Říká se, že jablko nepadá daleko od stromu. V rodině zpěváka Roba Opatovského to rozhodně platí! Charismatickému zpěvákovi vyrůstá doma vážná konkurence. Zdá se, že otcovy slavné geny zdědila i jeho dcera Hanka, ve které dříme velký talent. Během loňských Vánoc spolu nahráli vánoční duet s názvem Sněhulák, který odprezentovali na sociálních sítích. Po pozitivním ohlasu fanoušků se přesunuli před kamery a natočili i videoklip. Robo Opatovský si však zatím netroufá odhadnout, zda se dcera skutečně vydá v jeho šlépějích. V rozhovoru pro LP-Life.cz nám zpěvák povyprávěl o tom, jak prožívá pandemii, co si myslí o očkování i o snubním prstenu za 220 tisíc eur.
Byl to chaos. Měl jsem pocit, že levá ruka neví, co dělá pravá. Právě proto jsem se rozhodl, že nebudu ty věci sledovat až tak do hloubky a vždycky jsem se dozvěděl to, co jsem se dozvědět chtěl. Muzikanti a umělci - my jsme dost citliví lidé a když v kuse posloucháte jen o covidu ... kolik je nakažených... kolik lidí zemřelo... tak jsem si řekl - stačí!
Neměl.
Bylo to moje nejplodnější období. Letos 25. prosince mi bude padesát, takže jsem si řekl, že udělám radost sobě, ale i fanouškům. Vytvořil jsem dvanáct vánočních skladeb, nedávno jsme dokončili nahrávání. V září mám točit se symfonickým orchestrem Slovenského rozhlasu, pokud všechno dobře dopadne, měl bych mít duety s Ondřejem Brzobohatým, Bystríkem, Mirkou Partlovou, ale také s mým otcem. Vytvořil jsem nejen vánoční, ale i nové skladby. Například skladby s názvem Je nad slunce jasné, Modlím se hudbou.
Mám skladbu Je nad slunce jasné. Udělal jsem pozitivní skladbu, protože jsem měl pocit, že je přetlak negativního. Stejně jako skladba Modlím se hudbou - hudba je dar od Boha a léčí tělo i duši.
Nic jiného nám nezbývá. Musíme se vzchopit. Já jsem si také řekl, že nebudu plakat do polštáře, ale nastartuji se a vytvořil jsem hodně nových skladeb. Jsem šťastný, že zase začínám koncertovat a doufám, že i celá slovenská kultura vstane nyní jako fénix z popela a odrazíme se ode dna.
Asi bych neodpustil. Když si vyberete partnera, jako jsem si vybral já svou ženu, rozhodl jsem se vnitřně. Řekl jsem si, že tohle bude matka mých dětí a žena, se kterou chci zestárnout. Ona to cítí stejně a neměl jsem žádnou negativní zkušenost. To, co napsala Olga, jsem si musel jen nějak představit a vnitřně to prožít. Já mám ale velké štěstí, že jsem našel ženu, kterou jsem si jistý a která si zase může být jistá mnou. Mám svoje roky, nechtěl bych si komplikovat život. I kvůli mojí dceři, kterou nadevše miluji. Před tím, než jsem se oženil, jsem se i já hledal a zažil různé aférky. Přišel ale moment, kdy mi Bůh poslal do cesty ženu, se kterou chci zestárnout a já si myslím, že to i tak bude.
Spousta. Bylo s tím hodně papírování a nakonec jsme přijeli na hranice a tam nikde nikdo /smích/. A totéž v podstatě zpět, fůra papírů připravených a prošli jsme bez jakýchkoliv problémů. Na druhé straně jsme byli připraveni na všechno. Další den už tam přišel tvrdý lockdown, takže jsme to stihli.
Ano. I to předchozí období jsem chtěl být pořád venku, v lese. U Skalice máme Zatnickou dolinu, chodil jsem se otužovat, meditovat a hledat inspiraci. Vždycky, když jsem se tam ocitl, jsem zpátky přinesl nějaký hudební nápad. To mi pomohlo překonat ty věci, které, jak pevně věřím, už máme za sebou.
Miluji otužování. Rád provádím dechová cvičení, které jako zpěvák potřebuji. Rád běhám, chodím do vinohradu a věnuji se běhání. Teď jsem si řekl, že se vrátím k tenisu. V Skalici jsem si našel trenérku. Dcera krásně kreslí, takže jsem si řekl, že až bude trošku klid a inspirace, tak se začnu učit malovat a kreslit i já.
Začal jsem, protože jsem k tomu byl přinucen. Nikde mi nenavařili tak dobře, jak si umím uvařit sám /smích/. Jsou to jednoduchá jídla, ale vím, co tam dávám. Vím například, že mám vajíčka od paní, která s láskou chová slepice. Věřím, že strava je velmi důležitá, abychom měli dobrý imunitní systém. Manželka začala pracovat a už mi každý den nevyváří /smích/, takže si vařím sám.
Kozoroh.
Horoskopy nečtu. Já si to tak všechno přivolávám tím, že umím poprosit, ale určitě je potřeba nezapomenout i poděkovat. Za každý sebemenší úspěch v životě je třeba poděkovat. Děkuji Bohu za to, že mě denně potkávají úžasné věci. Jsem šťastný člověk, dělám to, co miluji. Minulý rok jsme se všichni ptali, co teď? Jestli vůbec budeme moci hrát. Stačil rok bez hraní. Pokud by to trvalo déle, nedokázal bych uživit svou rodinu. Znamenalo by to hledat jiný způsob obživy. Já mám konzervatoř a nezbývalo by mi nic jiného, než dělat rukama. Mám samozřejmě velký respekt před lidmi, kteří pracují manuálně. Stavěl jsem dům a potkal jsem mnoho šikovných lidí, kteří odvedli svou práci velmi kvalitně. Před takovými lidmi mám velký respekt a úctu. Na druhé straně si neumím představit, že bych měl dělat něco, o čem nemám ani ponětí. /smích/
Ano, na Slovensku. Jdeme na Kaskády. Tam trávíme léto vždycky. Budeme i v Oravském háji. Dohromady osm dní. Řekl jsem si, že tento čas věnuji pouze své rodině.
Bude to zase chaos. Pro mě to teď vlastně bude znamenat to, že když budu chtít pozvat rodinu na kávu a koláč do Hodonína, budu se muset dát otestovat a ještě pak půjdu do karantény /smích/. Jedna káva mě tedy bude stát pět dní v karanténě a pak i ten PCR test za 70 eur, takže... pořádně se to prodraží.
Očkování určitě pomáhá, to je asi to jediné, co můžeme udělat. Na druhé straně je ale mnoho lidí, kteří se nechtějí dát očkovat a ty by neměl nikdo nutit.
Hanka chce všechno vyzkoušet. Viděla mě, jak zpívám, tak začala i ona. Jednoho dne mi řekla, že by chtěla mít vlastní písničku. Samozřejmě to musela být skladba moderní, protože ona poslouchá Katy Perry, Arianu Grande... a tak vznikla naše společná skladba Sněhulák. Spolu s Rolandem Kaníkem jsme udělali moderní aranže a Hanka tím byla nadšená. Vzal jsem ji do studia, kde jí to šlo velmi dobře a následně do Telerána, kde se mnou zazpívala živě. Když jsem se jí pak ptal, jestli by šla do studia, tak řekla „ne, už jsem tam byla“. Ptám se jí, nešla bys na nějaký rozhovor? Její odpověď: „ne, vždyť už jsem byla“. Ona si to vyzkoušela a tím se to pro ni asi končí.
Ta píseň není úplně vánoční, spíše zimní. Řekl jsem si, že ji dám na svoje vánoční autorské album. Měl jsem takový nápad, že dám albu pracovní název Rodinné Vánoce. Mám tam duet se svým otcem i dcerou. Ale album se asi bude jmenovat jinak. Dcera si splnila sen, její mise skončila /smích/ a myslím, že už ji na další spolupráci neukecám.
Ona mě bere jako tátu. Chtěla jít například do Telerána a povídá mi, že to tam zazpívá živě. Já jsem měl stres z toho, jak to dopadne, a ona to prostě dala. Myslím, že se nebojí, to je důležité. Může se stát, že se v budoucnu bude hudbě věnovat, ale nemusí.
Má dobrý sluch, pěkně zpívá a má čistý hlásek. Je to fajn, že geny přešly i na ni. Ale nevidím na ní, že by tím žila. Když jsem byl malý, otec mě v osmi letech vzal k učiteli hry na kytaru a až tehdy jsem se začal věnovat hudbě. Hanka nazpívala svůj první song v šesti letech. 😊
Chtěl bych, aby se z ní stala šťastná žena. A hlavně aby byla zdravá a šla za svými sny, jak se to podařilo mně. Já ji budu podporovat ve všem.
Když jsem se jako dítě začal věnovat hudbě, měl jsem období, že se mi už nechtělo cvičit. Zlomilo se to ve dvanácti, kdy mě hudba začala hodně bavit a já se začal věnovat hraní na kytaru intenzivně. A když mi otec navrhl, abych zkusil konzervatoř, bylo rozhodnuto. Hudba se stala součástí mého života. Začal jsem zpívat, tvořit hudbu, produkovat, založil jsem si vlastní vydavatelství.
Je potřeba přijmout, pokud se člověku najednou přestane dařit. To je normální. Každý neúspěch je vlastně úspěchem, protože nás posouvá dál. Podle mě by to byla nuda, kdybychom měli jen úspěchy /smích/. Pokud spadneš, musíš vstát a jít dál.
Ježíšmarjá, to máte odkud?? To ani nevím. Ten prsten... fíha, co já vím, kolik tenkrát stál. Nemám ani ponětí. Kdo by si to pamatoval, bylo to v roce 2009 a dnes máme 2021. To je 12 let (smích).
Na koupališti. Seznámili jsme se v Rakousku. Přišla tam s kámoškami a já s kamarády a najednou jsem se do ní zakoukal.
Ano. U nás jsem uvažoval jak to bude... po pár letech našeho vztahu jsem viděl, jak je Katka obětavá, že se dokáže úžasně postarat i o naše dítě. Skvěle se stará o rodinu. Přesvědčilo mě to a je to to nejúžasnější, co mě mohlo v životě potkat.
Vánoční koncerty jsou úžasné. 25.12. mám narozeniny, takže v prosinci celý měsíc oslavuji se svými fanoušky 😊. Napsal jsem spoustu vánočních písní a jsem šťastný, že lidé rádi chodí na mé vánoční koncerty. Minulý rok jsme měli mít devět koncertů, ale nakonec jsme odehráli jen jeden. Jsou věci, které můžeme ovlivnit a jsou věci, které ovlivnit nedokážeme, proto se jimi nemáme zabývat.
Je to nepříjemné v tom, že jsem to jako dítě vnímal jako velmi „silné“ a náročné období. Když vám vlastní matka dá z ničeho nic najevo, že se o vás nebude starat... hm... jediné, co bych vyzdvihl jako pozitivní je, že jsem jí dokázal odpustit. Napsal jsem i písničku s názvem Odpouštím. Druhá velmi pozitivní věc byla, že si mě můj otec vzal pod ochranná křídla. Od šesti let jsem byl u něj. Vždycky jsem toužil po tom, abych měl jednou šťastnou rodinu. Tohle jsem si tak nějak vymodlil a splnilo se mi to.
Ano. Je ale potřeba za tím vidět i to, že mám vokální koučku, ke které jednou týdně docházím. Mám svůj způsob zpívání, na kterém jsem pracoval tři roky. V podstatě díky tomu vznikl teď v červenci projekt Zpěv nás spojuje. To, co jsem se naučil já, chci učit jiné. Spolu s mojí koučkou budu točit videa, budeme učit zpívat lidi, kteří se chtějí dostat například do Superstar nebo podobných show. Naučíme je zpívat, rozezpívávat se, jak správně pracovat s mikrofonem, správně dýchat... atd.
To závisí na sponzorech, kolik peněz do klipu vloží. Někdy je to ale tak, že je kompars vděčný i za to, že se v klipu ukáže. Natáčeli jsme například videoklip k písničce Tancuj. Bylo tam hodně tanečníků a po natáčení jsme pro všechny udělali velký mejdan. Objednal jsem pečené prase a postaral jsem se o ty lidi. Nemůžu ale říct, že bych jim dal stovky eur honoráře. Bylo to spíš o tom, že ti lidé byli rádi, že si zahráli v mém klipu.
Kdysi možná více rezonovaly některé kauzy, dnes jsou to spíše skandály spojené s politikou a s lidmi, kteří vysávají tento stát.
Asi nejvíc jsem pyšný na písničku Když muž miluje ženu. Tam se mi podařilo něco výjimečného. Lidé mají tuhle skladbu velmi rádi a na žádném mém koncertě nemůže chybět. A z těch vánočních skladeb je to Vánoční pošta /autor textu Stanislav Štepka/. Je to takový klenot, který jsem dostal. Myslím si, je to skladba, která tady bude i tehdy, až já nebudu.
Mám spoustu materiálu. Kromě vánočního alba, které vyjde v listopadu, chystám i další skladby. Teď na srpen mám připravenou novou skladbu. Jak říkám, materiálu je plno. Je potřeba najít čas, kdy to dozraje. A můj sen? Sen je pokračovat ve snění. Já sním pořád a moje sny se mi plní denně. Mohu dělat to, co miluji a co mě naplňuje. To je můj sen.