Národní muzeum uctilo památku Jana Palacha: Byla odhalena plastika Plamen
Symbolicky v Den boje za svobodu a demokracii
Čtyřicet let stojí před novou budovou Národního muzea třicetimetrový ocelový sloup jako podstavec pod sochu. A až nyní bylo původně zamýšlené dílo dokončeno a představeno veřejnosti. Dnes 17. listopadu byla odhalena bronzová plastika s názvem Plamen na „Palachově“ pylonu.
Pylon navrhl Karel Prager
Student Jan Palach se 16. ledna 1969 v Praze zapálil na protest proti tomu, že lidé upadali po zděšení z okupace vojsky Varšavské smlouvy do letargie, a chtěl je vyburcovat k činu. Těžce popálený 19. ledna zemřel.
Ocelový pylon navrhl architekt Karel Prager v únoru 1968 při projektování komplexu Federálního shromáždění. Architekt od počátku spolupracoval s nejlepšími výtvarníky té doby. Na formulování výtvarného konceptu se podílel jeden z nejvýznamnějších českých historiků a teoretiků umění Jiří Šetlík. Štíhlý ocelový pylon, který znázorňuje k nebi šlehající plamen, měl podle původního návrhu nést plastiku Miloslava Chlupáče nazvané Plamen. Úředníci to ale počátkem 70. let zakázali. Model plastiky je uchován v Národní galerii. Na pylonu byl desítky let československý státní znak.
Dílo za necelé čtyři miliony
Při dostavbě objektu Federálního shromáždění počítal s připomínkou Palachova činu kousek od místa, kde se stal, autor pylonu Karel Prager. Důkaz jeho původního určení byl teprve nedávno objeven v Pragerově archivu. Národní muzeum stožár, který byl navržen jako obrovská skulptura, restaurovalo. Nyní jej osadilo plastikou připomínající plameny od akademického sochaře a umělce Antonína Kašpara.
Do tendru, který loni vyhlásilo, se Kašpar přihlásil jako jediný a získal zakázku za 3,7 milionu korun. Při restaurátorském průzkumu objevil v archivu Národního muzea dokumentaci na přístavbu a úpravy budovy Federálního shromáždění, kterou vypracoval Architektonický atelier GAMA v roce 1991 a výkresy podepsal tehdejší ředitel atelieru architekt Prager. V této dokumentaci se pylon již nazývá Palachův pylon.
Problém s hmotností
Národní muzeum se rozhodlo dokončit dílo v roce 2019, v čase nedožitých Palachových 70. narozenin. V roce 2019, kdy si celá země připomněla 50 let od Palachovy živé pochodně a 30. výročí sametové revoluce, byl ve znamení prvních jednání o rehabilitaci Palachova pylonu. Vzhledem k hmotnosti původně navrhovaného bloku a problematice jeho ukotvení na ocelový pylon bylo třeba provést realizaci v jiném materiálu. Finální materiál je bronz.
Plastiku odhalil dnes ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) spolu s generálním ředitelem Národního muzea Michalem Lukešem a jejím autorem, akademickým sochařem Antonínem Kašparem.
„Jsem šťastný, že si i letos můžeme připomenout naše dějiny a hrdinské činy a doufám, že si je budeme připomínat i nadále,“
nechal se slyšet Zaorálek.
„Dnes si připomínáme 31. výročí sametové revoluce, Den boje za svobodu a demokracii, ale také památku všech hrdinů, kteří za naši svobodu a možnost žít naše životy v demokracii, obětovali životy své. Naše vlast a její obyvatelé právě prožívají nelehké časy. Právě proto jsme se rozhodli dnes památník Jana Palacha odhalit. Abychom tak vzdali čest všem, kteří se o naši svobodu v minulosti zasloužili, připomněli si její důležitost pro současnost a nezapomněli ji ochraňovat ani v budoucnosti,“
řekl generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Praha má dva Palachovy památníky
Praha tak má po dlouhých letech dva Palachovy památníky. Před několika lety byla na Alšově nábřeží odhalena skulptura amerického architekta a sochaře českého původu Johna Hejduka. Tento památník nazvaný Dům syna a Dům matky tvoří dvě geometrické plastiky, také znázorňující stylizované plameny.
Národní muzeum loni v říjnu ve Všetatech na Mělnicku otevřelo Palachův památník. Jeho součástí je rodný dům Jana Palacha i nová budova s multimediální expozicí.
