Do tvůrčího života Josefa Fuchse zasáhl jeho učitel, architekt Josip Plečnik dost radikálně. V rané fázi tvorby navázal na jeho tradicionalismus, ale postupem času si hledal svá umělecká východiska. Sám se našel v nastupující modernistické tendenci.
Na projektu Veletržního paláce pracoval spolu s Oldřichem Tylem a zůstal v jeho stínu. Se stavbou se započalo v roce 1925 a otevřena byla u příležitosti desetiletého výročí založení Československé republiky. Je funkcionalistickou dominantou v pražských Holešovicích a v době vzniku byla největší svého typu na světě a sloužila společnosti Pražské vzorkové veletrhy. Konstrukci a veškeré prostory značně poškodil požár v roce 1974, o dva roky později bylo rozhodnuto o rekonstrukci budovy, jež se táhla dlouho do 90. let. Jejím novým majitelem se v roce 1976 stala Národní galerie Praha. Do útrob luxusní budovy umístila stálou expozici moderního umění 20. a později 21. století.
Luxusní stavby nemusejí nutně překypovat složitou konstrukcí, nákladnými materiály a okázalými dekoracemi. Josef Fuchs pracoval s myšlenkou maximální funkčnosti. Jeho vily a další projekty jsou důkazem toho, že jednoduchost, dokonalé proporce a geometrická přesnost mají co říci i v 21. století.
Pohlédneme-li na jeho vlastní vilu, jež byla vystavěna v dosti obtížném svažitém terénu nad Prahou, napadne nás prostota a možná i obyčejnost. Ale zdání klame. Architektonické řešení je přesné, vytváří prostorné a luxusní bydlení, myslelo se i na byt pro domovníka.
Josef Fuchs se podepsal i pod jiné vily a rodinné domy na Praze 6 a Praze 9. Je autorem zimního stadionu na Štvanici, v němž se odehrály 4 mistrovství světa. Lehkým odbočením byla spolupráce na areálu zoologické zahrady v Praze Troji.