Tango pochází z Argentiny a Uruguaye, ale jak přesně vzniklo, o tom se dodnes jen spekuluje. Nabízí se však jedna zajímavá verze, na které by mohlo být něco pravdy.
Jedna verze hovoří o tom, že jde původně o tanec černochů. Těch, kteří se usídlili na pobřeží Argentiny a Uruguaye. Přirozená energie tohoto obyvatelstva je předurčuje k tomu, že jako svou hlavní zábavu mají tanec. A nebylo by tomu jinak ani v Jižní Americe. Tokan en tambor znamená ve španělštině „tlouci na buben“. Z toho mohlo jednoduše vzniknout „tokatango“ a to už je jen malý krok ke zkratce „tango“.
Tento tanec naštěstí nezůstal jen za zdmi černošských podniků. Odkoukala ho od nich zlatá argentinská mládež, která jako většina obyvatel jihoamerických států měla k hudbě i tanci velmi pozitivní vztah. Tango se začalo tančit v tančírnách Buenos Aires, odkud se dostalo i na luxusní pódia.
Během toho, co se tango šířilo do ostatních oblastí a zemí, získávalo v různých lokacích jiné prvky, což mělo za následek vznik různých druhů tanga.
Do Evropy se luxusní a vášnivý tanec dostal na začátku 20. století přes Paříž, kam ho z Jižní Ameriky dovezli námořníci a studenti z Argentiny. Díky tomu, že byl tento nový tanec nabitý erotikou a vášní, si velmi rychle našel své příznivce a během pár let doslova ovládl parket. Od roku 1907 se pořádaly taneční závody tohoto luxusního dramatického tance a v roce 1911 se tango dostalo i do Prahy.
V dnešní době je tango rozšířeno po celém světě v různých formách. Nechybí v divadlech, v hudbě ani v tanečních školách. Přestože se může lišit od jihoamerické verze, stále se jedná o luxusní tanec, který je radost tančit i se na něj dívat. V tangu můžete pozorovat i zažívat vášeň, erotiku, ale i nostalgii a melancholii.