Donald Trump volá po míru, ale zahajuje novou ekonomickou světovou válku. Jak se dotkne domácího hospodářství
O tom, že se Donald Trump snaží odstřihnout od Evropy, je po pátečním „vyškolení“ ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ve Washingtonu a úterním prohlášení, že už nehodlá vojensky podporovat napadenou Ukrajinu, zřejmé snad i jeho největším domácím obdivovatelům. Ještě když k tomu navíc americký prezident zavede 25procentní cla na dovoz zboží ze zemí Evropské unie. Jaké to může mít pro nás důsledky?
Clo představuje jeden z prostředků ekonomické formy politického boje. Administrativa nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa už ohlásila zavedení 25procentních cel na zboží z Kanady a Mexika. V případě Číny to má být údajně 20 procent.
O tom, jak citelný zásah to může pro uvedené státy, ale i v konečném důsledku pro americké spotřebitele, být, svědčí fakt, že import z Kanady, Mexika a Číny představuje více než 40 procent veškerého dovozu do Spojených států. Jen obchod mezi Spojenými státy, Kanadou a Mexikem každoročně překračuje hranici 900 miliard amerických dolarů, v přepočtu tedy zhruba 21 bilionů korun.
Postižené země mezitím veřejně deklarovaly, že si tento atak nenechají líbit, a zavedou na americké zboží dovozní poplatky a cla. Peking současně uvalil na 25 amerických firem exportní a investiční omezení, což zdůvodnil ochranou národní bezpečnosti.
Evropa nezůstane ušetřena
Dopady obchodní války se ale nejspíše dotknou také starého kontinentu. Podle mezinárodní ratingové agentury S&P Global to pocítí zejména Česko a další středoevropské země. Trump totiž minulý týden uvedl, že jeho administrativa brzy oznámí cla na zboží z Evropské unie. O unii tvrdí, že byla údajně založena proto, aby škodila Spojeným státům.
Česko, Maďarsko, Slovensko či Slovinsko patří mezi státy, které jsou na zahraničním obchodu nejvíce závislé. Z údajů statistického úřadu Eurostat za rok 2023 vyplývá, že export jako podíl na produkci se pohybuje od 92 procent na Slovensku do 69 procent v České republice.
Zmírnění ekonomického růstu
Podle analytika společnosti Capital Economics Nicholase Farre by 25procentní clo na dovoz zboží z Evrospké unie do USA by růst hrubého domácího produktu ve střední Evropě snížilo v průměru o 0,5 procenta, jak uvedla Česká tisková kancelář. V regionu, jenž v minulých letech prudce zpomalil, by tak americká cla mohla hospodářské oživení zpomalit. Dotknout by se to mohlo například automobilového průmyslu, který je přes síť dodavatelů provázaný právě s Českem, kde se vyrábí značka Škoda Auto.
Podle nejnovější zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) má přitom letos český hospodářský růst zrychlit z jednoho na 2,4 procenta. V příštím roce by to mělo být 2,5 procenta.
OECD rovněž předpokládá postupné snižování schodku veřejných financí. Letos by měl deficit klesnout na 2,6 procenta hrubého domácího produktu po loňských 2,8 procentech. Příští rok by měl činit 1,9 procenta HDP. Nutno však dodat, že v uvedené analýze chybí důraz na aktuální potřebu zvýšených výdajů na obranu a bezpečnost, které souvisí se situací na Ukrajině a samozřejmě i na zprávu, že vůči nám plánuje uplatnit Donald Trump nová cla.
Představitelé Evropské unie mezitím prohlásili, že na případná cla odpoví protiopatřeními.
„Evropská unie rozhodně a okamžitě zareaguje na neospravedlněné překážky pro volný a férový obchod,"
uvedl mluvčí unie, jak informovala Česká tisková kancelář. Současně dodal, že unie představuje největší volný trh na světě, z čehož Spojené státy profitují.
Vyšší cla vedou k posílení inflace
Co je pro všechny trhy, včetně toho amerického, společné, je především obava z nárůstu cen. S každou celní politikou bývají spojena poměrně velká inflační očekávaní. Samotní Američané si podle propočtů banky Goldman Sachs jen za benzín kvůli tomu připlatí ročně o 170 dolarů, tedy zhruba 4 tisíce korun, více. Ze současných zhruba 2,5 procenta by se tak inflace ve Spojených státech měla zvýšit až na 3,5 procenta, jak propočetla Michiganská univerzita.
„Svět je v obchodní válce. USA začaly uplatňovat nejvyšší clo od roku 1943. Američané se proto bojí inflace nejvíce za 30 let,“
popsal současnou situaci pro LP-Life ekonomický analytik Lukáš Kovanda.
Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza by ale cla v dlouhodobějším výhledu omezila celý transatlantický obchod a vedla by nejen k růstu cen, ale také k přesunu výroby z Evropy do Spojených států a k poklesu investic nadnárodních firem v Evropské unii.
„Je potřeba mít na paměti také to, že obchodní války nikdy nekončí po prvním kole, ale většinou jsou dlouhodobé a v čase se prohlubují,"
uvedl Prouza pro LP-Life.
Vyhlídky, které nás čekají, nevyznívají příliš optimisticky. Asi jediné, co nás může utěšovat, je fakt, že mnohé kroky a prohlášení Donalda Trumpa si někdy protiřečí a to, co v jeho případě platilo včera, už dnes naštěstí neznamená vůbec nic.
Zdroje: autorský text, vlastní dotazování, Eurostat, Česká tisková kancelář
