Pro Slovensko je podle ní cílem celoevropský strop pro ceny plynu. Podle slovenské prezidentky Moskva využívá energii jako prostředek k hybridní válce. Rusko podle ní už před počátkem invaze omezovalo například dodávky zemního plynu do Evropy, což vedlo ke zvyšování cen energií.  

„Rusko využíva dodávky energií jako zbraň vůči nám a našim obyvatelům,”

řekla.

V rámci energetické bezpečnosti Andrzej Duda zdůraznil význam propojení plynovodů. Je podle něj nutné zabezpečit interkonektiviitu nejen mezi zeměmi V4, ale také v širším regionu. 
Český prezident Miloš Zeman prohlásil, že podstatným faktorem krize je prý také Green Deal. 

Prodej luxusního mezonetu 4 + 1, Praha
Prodej luxusního mezonetu 4 + 1, Praha, Praha 5

Obnovitelné zdroje by podle něj měli být pro jejich nestabilitu zálohované konvenčními zdroji, včetně energie z jádra. Zeman řekl, žw Greean Deal je jedním z nejdůležitějších faktorů energetické krize. 

„Chtěl bych, aniž bych podceňoval vliv války na Ukrajině, upozornit, že podstatným faktorem energetické krize, tedy cen energetických surovin, je Green Deal neboli zelený úděl, a to z několika důvodů. Řeknu pro stručnost jenom dva. Prvním důvodem je to, že zde máme obnovitelné zdroje, kterým se někdy říká občasné zdroje, ale které musí být zálohovány pro jejich nestabilitu klasickými, tedy konvenčními zdroji, samozřejmě včetně zdrojů jaderných. S tím souvisí i vysoký podíl emisních povolenek v ceně elektrické energie. A konečně jsme v situaci, kdy zelený úděl nás vyzývá, abychom v roce 2035 zakázali auta se spalovacími motory a abychom už dnes omezili nejenom uhelné, ale dokonce i jaderné elektrárny. Klasickým příkladem je Německo. Nejsem Greta Thunbergová, a proto ode mě nemůžete očekávat, že bych zde plédoval, cestujíc tryskovými letadly přes oceán, za snížení uhlíkových stop. Domnívám se, že, při vší úctě k životnímu prostředí a ke klimatickým změnám, bychom měli, jak řekl ostatně i pan prezident Duda, pečovat především o lidstvo žijící na této zeměkouli,“ 

píše na svém Facebooku Miloš Zeman.

Green Deal přijala Evropská komise. Soubor návrhů má přizpůsobit politiky členských zemí v klimatických otázkách, energetice či dopravě tak, aby se mohly do roku 2030 podílet na snižování emisí skleníkových plynů alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990.

Příští týden by se podle Dudy mohla pravděpodobně konat mimořádná Severoatlantická rada na úrovni prezidentů. Uvedl to na základě rozhovoru s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem, kterému odkázal tuto prosbu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Evropa by se podle maďarské prezidentky Katalin Novákové měla snažit o svou energetickou samostatnost. Podpořila tak slova maďarského premiéra Orbána, který v Berlíně prohlásil, že není dobré, aby Unie nahrazovala závislost na Rusku tím, že se stane závislou na Americe.

 

Prezidenti nevidí problém v tom, že Maďarsko na rozdíl od Slovenska, Česka a Polska neposkytuje Ukrajině vojenskou pomoc

Zatímco Česko, Polsko a Slovensko se řadí k zemím, které Ukrajině vyčlenily i vojenskou pomoc, Maďarsko předtím odmítlo, aby přes jeho území proudily na Ukrajinu dodávky zbraní ze Západu. Budapešť se kriticky vyjádřila i vůči protiruským sankcím.

Maďarská prezidentka Katalin Nováková, jako hlava státu jediného státu V4 nedodává Ukrajině zbraně, odsoudila Putinovy ​​kroky.

Otevřít v galerii (2)
Setkání prezidentů zemí Visegrádské čtyřky v Bratislavě
Setkání prezidentů zemí Visegrádské čtyřky v BratislavěZdroj: Kancelář prezidenta SR

Upozornila, že i když její země nepomáhá vojenskou pomocí, poskytuje Ukrajině nadměrnou humanitární pomoc a přijala téměř 1 milion uprchlíků.
Odlišný postoj podle Zuzany Čaputové respektují.
Andrzej Duda poznamenal, že každý pomáhá, jak ví. Prezident Polska vyzdvihl, že výměna názorů na válku na Ukrajině či problémy, které s sebou přináší energetická a inflační krize, se nesla v přátelském duchu. Říká, že do Polska dosud uprchlo z Ukrajiny 6 milionů lidí. Podle něj je povinností globální komunity „pomáhat Ukrajině a zastavit Rusko.“

„To, co nás nejvíce spojuje, je, že všechny naše země poskytly okamžitou a nezištnou pomoc ukrajinským uprchlíkům,“

poukázal Miloš Zeman.

Katalin Nováková konstatovala, že zásadní postoje jsou stejné a rozdílné názory v některých otázkách jsou přirozené. Maďarská prezidentka upozornila i na přetrvávající hrozbu nelegální migrace z jihu a vyzdvihla význam společného stanoviska. 
Pro Miloše Zemana šlo o poslední setkání ve formátu V4 ve funkci prezidenta. Visegrádskou spolupráci považuje za užitečnou a do budoucna si přeje její rozšíření i o Slovinsko.

I Zuzana Čaputová ocenila vzájemný dialog v rámci V4, prostor vidí v hodnotových shodách. 

 

Zdroj: Newstream, Denník N, Pluska, Ereport, Pravda, Aktuality, Prezidentský palác, FB Miloš Zeman, vlastné dotazovanie

Líbil se vám článek?
Diskuze 0 Vstoupit do diskuze