Rychlá zpověď - plicní lékař Milan Sova: Během covidu jsou děti schopny přibrat i deset kilo

Ve vašem mladém věku jste toho už hodně dokázal. Čemu všemu se věnujete?

Velké části pneumologie, hlavně spánkové medicíně, chronické obstrukční plicní nemoci, intervenční bronchologii. Velkou porci času také zabere práce v České alianci proti respiračním onemocněním.

Toho je strašně moc, plíce a spánková apnoe mi nejde moc dohromady.

Prodej pozemku 1200 m2, Praha, Praha 5

Zobrazit nemovitost

Je to jednoduché, jde hlavně o poruchy dýchání ve spánku, protože to je primárně plicní diagnóza. Spánková medicína jako taková je hodně široká. Sice je tam spousta neurologických onemocnění a onemocnění z psychiatrického ranku, ale aktuálně největší část tvoří poruchy dýchání ve spánku. S tím souvisí také například hypoventilace při obezitě a chronické respirační selhání u chronické obstrukční plicní nemoci. U všech těchto diagnóz potřebujeme pacienty podpořit ventilačně, což je možné prostřednictvím různých přístrojů.

Takže když mi chrápe manžel, otec nebo dědeček není to tím, že jsou jenom staří, ale mohou mít vážný problém?

Přesně tak. Záleží, jestli chrápou nebo mají zástavy dechu ve spánku. To byste na partnerovi určitě poznala, jestli v noci dýchá pravidelně nebo ne. Pokud ne, je to důvod k tomu nechat ho vyšetřit. Obstrukční spánková apnoe opravdu může vést k infarktu myokardu nebo zvyšovat riziko mrtvice a spousty dalších komplikací. O chrápání jako takovém se říká, že je to jenom kosmetický problém. Na druhou stranu i chrápání dokážeme obstojně léčit. Pokud byste chtěla, můžete k nám partnera určitě objednat.

Nejen muži, ale i ženy chrápou.

Pochopitelně i ženy chrápou.

Chrápou více ženy nebo muži?

Určitě muži. Je to vázané na mužské pohlaví, na nadváhu a „krátký tlustý krk“. To jsou přesně ti lidé, kteří mají vysoké riziko obstrukční spánkové apnoe. Typicky člověk, který chrápe od mládí, chlapi mu to říkali na vojně, a časem se přidají zástavy dechu ve spánku. To je moment, kdy mi nastupujeme a zahajujeme diagnostiku a léčbu.

Jak dlouho už se to řeší?

Budete se divit, ale první popisy syndromu obstrukční spánkové apnoe jsou z literatury asi dva tisíce let před Kristem, kdy se mluvilo o tom, že pontský král v noci nedýchal a jeho poddaní ho prý píchali jehlami, aby se neudusil. To je historie. Reálně se poruchy dýchání ve spánku začaly léčit až v 90. letech.  Do té doby jsme věděli, že obstrukční spánková apnoe existuje, v Americe v 70. letech se řešila tracheostomií, ale od roku 1989 máme rutinně k dispozici přístroje, kterými můžeme pacienty léčit. Léčba spočívá v aplikaci přetlaku prostřednictvím masky.

To musí být nepříjemné.

Budete se divit, ale většina pacientů spí celkem v pohodě. Nejčastější příznak obstrukční spánkové apnoe je denní únava a nadměrná denní spavost. To jsou lidé, kteří dokáží usnout během toho, co se s vámi baví. Výrazně jim to snižuje kvalitu života. V okamžiku, kdy nastavíme léčbu, jsme schopni u většiny z těchto pacientů tyto problémy odstranit. Pacienti často udávají, že se takhle nevyspali 20 let a někteří se proto na přístroj dokonce těší. Spí v noci s maskou, jsou spokojení oni i partneři, kteří mají radost, že pacient nechrápe. Je to něco, čím kvalitu života opravdu zvýšíme. Celá řada onemocnění je taková, že pacient nepozná, jestli je léčený nebo ne, ale zrovna u obstrukční spánkové apnoe, pokud léčba pacientovi sedne, tak ho opravdu vrátíme do života a cítí se velice dobře.

Pojďme ale ke koronaviru. Na Moravě jste měli velká ohniska. Jaká je situace teď, v lednu 2021?

Byt na prodej na Praze 2 - 29 m², Praha 2

Zobrazit nemovitost

Situace je stejná jako kdekoliv jinde v republice, teď už se v ničem nelišíme. Je pravda, že jsme byli specifičtí v tom, že jsme na začátku „první vlny“ měli v sousedství Litovel. Vždycky říkám, že je otázkou, zda první vlna byla, protože na jaře se v podstatě nic moc nedělo, případů bylo minimum. Litovel byla první aféra, kdy se „uzavřelo“ celé město. Nicméně při uzavřeném městě jsme zaznamenali pikantní případy, kdy pacienti stejně jezdili na kole do naší nemocnice, protože to vzali přes Litovelské Pomoraví cyklostezkou, která byla uzavřena až po pár dnech. Teď je situace stejná, jako kdekoliv jinde.

Vy sám jste covid prodělal?

Nevím o tom.

Nevíte? Můžete si udělat vyšetření protilátek.

To můžu, ale nedělal jsem si je.

Proč?

Protože nemám žádné potíže. Je pravda, že lékařů u nás na klinice bylo nakaženo minimum. Samozřejmě používáme ochranné pomůcky, ale také si myslím že jsme hodně imunní. Neříkám, že přímo proti koronaviru, ale celkově s tím, jak se celý profesní život setkáváme s potenciálně infekčními pacienty, člověk získá imunitu k celé řadě onemocnění.

Předpokládám, že jste nekuřák?

Ano.

Když pominu koronavirus, jste vy Moraváci díky slivovici více imunní?

Nejsme, moravská a pražská populace se neliší.

Přesto lidé velmi vnímají rozdíl mezi Čechami a Moravou, v mnoha směrech.

Je i rozdíl Olomouc jako město plus okolí. Olomouc je označována jako „Hanácká metropole“, ale je pravda že pravá Haná je kousek vedle.

V Rychlé zpovědi jste ohledně očkování říkal, že vědecky ano, cítila jsem ale z vaší odpovědi nějaký dovětek.

Je to hrozně složité. Dnes je situace taková, že vakcíny nejsou pro všechny, není vůbec jasné, kdy bude dostupné rozumné množství, kdo a kdy by se měl nechat očkovat. Odborná vakcinologická společnost říká ano, nechme se všichni naočkovat. Odborná společnost pro alergologii a imunologii říká, že je dobře se podívat na stav protilátek….je tam tedy několik ale..

Nechal byste se očkovat?

Zatím jsem se očkovat nenechal, uvidí se do budoucna.

To je trochu vyhýbavá odpověď.

Není, dnes je vakcíny tak málo, že si myslím že může prospět někomu jinému. Také záleží, co bude za vakcíny k dispozici. Máme Pfizer, Modernu, je otázka, jestli bude Astra, jestli budou další data. Uvidíme.

Vy jste ale lékař, jste v první linii. Už byste měl být dávno naočkovaný.

Je pravda, že bych měl nebo mohl být naočkovaný, ale jak říkám, je problém, že vakcín není dostatek. Myslím si, že jako mladý a zdravý člověk mohu „přenechat“ své místo někomu ze starších kolegů, kteří ji mohou využít lépe než já.

Když někdo prodělá koronavirus nehledě na jeho zdravotní stav, věk nebo váhu, slyšela jsem, že ti, co dělají rentgeny plic, vidí na plicích anomálie. Jsou už nějaké studie na to, zda koronavirus skutečně nechává na těle nějaké trvalé následky?

Máme naší post-covidovou ambulanci, kde sledujeme pacienty od dubna, kdy jsme ji založili. Aktuálně bylo vyšetřeno přes 600 pacientů. Zde jsme významné plicní postižení objevili u přibližně 1-2% pacientů. Odhadujeme, že v celé populaci se budou plicní změny vyskytovat u 0,1 až 0,5 procenta pacientů. Většina změn nám naštěstí mizí. Je nutno říci, že pokud objevíme plicní změny, neznamená to, že budou přítomny i za tři měsíce. Zároveň nemůžeme říci, že když tam nic není teď, nic tam nebude ani do budoucna, protože tu nemoc ještě úplně neznáme.

Jaké jsou ty změny? Mají tam šrámy?

Tak. Na snímku to někdy vypadá jako zápal plic, ale ne jako ten klasický, laicky jsou to změny ve smyslu pozánětlivých změn. Organismus se brání, hojí. Jak ale říkám, naštěstí většina těchto změn mizí. U řady pacientů používáme třeba systémově kortikoidy, nález se většinou celkem pěkně stabilizuje. Tím samozřejmě nechci říct, že tento pacient potom nemůže mít nějaké reziduální změny ve smyslu drobných jizev na plíci. Na druhou stranu stejné změny bychom předpokládali, kdyby prodělal těžkou chřipkovou nebo bakteriální pneumonii. Kdybychom si tady teď oba udělali HRCT, tak věřím, že u obou z nás najdeme jeden dva zánětlivé proužky. To může znamenat, že jsme někdy v životě prodělali lehký zápal plic, aniž jsme o tom věděli.

Jsou takové post-covidové ambulance i v Praze, po celé republice?

Určitě. Z hlavy vám ale přesně neřeknu, které a kde.

Není 600 lidí malý vzorek?

Je to relativně velký vzorek. Normální vědecké studie se pohybují od stovky výše, od té se říká, že je to slušná statistika. Šest set lidí už je krásný vzorek, jsou to lidé, kteří jsou vyšetření opravdu dopodrobna. Samozřejmě okolní kolegové budou mít třeba podobné soubory, nemusí ale dělat všechna vyšetření jako my, co se imunity týče a podobně. Máme vzorek celé populace, nejsou to jen mladí nebo jen staří. Šest set lidí už je dost, samozřejmě ale nabíráme dál. Každý den nám do post-covidové ambulance přichází asi 20 nových lidí. Kdybychom to spočítali, za měsíc jsme rázem o pět set lidí více, číslo letí dramaticky nahoru.

To pak budete asi muset konzultovat s ostatními ambulancemi, aby se z toho udělal nějaký celkový výstup, studie, která se bude prezentovat.

My můžeme prezentovat svůj vzorek, oni jejich, můžeme dát dohromady společný vzorek. Italové, Číňani budou mít něco jiného. Každá populace je jiná a každá je populačně jinak strukturovaná. My máme náš soubor unikátní v jednom aspektu, a to v tom že na jaře jsme lidi vyhledávali cíleně, i ty, kteří byli bezpříznakoví. Vyhledávali jsme je díky pozitivnímu PCR testu. Potom existují soubory lidí, kteří se tam dostanou jenom proto, že jsou nemocní a proto přijdou do poradny. Kdybychom vzali jenom tento druhý soubor, vyšlo by nám, že padesát procent lidí má takové a takové potíže, nebyla by to ale pravda, protože v celé velké skupině je to pak podstatně méně.

Jaký je váš osobní názor na covid? Jak to zvládáme my, ve světě? Je to chřipka nebo příšerná pandemie?

Pandemie to je, příšerná pandemie to je také, sranda to není. Nikdy bych to nebagatelizoval, je to onemocnění, které může spoustu lidí zabít nebo škaredě postihnout. Na druhou stranu to, co se tady děje, není úplně na místě. Ta pozornost, která je covidu věnovaná, také ne, protože se nám úplně zastavily jakékoliv jiné nemoci, prostě nic jiného než covid neexistuje. Úmrtnost je podobná jako u pandemické chřipky. Ne sezonní, ale pandemická. Lidé mají strašně krátkou paměť. Když jsme tu měli kolem roku 2009 prasečí chřipku, také to nebyla žádná legrace, ale bylo to v době, kdy ještě nebyly rozvinuté sociální sítě a nevytvořila se kolem toho bublina.

Co si myslím o covidu? Hlavně by bylo dobré situaci uklidnit. Vytvořila se okolo něj opravdu velká skupina lidi, odborníků kteří, ač nechci znevažovat jejich zkušenosti, v životě nedělali kliniku, neléčili živé pacienty. Tím neříkám, že my klinici máme pravdu, to vůbec ne. Jsou to ale biochemici, parazitologové, matematici a na základě jejich doporučení se stanovuje celá strategie. Názor klinika, který by dělal ať už covid nebo post-covid, se moc nebere. Další věc je, že racionální diskuze přestala existovat. Jakmile má někdo jenom trochu jiný názor oproti hlavnímu proudu, je automaticky označený médii za „popírače“ a nemá do toho co mluvit. Zdravá diskuze je zásadní. Pobavit se o tom, co se děje, neděje a jaká je realita.

Co konkrétně vy řešíte mimo covid s pacienty? Kolik procent vašich pacientů trpí koronavirem, protože jsou odložené operace a podobně?

Počítali jsme to na jaře u spánkové medicíny, i když je to jen výsek spektra naší péče. Zjistili jsme, že v celé republice vypadlo přibližně dvacet procent péče jenom v rámci jarních opatření a asi nebude nahrazeno. Teď si k tomu přičtěte ještě celý podzim. Spánkové laboratoře v celé republice kromě pár pracovišť jsou víceméně zavřené. Jenom tohle je obrovské množství lidí, kteří se nedostanou k léčbě a diagnostice. Tito pacienti by již dávno byli diagnostikováni a léčeni, kdyby nebyl covid. Je to jen malá část medicíny, která ale dokresluje celou situaci. Druhá věc je třeba rakovina plic, kdy kolegové onkologové říkají, kolik pacientů se bojí nechat se vyšetřit nebo se celá diagnostika prodlužovala. Na jaře se všechno odkládalo, což už se teď naštěstí neděje, ale stejně to může být pro celou řadu z nich problém.

Jak konkrétně koronavirus ovlivnil vaší práci jakožto plicaře?

Hodně, samozřejmě hodně. Jsou plicní oddělení, ze kterých se staly covidové jednotky. Z nás covidová jednotka není, ale naši lékaři, včetně mě, na covid jednotkách sloužíme. Ovlivnilo nás to také tím, že se nyní staráme o hodně lidí po covidu. Co se týče spánkové medicíny v roce 2020, pořád jsme otevírali a zase zavírali dle rozhodnutí ministerstva. Sekretářka nedělala nic jiného, než že objednávala a následně zase rušila vyšetření.

Do budoucna je to podle mě pro plicní na jednu stranu krize, na druhou stranu je to obrovská příležitost. Máme alespoň možnost ukázat ostatním kolegům a lidem, že plicní lékařství a respirační medicína není jen tuberkulóza, o které se mluvilo dřív. Plicní lékařství se strašně posunulo, ať už spánkovou medicínou, neinvazními podporami, terapií astmatu, terapií chronické obstrukční plicní nemoci. To jsou všechno věci, které jsme před dvaceti lety neměli buď vůbec, nebo ne v tom rozsahu jako teď. Covid je další věc, která nás může posunout dál, kdy hlavně postcovid péči zvládáme velice dobře a je potřeba to komunikovat vůči veřejnosti i pojišťovnám. Respirační medicína totiž není tak dobře ohodnocena ve srovnání s jinými odbornostmi.

Myslíte si, že si lidé uvědomují, že covid napadá plíce a je to respirační onemocnění? Že třeba díky tomu přestanou kouřit?

Ne, myslím si, že ne. Naopak se bojím toho, co bude. Spousta lidí zlenivěla, přestala se hýbat. Moje maminka dělá na klinice Tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace, kde mají program hubnutí dětí. Říkala mi, že tolik obézních dětí nikdy nebylo. Během covidu jsou děti schopny přibrat i deset kilo, a to se bavíme o desetiletém dítěti. Je otázka, co to udělá s celou populací. Část populace je ekonomicky zruinovaná, část si zvykla nepracovat. Děti taky leží doma, protože je rodiče nikam nepustí a došlo ke zpřetrhání sociálních vazeb. Jsem zvědavý, jak se bude naše společnost vyvíjet ze sociologického, ekonomického a celkově zdravotního pohledu.

To je ale na další rozhovor, moc děkuji za váš čas.