Stane se sdílené bydlení novým hitem rezidenčního trhu?

Ceny novostaveb letí závratně vzhůru

Vlastní bydlení, které u nás zatím jednoznačně převládá, se stává pro mnohé nedosažitelným snem. Podle aktuálních dat společností Central Group, Skanska Reality a Trigema ceny nového bydlení od začátku roku 2015 vzrostly o 136 procent. Pro srovnání: v případě platů to bylo jen o 41 procent. Na průměrný nový byt by proto také obyvatel Prahy vydělával 17,3 roku, pokud by neměl žádné jiné výdaje. Situace se přitom nelepší. Ve srovnání s loňskem je to totiž téměř o dva a půl roku déle, jak vyplývá to z aktuálního Indexu dostupnosti bydlení CG-Index společnosti Central Group.

„Dostupnost bydlení se zhoršila ve všech velkých sousedních zahraničních městech, které v rámci CG-Indexu dlouhodobě sledujeme, v Praze ale nejvíce. Naopak v Berlíně, Vídni nebo Varšavě lidé na nový byt dosáhnou nejrychleji, a to zhruba za 9 let. Ve srovnání s Prahou skoro za poloviční dobu,“ 

řekl LP-Life šéf Central Group Dušan Kunovský.

Luxusní byt na prodej s terasou a výhledem, Praha 1

Zobrazit nemovitost

Přesun k nájmům

Další možností, jak řešit bytovou otázku, představuje nájemní bydlení. Vyšší zájem o něj očekává podle analýzy společnosti CEEC Research 62 procent developerů. 34 procent se pak domnívá, že k nárůstu zájmu dojde určitě. Podle citované studie tak do budoucna plánuje stavět projekty nájemního či družstevního bydlení hned 52 procent developerů.

„Dohromady s obrovským nedostatkem ubytovacích kapacit to může ve svém důsledku vést k zdražování nájmů a nutnosti dalšího rozvoje nájemního bydlení,“

varuje ale před dalším vývojem Jan Řežáb, majitel společnosti JRD Group.

Situaci na trhu může navíc ovlivnit i uprchlická krize spojená s válkou na Ukrajině. Ukrajinců je u nás již více než 300 tisíc. Podle dat Českého statistického úřadu je to například jen v Karlových Varech už každý desátý obyvatel města. Někteří z nich zde budou chtít pravděpodobně zůstat. Po zkušenostech z jiných migračních krizí to může být až třetina, jak již dříve upozornilo ministerstvo vnitra.

Otevřít v galerii (3)

Sdílené bydlení je pro mladé. Nebo ne? 

Podle nedávného průzkumu stavební spořitelny Modrá pyramida část mladých tíhne ke sdílenému bydlení. Ve věkové skupině 18 až 26 let jej zcela odmítá pouze polovina dotázaných.

„Mladí lidé sdílejí řadu věcí – kancelář, auto, prostory na volnočasové aktivity. Pro spoustu lidí by proto mohla být i tato cesta ke sdílenému bydlení východiskem,“

myslí si Martin Sikora, manažer produktů Modré pyramidy.

Společnost se prostě proměňuje. Podíl freelancerů a dalších, kteří pracují třeba na živnostenský list a třeba i více cestují, posiluje, což se nutně odráží v rostoucím zájmu o alternativní formy bydlení.

Právě sdílené bydlení tak může vyjít vstříc potřebě větší nezávislosti. Mějme na paměti také fakt, že se věk pro manželství a zakládání rodin postupně prodlužuje, což mění rovněž pohled na to, kdy si vlastní bydlení pořizovat. Mnoho lidí toto rozhodnutí spíše odsouvá na později a bydlí buď v nájmu, nebo se poohlíží po jiné formě bydlení.  

K tomuto trendu přispívá rovněž tendence k zahušťování měst. Zatímco nyní žije v evropských městech zhruba 75 procent veškeré populace, do roku 2050 by se měl uvedený podíl navýšit na 84 procent, tvrdí analýza OSN.

Podle nejnovějších průzkumů se mladí lidé ze svých domovů příliš nehrnou. Bydlení dospělých potomků se svými rodiči je populární napříč kontinenty. Téměř třetina Američanů ve věku od 18 do 26 let žije se svými rodiči nebo dalšími příbuznými. A 32 procent z těch, který svůj dětský pokoj přece jen opustili, utratí za nájem nebo splátky hypotéky téměř polovinu ze svého měsíčního příjmu. Podobná situace je i v Česku. Dospělé děti zde žijí převážně v dvoučlenných domácnostech. Důvodem není pohodlí, ale spíše to, že neexistuje jiná alternativa. Více než polovina z oslovených lidí žijících s rodiči uvedla, že důvodem je horší dostupnost vlastního i nájemního bydlení. 

Otevřít v galerii (3)

Co vše coliving nabízí

Obyvatelé sdílených domácností využívají zpravidla vlastní soukromou ložnici a sociální zařízení. Další prostory, jako jsou například kuchyně či obývací pokoje, bývají společné. Uvedené místnosti slouží proto nejen k vaření a odpočinku, ale i jako společenský prostor, kam si chodí rezidenti jednak popovídat a jednak řešit svoje problémy. Jejich výhodou je samozřejmě to, že jsou kompletně vybaveny. Ve větších projektech sdíleného bydlení, které nabízí vybraní developeři, nechybí ani další vybavení. Může se jednat o sdílené kanceláře, bary, herny či dokonce třeba i bazény. Měsíční platby každého rezidenta pak zahrnují nejen ubytování, ale i ostatní poplatky, jež jsou s provozem takových prostor spojeny. Měsíční náklady na sdílené bydlení ve starší městské zástavbě začínají na zhruba 7 tisících korunách za měsíc. V případě nových developerských projektů s nadstandardním vybavením to však klidně může být 15 až 25 tisíc.

Sdílené bydlení se kvůli současným problémům na trhu s bydlením může stát zejména pro mladší věkové skupiny zajímavou příležitostí, jak vyřešit svoji bytovou situaci. Nemusíte k tomu mít žádné vysoké pořizovací náklady, jak je tomu o vlastnického bydlení, nebo nájmu, kdy musíte zpravidla skládat dopředu kauci. Sdílené bydlení je postaveno na moderní a zároveň jednoduché myšlence využívání, výměny, půjčování a pronájmu produktů dlouhodobé spotřeby, v našem případě nemovitostí.

Otevřít v galerii (3)

Zdroje: ČTK, Modrá pyramida, vlastní dotazování, nytimes.com, denik.cz