Rychlá zpověď - Tomáš Ujfaluši: V nové roli herce s dcerou na jednom jevišti

Co je u tebe nového za ty dva roky, co jsme se naposledy viděli?

Mám pořád méně a méně vlasů, takže proto si nechávám narůst vousy. Jinak jsem se nikam nepřestěhoval, spoustu hodin jsem na cestách. Dcera mi roste před očima, takže člověk musí být trochu pozornější, už jí bude za půl roku patnáct.

Už před dvěma lety jsem ti řekla, že je na čase pořídit si brokovnici…

Ještě mám čas, myslím si, že je v takové té dobré fázi, ani puberta s ní moc netříská. Stala se z ní slávistka, fandí Slávii, protože se jí líbí hráč Masopust. Je stabilní členkou na tribuně. A pokud nejde s kámoškou, jdu tam s ní já.

Jak to snášíš?

Já jsem v pohodě. Jsem fotbalový fanoušek, Slavie hraje výborný fotbal. Fandím samozřejmě Olomouci, nějaké tři měsíce jsem strávil ve Spartě, takže to je určitě před tou Slavií, ale Slavie nás dobře reprezentuje v Evropě, takže je radost se na ni dívat.

Prodej luxusní vily, Praha 6 - Nebušice – 312, Praha 6

Zobrazit nemovitost

Nedělá si z tebe někdo srandu? Kámoši, bývalí spoluhráči…

Ne. Já ji tam doprovázím, je tam spousta lidí, kteří se mě ptají, co tam dělám, takže vždycky všem patřičně vysvětlím, že jsem pouze doprovod dcery, která je slávistka. Horší bylo, když hrála Sparta derby se Slavií, a Kačenka tam přišla ve slávistickém dresu. To jsem říkal „radši si to nech pod bundou, aby nebyl nějaký malér“.

Teď jsme v Hudebním divadle Karlín. Proč?

Jsme tu kvůli tomu, že mají v plánu další představení Horečky. Já jsem měl tu možnost… Nebo teda holky mě do toho nějakým způsobem hodily a vytvořily mi tady malinkou roličku. Už jsem to jednou hrál a bylo to fajn, zkoušel jsem to s nimi a pak jsme to hráli.

Ty ale nejsi herec…

Fotbalisti jsou herci, to se vždycky říká. Navíc ten dvacetisekundový shot, kdy tam jsem… Bylo to fajn, hlavně vidět to zákulisí, jak tam všechno funguje, jaký tam je shon. Je to úžasné v tom, že je tam strašně moc účinkujících, takže je tam opravdu frmol.

Horečka nedělní noci, co si pod tím mám představit?

Nejlepší by bylo, kdyby ses na to přijela podívat. Jde v podstatě jednoduše řečeno o záchranu divadla, kde se tam mezitím vystřídá, tuším, padesát osm účinkujících. Každý zpívá něco jiného, každý je vtělen do jiné muzikálové a zpěvácké osobnosti. Je tam spousta písniček a spousta vynikajících zpěváků, já jsem tam jediný, kdo nezpívá.

Co tedy děláš, tančíš?

Netančím. Dělám tátu, který se tam zničehonic vyskytne na podiu své dceři. Je to samozřejmě spojené i s fotbalem.

Takže Kačence fušuješ do řemesla?

Nefušuju. Spíš, jak jsem to říkal předtím, na ni dávám pozor. I při tom zpívání jí tam vletím a musím tam zjednat pořádek.

Není naštvaná? Nebo je ráda, že tady má tatínka?

Já myslím, že je ráda. Takhle, ona mi to samozřejmě neřekne, to se musíš zeptat jí.

Před dvěma lety jsi mi totiž řekl, že je ti jedno, co bude dělat, hlavně ať je šťastná. Za ty dva roky už se někam posunula. Nezačíná tě to děsit? Protože s umělci je to skutečně těžké.

To je jeden z mála muzikálů, kde účinkuje. Začala s Ferdou, pak se dostala i do Shreka, ale z nějakého důvodu to neklapalo, vždycky to nějakým způsobem skončilo předčasně. Asi to byl nějaký signál, že do toho muzikálu nepatří a může se věnovat jen zpívání nebo herectví, které ji baví.

Začala tancovat, tancuje ve skupině, která se dostala i na mistrovství republiky, kde byli tuším čtvrtí nebo třetí. Má toho spoustu, je ve věku, kdy nad tím pořád ještě přemýšlí, ale určitě si myslím, že u zpívání, tancování a herectví by chtěla zůstat asi nejvíc.

Takže půjde na konzervatoř?

To je otázka. Chtěla by jít na konzervatoř, ale uvidíme. Je těžké se tam prosadit. A potom ve finále spousta lidí, co absolvovali konzervatoř, nemají uplatnění. Baví ji spousta jiných věcí, které by mohla dělat v budoucnu jako práci, záleží opravdu na ní. Je jí čtrnáct a půl, takže je ve fázi přemýšlení.

Naposledy jsi mluvil o podnikání a o tom, že máš v Itálii hotýlek. Ten pořád funguje?

Takový malý hotýleček tam mám pořád. Je spojený s vínem a s olivovým olejem. Jezdívám tam, teď jsem tam byl zase na pár dnů. Odpočinout si a zkontrolovat to… Jezdím samozřejmě i v rámci fotbalu, když tam jedu, podívám se třeba na fotbal na Fiorentinu, kde jsem strávil čtyři roky. Teď mám v plánu jet do Istanbulu, kde se chci taky podívat na fotbal. Uvidím tam ještě dva kluky, kteří tam zůstali od té doby, co jsem tam byl já, přijede můj kamarád z Brazílie, který tam také hrával. Do Španělska taky jezdím na fotbaly.

Cestování je hodně spojené s fotbalem, protože brácha má syna, který je gólman, má deset roků, je to velký fanoušek všeobecně sportu, takže s ním jezdíme. Byli jsme na Arsenalu, sháněl jsem lístky na Juventus s Atlétikem, máme v plánu jet v lednu na Manchester i s Kačenkou, protože v momentě, jak se z ní stala slávistka, se samozřejmě o fotbal zajímá. Chtěla by na Paris Saint-Germain, ale tam nikoho neznám, tak uvidíme.

Prodej slunného bytu 3+kk, Praha 2 - 104, Praha 2

Zobrazit nemovitost

Jsi rád? Mít takhle společný koníček, můžete to spolu řešit…

Určitě. Tak řešit, ona na to má samozřejmě jiné názory. Ona by chtěla, aby pořád hrál Masopust a střílel góly, aby pořád hrál jak v nároďáku, tak i ve Slavii. Je to fajn, můžeme konečně vyrazit, protože brácha je samozřejmě taky bývalý fotbalista a má syna fotbalistu, já jsem bývalý fotbalista, Kačku fotbal baví, takže to můžeme spojit s výletem a podívat se u toho i na fotbal.

Poznávají tě lidé pořád ve městech a v místech, kde jsi hrával?

Poznávají, určitě. V momentě, kdy mám sociální sítě a nějakým způsobem je aktualizuju, tak lidi vědí, jak vypadám. Většinou když někam jedu, tak přes Twitter dám nějakou zprávu, že se chystám navštívit zápas a podobně, takže lidi mě poznávají. Dá se to zamaskovat, když máš čepici a brýle, tak je to lepší.

Naposledy jsi mi říkal, že tvůj sen je udělat cestu kolem světa. Už na tom pracuješ?

Ne, to ne. Určitě si myslím, že toho docílím, ale myslím si, že to bude, až Kačka vyroste a bude mít svůj vlastní život. Abych mohl vycestovat na pohodu a mohl tam strávit měsíce.

Co Vánoce, těšíš se na ně? Máš je rád?

Řeknu na rovinu, že Vánoce nemám moc rád. Je to stres, hoňka kolem dárků. Tento rok jsem snad poprvé začal opravdu dřív, takže ten týden před Vánoci už asi budu mít klid, ale nemám to rád.

Samozřejmě mám rád tu atmosféru, mám rád, že budu s našima už druhý rok na Vánoce a pak pojedu za malou. Mám rád takovou tu pohodu, filmy, hlavně ty staré, na které se rád podívám. U nás v Rýmařově hrajeme hokej s klukama na otevřeným ledě, takže na to se těším.

Minule jsi říkal, že je těžké udržet si váhu, když už nejsi vrcholový sportovec. Nebojíš se, že přibereš?

Ne, nebojím se toho. Hodně cvičím a hlavně nejím sladké. Pochutnám si akorát na kaprovi a bramborovém salátu, to je v podstatě všechno. Nebojím se, maximálně jestli přiberu dvě kila, to pak během týdne shodím.

Co láska? Není tajemstvím, že sis našel partnerku.

K tomu bych se nerad vyjadřoval, soukromí tohoto typu odtajňovat nechci. Mám se v této oblasti dobře, jsem spokojený.

Hraješ pořád golf?

Hraju.

Kolik máš handicap?

15,6 tuším.

To je dobrý, ne?

Je to dobrý, ale mělo by to být lepší. Nebaví mě ale trénovat.

Co si přeješ do příštího roku, jaký máš cíl, přání?

Já jsem to tak nikdy neměl. Myslím, že to nejvíc, co si můžeme přát, je zdraví rodičů a babiček, ať to ještě mohou strávit s námi. Jinak nic. Ať malá je zdravá a spokojená, ať si vybere nějakou dobrou školu.

Děkuji za rozhovor.