Módní návrhářka Monika Drápalová patří mezi oblíbené a profesionální designéry, kteří tvoří módu podle svých emocí, improvizace a náhody. Právě díky své originální a jedinečné tvorbě dnes patří mezi nejvýznamnější české módní návrháře. Svou módu prodává především za hranicemi, ale brzy se možná všechno změní. Monika magazínu Luxury Prague Life svěřila, jaké jsou její další plány, jak vznikajjí její kolekce a jestli u nás konečně otevře butik.
Ano, momentálně pracujeme na nové kolekci pro jaro 2019.
Před pár týdny jsme se vrátili z veletrhu v Paříži, kde jsme vybírali materiály a teď pro mě začíná nejzajímavější část práce, kdy vznikají první nápady. Mám ráda začátek nové kolekce, objevování nových siluet a témat.
Objevují se témata návratu k přírodě, recyklované a bio materiály. Většina firem už má v nabídce materiálů speciální kolekci tohoto zaměření. Další silný trend jsou retro vzory, geometrické tvary, pruhy a káro a nová barevnost hnědých,zelených a růžových tónů.
No, docela hekticky. Vzhledem k tomu, že jsem opravdu vytížená, bylo to náročné. Pro mě je to ale velká radost. Ve srovnání s průmyslem v tom mám neustále svoji svobodu, takže se na těch kolekcích vždycky pořádně vyřádím. Přehlídky miluji.
Nejtěžší? Určitě zajištění výroby a všechny věci, co souvisejí s hotovým produktem. Ono je vymyšlení věcí jedna věc, ale je také potřeba, aby to někdo dokázal zrealizovat a vytvořit. A to ještě do určitého termínu.
Já u toho strašně dlouho přemýšlím, takže to mi zabírá asi nejvíce času. To je taková ta přípravná fáze a pak mám najednou pocit, že nic nemám a všechno se tak rychle blíží. Přípravná fáze je pro mě ale nejzajímavější, protože si dávám dohromady celkovou představu, co to má být, jak to má celé působit. Je to pro mě hodně o emocích, takže to téma hledám hlouběji, než že to jsou jen šaty. Právě proto v tom pro mě velkou roli hraje i hudba, líčení, styl modelek a celkový efekt přehlídky.
Téma jsem nazvala FEEL RELAX. Je to vlastně o dnešní době, kdy jsou všichni přesycení informacemi, hlukem a přístroji, takže si každý hledá takový ten svůj vnitřní svět. Moje kolekce je tedy o tichu, relaxaci, zklidnění a proto jsem zvolila kombinaci domácího oblečení - pyžamový svět vs. ten venkovní, který symbolizují kabáty. Takže vlastně mám takové kombinace, jako jsou pyžama a kabáty v různých variantách.
Já jsem takový experimentátor s materiály, co se týče technologií a recyklací. Ale tentokrát jsem sáhla po stoprocentních přírodních materiálech - hedvábí, vlna a bavlna.
Ano, je tam káro, proužek a drobné vzorečky na pyžamu. Je to hodně o kombinování nesourodých prvků a vytváření individuálního vzhledu
No, hvězda přehlídky... Já tam mám několik extra modelů, těžko říct, kdo z nich pak bude velkou hvězdou. Většinou hledám zajímavé lidi, jako jsou blogeři, nebo tanečníci atd. vybírám lidi podle toho, čím jsou zajímaví a jakou mají osobnost. Nechtěla jsem tvář, která je prvoplánově známá.
Určitě zůstává ta klasická velikost 36.. Ale modely jsou většinou oversize, takže ta velikost je už taková podřadnější.
Myslím si, že tvořím osobitý styl, který je odlišný a osloví lidi, kteří smýšlejí podobně jako já. Mám ráda výtvarnější kolekce, které v sobě mají smysl, příběh a osobní přístup k módě.
S každou mám samozřejmě speciální zážitek. Většinou začnu nějaké téma, které potom ještě dále rozvíjím.Takže vlastně každá pokračuje dál v další kolekci a neustále se vyvíjejí dál.
Řekla bych, že všude. Nejvíce ve svých zážitcích a pocitech, které se snažím do módy zapracovat. Neustále sleduji, co se děje a snažím se z toho něco vydedukovat něco, co je pro lidi zajímavé a jedinečné.
Abych řekla pravdu, moc to nesleduji, protože se nezajímám o lidi podle jejich známého jména, ale především podle toho, čím a jak jsou pro mně zajímaví. A až pak mě tedy zajímá, co nosí atd.
Nemám.
Třeba nějakého hezkého herce, jako je Jude Law.
K různým osobnostem, kteří jdou ve své práci stále dál. Líbí se mi, když to má vývoj a žene se to kupředu.
Do toho se raději nechci vůbec pouštět.
Hekticky. Mám děti, takže s nimi musím vstávat v sedm hodin, což je pro můj denní režim (byla jsem zvyklá pracovat hlavně v noci) šílené. Teď už jsem to ale musela změnit, takže odvedu děti do školy, jedu do ateliéru nebo momentálně do Pietra Filipi a dvakrát týdně také učím na střední škole oděvní. Každý den mám nabitý od rána do večera. Ale opravdu mě to baví, není to žádný stereotyp. Přichází tak ke mě spoustu inspirace.
Zkoušela jsem to ve své poslední kolekci s růžemi. Holkám jsem udělala šatičky a bylo to fajn, ale vzhledem k tomu, že hodně přemýšlím abstraktně a do budoucnosti, tak je to pro mě moc konkrétní zadání.
No, já nemám hlavně stálé místo, kde by bylo možné modely koupit. Nevyhovuje mi komisní způsob prodeje, který u nás obchody návrhářům nabízejí. To znamená, že s vámi obchod nijak finančně nespolupracuje, jen vámi realizovanou kolekci nabízí s patřičnou marží k prodeji. Nedojde tedy k žádné spolupráci a objednávce a to mi přijde příliš vyčerpávající. Teď se to ale začíná trochu měnit a některé obchody začínají tuto koncepci měnit. Je pro mě důležité, aby moje značka fungovala na určité úrovni a zachovala si exkluzivitu.
Ano, ale je potřeba najít vhodné partnery. Mám své plány, jak bych si to představovala, ale nechci to ještě prozrazovat..
Myslím, že všichni dělají, co můžou. Lidé se o módu už zajímají mnohem více, než dříve, takže to je pokrok.
Díky Pietro Filipi mám úžasný zdroj a přehled, takže toho je spoustu, co se mi líbí. Móda vychází z potřeb lidí a já je tedy beru jako součást vývoje. Líbí se mi, jak se začínají věci recyklovat a má to smysl.
Ono se to tak nějak samo naplňuje. Barvy mě hrozně baví, takže se je snažím zapojovat do svých kolekcí.
Jsem šťastná že mám rodinu a můžu dělat práci, která mě baví. To jsou nejdůležitější body. Pracovně ale žiju s pocitem, že teprve všechno bude. To mě žene stále dopředu, cítit zrod něčeho nového.