Vila nese stopy pozdního klasicismu a jedná se o souměrnou, dvoupodlažní budovu s typickou terasou nesenou čtyřmi dórskými sloupy. Vše je vyvážené, podřízené nejvyšším hodnotám kráse a vytříbenosti. Impozantnost stavby znamená, že i bez pompézních ornamentů lze vybudovat stavbu luxusní. Zadavatelé dbali na to, aby architekt vybudoval reprezentativní stavbu hodnou jejich společenského postavení.
Z původního vybavení interiéru se dochovaly zlacené dřevěné lustry, nástěnné svícny, ostění dveří, mosazné kování a schodiště. Dokonce sochařskou výzdobu – sochu Psyché od slavného italského sochaře Antonia Canovy si odvezli Kinští do Vídně.
Vilu obklopuje park o celkové rozloze 17 hektarů s rybníčkem a vodopádem. Na pozemku se v podzemních štolách nacházelo tolik vody, že ji K. B. Kinský prodával sousednímu klášteru. O celou flóru rozsáhlého areálu se staral botanik, který věnoval důkladnou péči výsadbě a udržování zeleně.
Život je změna. To poznal i celý šlechtický rod Kinských, neboť i on se dostal do bodu, kdy musel rozprodávat své četné majetky. Město Praha od Ferdinanda Bonaventury pozemek koupilo, park zpřístupnilo široké veřejnosti, a od roku 1891 zde sídlilo Národopisné muzeum.
Od roku 1999 zde sídlí sbírky Národního muzea. Stavba kvůli nevyhovujícímu technickému stavu prošla v roce 2003 nákladnou rekonstrukcí, ale stálo to zato. Byla by škoda, kdyby tak cenná historická stavba prošla rozkladem. Její hodnota byla zachována a další generace se mohou kochat jejím luxusem, vytříbenou estetikou. Nejen klasicistní prvky nám historii připomínají, ale i uložené exponáty z oblasti lidové kultury České republiky.
Historie uložená v historii, účelné a praktické. Přijďte si to ověřit.