Rychlá zpověď - zakladatelka Domů jógy Věra Vojtěchová: Po dvou letech s koronavirem jsou na tom lidé zdravotně hůř
Fenomén jógy je v dnešním světě známá věc. Všude ve větších i menších městech vyrostla jógová studia jako houby po dešti. Přesto ale pořád existuje strašně moc lidí, kteří mají problémy. Ať už zdravotní či psychické. Jóga by mohla být řešením. V rozhovoru pro LP-Life.cz jsme si se zakladatelkou pražských Domů jógy Věrou Vojtěchovou povídaly právě o lidech, jejich způsobu života a vlivu jógy na něj. Nejen jógy jako cvičení, ale hlavně jaký vliv má správné dýchání, které je alfou a omegou všech potíží.
Dýchání, plíce, a nejen duševní zdraví se v dnešní době stalo úplně novými pojmy. Jak se odrazil koronavirus v dnešním smýšlení společnosti ohledně jógy?
Myslím si, že byla velmi populární už před pandemií a podle mého názoru její popularita ještě poroste. Období lockdownu totiž přineslo určitě mnoho negativního, na druhé straně jsme byli přinuceni zastavit se v hektickém běhu našimi životy a přehodnotit své priority, svůj pohled na život a potažmo i na dech. Pokud se podíváte na jógu jako na vědomí pohyb, jako na způsob hlubšího vnímání sebe sama i světa okolo nás, možná se z mnoha lidí stali jogíni, aniž by o tom věděli. Kdybych měla ale mluvit o návštěvnosti na lekcích, tak je to asi jako u všech hromadných akcí pochopitelně slabší, v tomto směru posun nevidím, ale zato bohužel vnímám, že jsou na tom lidé po těch dvou letech zdravotně a pohybově mnohem hůře.
Spousta lidí má dýchací obtíže po prodělání covidu. Vyhledávají různé alternativní způsoby, jak si zlepšit dýchání a celkově psychickou i fyzickou stránku. Nezaznamenala jste z tohoto hlediska nové klienty?
Máte pravdu, že zájem o dechová cvičení určitě roste, protože jejich prostřednictvím můžete dosáhnout nejen pevnějšího fyzického zdraví, ale dech je velmi úzce spjatý i s naší psychikou. A jóga tato cvičení doslova piluje už tisíce let. Musíte si uvědomit, že jóga a její techniky jsou tu s námi už stovky let, není to jako u joggingu, nebo aerobiku, který byl dvacet třicet let populární, a pak se vlastně přišlo na to, že ničí kolena, nebo klouby. Hatha-jóga se více méně praktikuje už několik století, dechové techniky několik tisíciletí a kdyby to nefungovalo, už dávno by se na to určitě přišlo.
Pravda ale je, že nejde o rychlou ani jednoduchou cestu. Dneska si na každou potíž raději bereme léky, chceme dosáhnout všeho hned a bez usilování, to je pochopitelné… Problémy s dechem, s naší psychikou, s rekonvalescencí po koronaviru, na to žádné rychlé, jednoduché a trvalé řešení neexistuje. Takže buď lidé půjdou tou dlouhou, náročnější cestou, což se mnohým nechce, nebo jejich stav zůstane horší. Na lécích samozřejmě není nic špatného, ale pokud vás například často bolí záda a zaháníte to ibalginem, nemůžete čekat, že se tím vyřeší příčina vašich potíží. Ta tkví ve svalové nerovnováze, se kterou jedna růžová pilulka logicky nemá šanci nic udělat. Bolest se většinou vrátí a bude zhoršovat a vy buď začnete cvičit a měnit své pohybové stereotypy, nebo se připravte strávit s ní zbytek života. Samozřejmě že tělo, zvlášť když jsme mladí, má obrovskou schopnost regenerace. Často stačí mu dát trochu prostoru, jet na dovolenou, zaplavat si, zbavit se stresu…. S přibývajícími roky je ale takový restart stále složitější a abych se vrátila k dechu, většina z nás špatně dýchala už před covidem, po závažné nemoci se tento stav určitě nezlepšil a těžko můžeme čekat nějaké zázraky během několika dní. Je to běh na dlouhou trať a ani jóga žádnou zkratku nenabízí.
V rychlé zpovědi jste řekla, že stejně nikdo neumí dobře dýchat. Můžete to ještě trochu rozvést?
Správný dechový stereotyp tak, jak by měl vypadat ideálně, je dneska pro většinu z nás úplným science fiction. Ten problém souvisí zejména s vadným fyzickým postavením našeho těla, a to je dáno špatnými pohybovými návyky, způsobem života, anebo třeba i nadváhou. Pokud máte například hyperlordozu v bederní páteři, nemůžete se správně nadechnout, dokud se vám nepodaří záda trochu srovnat – to je jednoduchá biomechanika, ale taková korekce musí probíhat vědomě a dlouhodobě. Není to o tom, že navštívíte dvě lekce jógy
Druhou stránkou věci je obrovský stres, který se dnes, vlivem událostí často ještě prohlubuje. Ale i když pominu naši dobu covidovou, žijeme ve strašném informačním smogu a v každodenním napětí, to nikdy za celou historii lidstva nebylo. Stres, aniž bychom si to uvědomovali, automaticky ovlivňuje stahování svalových struktur, tělo vnímá mentální napětí jako následek možného ohrožení zvenku a podvědomě se snaží ochránit nejdůležitější vnitřní orgány, stahují se tak mezižeberní svaly, aby vytvořily ochranný korzet okolo srdce. A toto brnění, které jsme si za léta vytvořili, nám doslova brání se hluboce nadechnout.
Že stres ovlivňuje náš dech, asi každý ví a vnímá, i v lidových rčeních se dozvídáme, že jsme něco nevydýchali, nebo že nám něco vyrazilo dech. Jenom si většinou neuvědomujeme, jak neuvěřitelně komplexní ten devastující účinek dlouhotrvajícího napětí na naše tělo má a dechem to jenom začíná. Na druhou stranu, právě dech nám může pomoci to i zvrátit.
Jaké je to správné dýchání? Do břicha?
To je těžké říct, nicméně zjednodušeně to tak často radíme. Když jste nervózní, když se potřebujete zbavit nějakého napětí nebo strachu či bolesti, doporučujeme dýchat do břicha – můžeme sledovat zvedaní a klesání břišní stěny a už jen to nás zklidňuje. Ve skutečnosti se ale do břicha pochopitelně nikdo nadechnout nemůže, protože plíce vám končí na hrudním koši a pohyb se přenáší do spodní části trupu pomocí nitrobřišního tlaku.
Jenom bych tady ráda upozornila, že při stoji nebo chůzi by ale břišní stěna měla být spíš pevná, protože hluboký stabilizační systém je zapojený, aby nás držel ve vzpřímené poloze a břicho se nijak výrazně nepohybuje. Spíš bychom měli sledovat dech v oblasti zadních žeber a beder. Opak svědčí o patologii.
Přijde mi, že jógový dech není jen o tom, abychom měli dobré plíce, abychom nekouřili a podobně, ale že je to spíše o tom pomoci i zbytku těla než těm plicím samotným. Říkám to dobře?
Ne úplně. Dech je z hlediska jógy naší nejdůležitější potravou, ona nevnímá dech jen jako příjem kyslíku, ale jako příjem prány, která doslova oživuje každou buňku vašeho těla. Čím kvalitnější je váš dech, tím lepší, zdravější nebo kultivovanější je váš život, tím kvalitnější bude také prána, kterou tělo vstřebává.
Vy si dechem můžete pomoct po fyzické stránce, protože posturální úroveň dechu, to znamená ta úloha, ve které pomocí dechu napřimujete záda, rovnáte bedra a protahujete celou zadní stranu těla, je nezastupitelná. To je prostě základ. Na druhou stranu, když se správně nadechnete, tedy tak zvaně „do břicha“ dochází tak nejen ke dobrému okysličení, ale zároveň by se dechový pohyb měl promítat do našich zad a jemně je protáhnout, zapojí se pánevní dno, měly by se stimulovat všechny vnitřní orgány, dochází tak i k jejich lepší regeneraci a každý nádech podporuje i správné zažívání a trávení a peristaltiku střev, má vliv na parasymapatiký systém v těle, a tím pádem i na určité zklidnění.
A pak je zde složka psychická. Jóga a dechové techniky vás zavedou do míst, kam se normálně nemáte šanci dostat. Víte, že holotropní dýchání vás dokáže dostat do změněného stavu vědomí, jako by to byly drogy? Vy si jen pomocí dechu můžete nastolit ve vašich tělech, myslích, takovou obrovskou změnu. Nemáme žádný jiný prostředek, který by tak mocně ovlivnil celé naše tělo, jako je náš dech, i když mu věnujeme většinou tak málo pozornosti.
Máte nějaké klienty, kteří jsou v životě „zrychlení“ a dýchání jim přijde zbytečné?
Takových mám plný sál, takoví jsme všichni. Je to o tom si uvědomit věci, jak jsou. A, odpusťte, že se opakuji, k tomu nás vede opět náš dech. Cvičení je samozřejmě také důležité, a kdybychom se naučili správně dýchat a správně dýchali celý den a celý život, tak možná bychom žádné další zdravotní a korigující cvičení nepotřebovali. Každý si toho povšimne, když přijde na jógu. Tam máme šanci se zastavit. Lektor vás vede ke sledování dechu, k jeho vědomé praxi, uvědomění si toho, jak dýcháme a kam dýcháme, jak funguje naše tělo. Pozornost přivedeme k dechu, najednou každý sám na sobě pozoruje, jak se zklidní, uvolní, jak se cítí lépe, jak je dech důležitý, jak je stěžejní nejen pro fyzické, ale i psychické zdraví. Myslím si, že každý člověk, který na jógu dlouhodobě chodí, to tak vnímá, cítí a začne to sám pro sebe využívat.
Říkala jste, že tu máte i devadesátileté klienty. Jak dlouho takto starý klient cvičí jógu?
Jak dlouho to zvládne! Seniorský věk je nejvíce heterogenní skupina lidí. Když nám je třicet, tak jsme všichni schopní se nějak rozhýbat, ale jakmile vám začnou přibývat léta, nůžky mezi lidmi, kteří jsou na tom fyzicky dobře, a těmi, kteří jsou na tom fyzicky špatně, se začnou obrovsky rozevírat. Jsou tu lidé, kteří jsou v padesáti letech v invalidním důchodu a lidé, kteří ještě v devadesáti letech cvičí jógu, stojí na hlavě a jsou schopní docela velkých fyzických výkonů.
Je to o celoživotní práci. Možná je to i o genetice, věřím, že jsou i lidé, kteří mají takovou kliku, že celý život pijí, kouří, nic nedělají, a přesto tráví zdravé, šťastné a spokojen stáří. Takových je, ujišťuji vás, opravdu minimum. Většina lidí, kteří tímto způsobem žijí, jsou ale už v sedmdesáti letech ztracení. Když ke mně přijdou některé klientky, říkaly, že si myslely, že si budou život užívat a nebudou se trápit nějakým cvičením, ale že netušily, že před sebou mají ještě tolik let. To vám dojde přesně v padesáti, šedesáti letech, když každý den vstanete a něco vás bolí. Pak už je vaše cesta samozřejmě mnohem obtížnější. Ale nikdy není pozdě začít.
Nicméně začít něco dělat je základ. Nevymýšlet proč to nejde, ale naopak, jak by to šlo! Život je pohyb, nic v životě není statické. Jediná věc, na kterou se v životě můžete spolehnout, je, že se neustále všechno mění a všechno je v pohybu. Pokud nezůstane v pohybu i vaše tělo, tak je to začátek vašeho konce.
