Když tři jsou lepší než dva: Které slavné osobnosti v monogamii nevěří a žijí jinak?

Kdo se nebojí přiznat barvu

Celebrity jsou vždycky trochu výstřední. Na druhou stranu, ne vše, co se o nich napíše, je pravda. Kdo ale opravdu přiznal, že polyamorie je mu sympatická a rád by své vztahy řešil touto cestou?

Gwyneth Paltrow s bývalým manželem Chrisem Martinem v tom měla jasno. Několikrát řekla, že mají otevřené manželství a tím, že jsou oba dospělí, a mohou dělat, co uznají za vhodné.

Manželé Will Smith a Jada Pinkett Smith platí za velmi stabilní pár. Je velmi pravděpodobné, že právě jejich přístup k vztahům tomu napomohl. V jedné z amerických talkshow Smith prozradil:

„Náš pohled na věc je takový, že se nevyhýbáme tomu, co je přirozené. Lidé nás přitahovali a dál budou přitahovat. V našem manželském slibu jsme neřekli – opustit všechny ostatní. Kdyby přišlo na věc, můžeme jeden druhému říct – Hele, potřebuju se s někým vyspat. Ale neudělám to, když s tím nebudeš souhlasit.“

Filmový romantik Hugh Grant trochu mate zevnějškem. V talk show Howarda Sterna řekl:

„Když mi někdo položí otázku, zda jsou lidé stvořeni pro čtyřicetileté monogamní a věrné vztahy, řeknu ne, nejsou.“

Herečka z dokumentárního filmu V síti Tereza Těžká se rozhodně nestydí o svém polyamorním vztahu mluvit. A to velmi otevřeně. Na svém instagramovém profilu „postuje“ příspěvky, kde vysvětluje různé stránky soužití se svým manželem Janem a jejich společnou partnerku Áňou.
Společně několikrát dělali i živé přenosy, kde odpovídali společně na otázky, týkající se jejich vztahu. Na svůj instagramový profil v červnu loňského roku ke společné fotce napsala:

„Tohle jsme my. Máme se moc rádi, prožíváme spolu chvíle plné radosti, ale i těžké okamžiky plné starostí. A jsme nesmírně šťastní, že jsme našli jeden druhého a druhý třetího a třetí prvního. Na ničem jiném nezáleží. Nebudeme náš vztah tajit, protože nám to nepřijde správné a nemyslíme si, že je špatně o tom mluvit. Naopak. Otevřenost a upřímnost, tolerance a láska…to je to, co hýbe světem, to je to, na čem záleží. Mějte se rádi, ať už jste takový nebo makový, ať už jste sami, dva nebo je vás tisíc.“

Otevřít v galerii (4)

Ani účastnice Miss Czech Republic z roku 2017 Daniela Zálešáková se na sociálních sítích nestydí přiznat, že udržuje vztah jak s o víc než třicet let starším partnerem Josefem Smolíkem, tak s přítelkyní Terezou Nguyenovou. Její Instagram je plný fotek a zážitků. S oběma. Během roku 2021 se stihla s oběma partnery rozejít a zase dát dohromady. Pro časopis Extra řekla:

„Snažím se užívat si život, jak jen můžu, a dělat to, co mě dělá šťastnou, což obnáší i mou zálibu v ženách. Vztah čistě se ženou si představit nedokážu, proto jsem bisexuálka. Pepa je můj snoubenec a budoucí otec mých dětí.“

Kdo by si nepamatoval osm let starou kauzu a video, kdy se tou dobou aktuální přítelkyně miliardáře Karla Janečka, modelka Jana Doležalová, v rámci rozhovoru pro jednu českou televizi dozvěděla, že krom ní má Janeček několik let vztah s přítelkyní Markétou. Byl to přesná ukázka toho, jak to prosím pěkně nedělat.

Přesná definice neexistuje

Nemonogamní životní styl, kdy osoba žije v několika milostných vztazích najednou. To si o polyamorii lze přečíst. Ale ti, kteří v polyamorním vztahu žijí, by to asi tak jednoznačně neviděli. Podle lidí, kteří se takto rozhodli žít, rozhodně nejde o povolenou nevěru či vědomé podvádění. Pokud samozřejmě jsou se situací srozuměni všichni zúčastnění. Odborná literatura dokonce popisuje několik forem polyamorie.

• Mono/poly vztah – jeden z partnerů žije v monogamii, ale je srozuměn a souhlasí s polygamií svého partnera
• Triáda – někdy také označována jako „domácnost pro tři“, tedy tři osoby v romantickém vztahu (o tomto typu se ve společnosti mluví asi nejvíce)
• Polyfidelita – několik romantických vztahů, který zahrnuje i sexuální kontakt, ale je uzavřen a „nenabírá“ další členy.
• Vztah mezi dvěma páry
• Polygamie – známá i z historie a v některých částech světa stále ještě běžně uznávaná – jedna osoba uzavře sňatek s několika dalšími lidmi.
• Otevřený vztah/otevřené manželství – asi nejběžnější a taky nejčastější forma.

Prodej pozemku 1200 m2, Praha, Praha 5

Zobrazit nemovitost

Již podle výše popsaných typů musí být většině z vás jasné, že polyamorie není až tak výmysl současné generace, jak by se mnozí mohli domnívat.

Stačí se ohlédnout do historie. Ať už budeme mluvit skoro o každém českém či světovém panovníkovi, jeho X manželkách nebo třeba o kultu hippies na přelomu 60. a 70. let minulého století v USA, kdy se uznávala „volná láska“. Co ale současná doba přináší a usnadňuje aktuální generaci v rámci seznamování, jsou aplikace typu Tinder, Badoo aj. V rámci těchto aplikací je velmi jednoduché se seznámit a informace o vás a vaše preference, vztahové či sexuální jsou de facto jednou z prvních, co protějšek vidí. Dnešní generace se také přiklání k názoru, že vzhledem k tomu, že třeba i u svých rodičů vidí, že v některých vztazích prostě monogamie dlouhodobě nefunguje, snaží se těchto „chyb“ už předem vyvarovat.

Otevřít v galerii (4)

Zeptali jsme se psycholožky, sexuoložky, autorky několika knih docentky Laury Janáčkové, zda se dá podle jejího názoru definovat, zda lidé žijící v polyamorních vztazích mají něco společného. Exkluzivně pro LP-life odpověděla:  

"Jedná se o muže a ženy, kterým z nějakého důvodu nevyhovuje koncept monogamního vztahu. Mohou to být vedle heterosexuálů i lidé z komunity LGBT. Anebo obecně lidé vyrůstající v nekonformním prostředí s obdobným typem názorů na život, vztahy. Může se však jednat i o jedince, kteří se tak zamilují, že po určitý čas tolerují názor polyamorně smýšlejícího protějšku."

Polyamorie není pro každého

Stejně tak jako každý jiný svazek i polyamorie má svoje pravidla a hodnoty.

Mohla by se zdát, že to vlastně nedává smysl, ale polyamorici uznávají oddanost a věrnost v rámci daného vztahu. Jde ale spíš o jakési dodržení závazků a domluv týkající se vztahu než o věrnost, tak jak ji definujeme běžně.

Polyamorici velmi uznávají genderovou rovnoprávnost, tedy boří genderová pravidla, tolik diskutovaná v monogamních vztazích.

V polyamorickém vztahu je komunikace a práce s pocity na prvním místě. Vzájemná komunikace a stanovování hranic je velmi důležité. Nejdůležitějšími aspekty takovýchto vztahů je vzájemný respekt, absolutní otevřenost a upřímnost. Polyamorici se vědomě snaží pracovat s nepříjemnými pocity, jako je žárlivost či nejistota. Nevnímají je nutně jako negativní a spíše se je snaží mezi sebou rozebírat.

Rozhodně některým z vás při čtení předchozích řádků už jede mozek na plné obrátky a přemýšlíte, jak takový svazek vypadá a jaká má pozitiva.

Otevřít v galerii (4)

Není to o "s kým chci a kdy chci"

S LP-life svůj životní příběh sdílela Katka, pětatřicetiletá grafička (jména zúčastněných byla na jejich žádost změněna.) Ta žila zhruba čtyři roky v monogamním vztahu s Milanem. V současné době už druhým rokem žijí ve společné domácnosti s Luisou, 29 let. Zeptali jsme se jí, co ji přimělo opustit tradiční model a začít žít v polyamorickém vztahu.

„Nikdy jsem asi nebyla úplně tradiční člověk, co se týče vztahů. Nejsem žárlivá. Zažila jsem, ještě před polyamorním vztahem, sex ve třech s aktuálním partnerem a neměla jsem s tím absolutně žádný problém. Prostě už dlouho jsem v sobě cítila takové náznaky. S aktuálním partnerem na to před pár lety přišla řeč. A ve spoustě věcí jsme si notovali.“

Zajímalo nás, co ona vidí jako největší výhodu žití ve třech?

„Pro mě je to asi ten pocit neuvěřitelné volnosti. Každý z partnerů má trochu jiné koníčky a každý tráví čas jinak. A to, že s chlapem můžu probírat jiné věci, než se ženskou. Podle nálady.“

Jaká největší klišé o polyamorii Katku ve společnosti nejvíce rozčilují?

„To, že polyamorie je primárně o tom, že můžu spát s kým chci a kdy chci. Tak to není.“

Byt na prodej na Praze 2 - 29 m², Praha 2

Zobrazit nemovitost

Avšak i mnoho dalších vidí v polyamorním vztahu výhody – volnost v lásce (nejste omezeni koho milovat), lepší ekonomická stabilita domácnosti (zjednodušeně řečeno tři zaplatí nájem lépe než dva nebo jeden), máte možnost řešit základní otázky i náročnější životní problémy s více lidmi a mít tak pohled z více úhlů a stejně tak mnohem širší přehled a širší spektrum zdrojů, zkušeností a dovedností. V neposlední řadě, ať už se to může mnohým zdát více či méně bizarní, polyamorici mohou sdílet práci a výchovu dětí tak, že už nemusejí dále vyhledávat a platit služby týkající se hlídání dětí (školka a podobně).

A co děti? Mají si kde hrát

Zajímalo nás, zda si docentka Janáčková myslí, že lze v polyamorním vztahu bez problémů a otevřeně vychovávat dítě?

"Domácnosti, ve kterých žili např. jeden muž a dvě ženy, přičemž obě se podílely na výchově dětí, nejsou žádnou novinkou. Vždyť i autor naší hymny J. K. Tyl ve společné domácnosti se svou manželkou a její sestrou vychovali 8 dětí. Dnes v době častých rozvodů, patchworkových rodin nebo střídavé péče si děti často musí zvykat na různé druhy výchovy."

Více lidí - více problémů

Stejně tak, jako mluvíme o výhodách takovýchto vztahů, měli bychom jedním dechem mluvit i o nevýhodách.

Někteří odborníci tvrdí, že tím, že se v polyamorním vztahu láska svým způsobem rozděluje mezi více lidí, dostává se jí i méně mezi jednotlivé členy. O tomto bodu se dá zcela jistě spekulovat a každý, kdo takový vztah prožil nebo prožívá, má na to svůj názor.

Pokud se rozhodnete žít v polyamorním vztahu (ať už v jakékoliv formě), musíte být připraven na to, že současná širší společnost na tento „fenomén“ stále ještě není úplně připravena. Je ovlivněna spoustou předsudků a klišé. Pokud vám tedy zaleží na tom, co si o vás ostatní myslí a nejste rádi středem pozornosti, asi to pro vás nebude úplně to pravé.

A nemůžeme zapomenout také na otázku zvýšeného zdravotního rizika. Jak již bylo řečeno, polyamorní vztah je z velké části založen na důvěře, avšak stále platí jednoduchá rovnice – čím víc sexuálních partnerů máte, je pravděpodobnější, že dostanete pohlavní nemoc.

Na otázku výhod a nevýhod, z pohledu odborníka, jsme se též zeptali docentky Janáčkové:

"Jako výhoda polyamorie je uváděna větší finanční a ekonomická stabilita polyamorních vztahů nebo možnosti lépe skloubit výchovu dětí a práci. Další uváděnou výhodou je možnost řešení problémů s více lidmi. Na druhou stranu je třeba říci, že soužití více lidí i více problémů vytváří. Sama podstata polyamorního vztahu tudíž vyžaduje zvýšenou potřebu komunikace i tolerance mezi daným množstvím členů a jejich původními rodinami.  V literatuře se také často zmiňuje vyšší míra ohrožení přenosem pohlavních, ale i infekčních chorob. Tento názor nyní údajně sílí v době covidové."

Otevřít v galerii (4)

Jak poznat, že chci žít jinak

Během partnerského života má skoro každý období, kdy myslí na změnu, na zpestření nebo na celkové překopání všeho. Má chuť začít vše odznova. Jak ale poznat, že je šance tíhnout k polyamorním vztahům?

• Víc než jako ve vztahu si připadáte jako ve vězení? Ve vztahu něco chybí, ale nedokážete to pojmenovat. Klasická vztahová rovnice 1+1 vám nepřijde vůbec zajímavá. Máte choutky vše opustit, popřípadě udržujete online vztahy – ale stejně setrváváte v aktuálním vztahu.
• Myšlenka na to, že máte strávit zbytek svého života pouze s jednou osobou, vás děsí k smrti. Měl/měla jste nebo plánujete mít milence?
• Představa, že by váš partner domů přivedl (nebo se začal poohlížet) po někom jiném s vámi nic nedělá, vlastně jí docela vítáte.
• Nikdy jste neměl/neměla problémy vídat několik lidí najednou, randit s nimi. A největší strach přišel, když nastal čas si mezi nimi vybrat.

Kdo vlastně polyamorici jsou? Žádný rozsáhlý psychologický výzkum, který by se týkal osobnostních podobností u lidí žijících v polyamorních vztazích, neexistuje. Avšak odborníci se shodují, že jakási podobnost tu je. Lidé, kteří se nebojí naskočit do takovéhoto vztahu, jsou obyvkle zároveň otevřeni novým příležitostem a novým věcem, ale zároveň jsou méně svědomití a zodpovědní.

Co by asi člověk měl vědět a ujasnit si, než se do polyamorního vztahu pustí? Polyamorie může být vykreslována jako svazek postavený čistě na sexu. Tak to podle všeho není. V těchto vztazích bývá sex mnohdy až na posledním místě. Samozřejmě neplatí v globále.

Že v polyamorním vztahu žárlivost neexistuje. Nebuďme bláhoví, ale jak již bylo jednou řečeno, v takovýchto vztazích se pocity mnohem víc rozebírají a hledá se příčina, proč se člověk cítí tak, jak se cítí.

Že do polyamorního vztahu „skáčou“ jen ti, kteří se nechtějí vázat a ze svazku mají strach? To také není tak úplně pravda. Uvědomte si, že takový člověk se musí věnovat ne jednomu, ale více partnerům najednou.

Polyamorie = skupinový sex. Pro mnohé to bude asi zklamání. Ano, dojít k tomu může, ale často se to nestává.

V neposlední řadě nás zajímalo, zda se docentka Janáčková ve své praxi setkává s polyamorií a jejími vyznavači častěji než v minulosti.

"Ve své práci jsem se setkala s přesvědčenými polyamory výjimečně. Nemyslím si, že je to tím, že by problémy ve vztahu či sexu neměli.  Spíše pravá polyamorie není příliš rozšířenou a déletrvající formou soužití.  Jsem přesvědčená, že tyto vztahy jsou aktuálně více rozebírány v mediálním prostoru, než v reálném životě zúčastněných. Pro střední generaci jsou spíše zajímavostí a pro mladé lidi pak experimentální příležitostí či jednou z společensky čím dál více tolerovanou možností."

Závěr? Hodilo by se na závěr použít staré dobré přísloví: „Někdo má rád holky, někdo vdolky.“ Vztah o třech i více lidech má s vdolky pramálo společného, ale podstata, ta zůstává stejná. Nechme lidi žít podle jejich uvážení. Může vás to pohoršovat sebevíc, ale nežijete jejich život. Pokud je člověk šťastný, mělo by to být to nejdůležitější. Ať už je to v páru nebo ve dvou, třech, čtyřech, deseti………

Zdroje: wikipedie.cz, prozeny.cz, blesk.cz, elitedaily.com, psychologytoday.com, insider.com, vlastní dotazování