Patrik Paulis je jeden z předních českých plastických chirurgů, který se vyznačuje nejen svým proslulým francouzským způsobem jednání i operování, ale také tím, že je „oblíbenec“ slavných. Pod jeho dohledem se léčily hvězdy jako členové kapely AC/DC, Black Sabbath, Depeche Mode, Duran Duran, Genesis, Guns N ́ Roses, Pearl Jam, Red Hot Chili Peppers, David Bowie, Madonna, Shakira, Eric Clapton, Lionel Richie a mnoho dalších. V rozhovoru pro LP-Life.cz se lékař svěřil, jak těžké je v této době otevírat novou kliniku nebo jak nahlíží na práci svých kolegů.
Protože jsem pracovitý člověk. (smích) A taky mě požádal marketing. Děláme nějaké marketingové manévry, já se do toho nepletu. Každý děláme svou práci a věřím, že na marketing máme ty nejlepší lidi, tak je poslouchám.
My jsme otevřeli kliniku asi v nejnevhodnější dobu. Původně jsme chtěli otevřít letos 1. dubna s heslem „A není to apríl“. Nakonec jsme otevřeli 1. června, kdy ještě neskončila pořádně první vlna covidu, ale ještě ani nezačala druhá vlna. Myslím si, že náš koncept je zcela unikátní a je potřeba ho představit. Mým cílem není dostat člověka na operační sál, ale pomoci mu. Plastická chirurgie ve smyslu estetiky je pouze jeden z pilířů estetické medicíny obecně, já mám raději slovo anti-aging medicína, i když u nás je, si myslím, dost zprofanovaný.
Naším cílem je momentálně prezentovat konceptuální péči o klienta a myslím si, že je to hodně práce. Mnoho lidí to zatím ještě nepochopilo, nebo mají za ta léta zkreslené představy, že přijdete za „plastickým chirurgem“, on vás odoperuje a vy se o sebe víc dál nemusíte starat. Každý chirurg ví, že operování je to nejrizikovější, co vůbec v medicíně existuje. Operovat se má pouze tehdy, když není zbytí. Dnes je v estetické medicíně estetická chirurgie pouze jednou z možností, my máme celý komplet možností.
Jsem součástí týmu. Možná jsem jeho kapitán, dá se říct, ale jde o celý tým.
Je to paradox, protože mnoho lidí si teď řekne, že má home office, teď mám možnost se nechat zkrášlit. Řekněme, že na jednoho klienta, který se bojí a zruší konzultaci nebo operaci, jsou další dva, kteří naopak přijdou.
Myslím si, že pro mnoho lidí je to investice, protože jsou profese, kde vystavujete své tělo a obličej a v dnešní době vypadat dobře je součást byznysu. Lidé do sebe investují, nemám pocit, že by investovali méně. Možná proto se jim na naší klinice snažíme za jejich peníze nabídnout rozumné věci, které vedou k výsledkům, které požadují, i když je to možná v některých případech něco jiného než představa, se kterou přijdou. Spíš teď mají lidé čas si správně vybrat. Jsou klienti, kteří si samozřejmě řeknou, že teď na operaci nemůžou. To je jeden klient, za něj se ale zase najdou další dva, kteří na to teď mají čas a peníze. Nemám pocit, že by nám odpadali lidi kvůli tomu, že musí šetřit.
Přesné číslo nevím, ale operuji většinou dva dny v týdnu a mám zhruba pět klientů, u každého je jedna až dvě operace.
Tak bych to úplně neřekl. Možná jsem operoval některé lidi, kteří nechtěli, aby to bylo vidět a vědělo se o tom, o těch samozřejmě mluvit nebudeme. Když se občas udělá marketing s osobností, beru to spíše jako nutné zlo, než aby to tak bylo. Nemyslím si, že je u nás kult nějakého chirurga hvězd. Ve světě poměrně známý Ivo Pitanguy, který zašel až tak daleko, že byl jednu sezonu hlavní celebritou karnevalu v Riu, je už celkem extrém.
To je celkem vtipná historka, už je to pár let. Jako za začínajícím chirurgem za mnou přišel kamarád, který dělal v naší největší promotérské agentuře s tím, že tady vystupuje tou dobou ještě poměrně neznámá kapela Rammstein, dělá předkapelu AC/DC a požadují lékaře přímo na place na koncertě na Strahově.
Ne, přímo pro tu kapelu, ne pro fanoušky. Šlo vysloveně o kapelu, aby měli lékaře k ruce. Jako začínajícího chirurga mě nabídka zaujala, protože byla samozřejmě velice zajímavá po všech stránkách. Miluji navíc umění a muziku, takže možnost být s nimi, byla velice fajn. V podstatě můj první klient byl zpěvák Lindemann z Rammsteinů. Donesl jsem nějaké kyslíky AC/DC a pochopil jsem, že si se svými požadavky dělali legraci.
Kyslíkový stan, palmy, písek, bazének, x věcí. Pak se tomu hrozně smáli.
Protože to dostali, tak jsme se s nimi pak pobavil, byli celkem v pohodě. Postupem času se současný majitel a ředitel dnes naší největší promotérské firmy pan Robert Porkert stal za ta léta mým kamarádem. Takže jsem se celkem rád potkával s umělci, díky Robertovi jsem měl možnost různě po světě navštívit koncerty a vidět zblízka úžasné lidi, zjistit kdo je fajn a kdo se chová jako namyšlená hvězda.
Velká většina. Kdo mě překvapil, byl Tom Jones, kterému jsme se postarali o vokalistku. Pak za námi přišel, otevřel flašku červeného vína, dal si s námi skleničku a poděkoval nám. Jsou ale samozřejmě i chroničtí uživatelé některých léků nebo substancí, se kterými je velmi těžké pořízení.
My podáváme u těchto lidí pouze léky, které mají například snižovat otok, mají zamezovat tomu, aby nemohli zpívat, vitamíny na nervy a podobně. Jestli ale předtím nebo poté něco chtěli, tak to ne. Samozřejmě požadujeme informace, abychom věděli, co si vzali. Myslím si ale, že čím starší rocker, tím zkušenější a tím méně toho užívají.
Tyto informace jdou většinou od managementu a ti většinou velice dobře vědí, co potřebujeme vědět. Takže to, co berou, víme.
Samotní interpreti se vždy chovali velice příjemně a jejich požadavky na mě jsou skutečně zcela standardní. Co se týče důvěry, ze začátku jsem si ji samozřejmě musel získat. O tom, kdo může ošetřit interpreta, rozhoduje často tour manager. Ale řeknu vám jednu perličku. Jeden manager cizí agentury měl před lety chřipku, a tak jsem mu byl doporučen. Byl jsem při ruce a krátce předtím jsem ošetřoval interpreta, který měl ten večer vystoupit. Reakce nemocného Angličana byla až urážlivá, moji pomoc odmítl a říkal něco o tom, že se dá raději ošetřit anglickým veterinářem, než českým lékařem. Za velký úspěch považuji fakt, že ten stejný člověk si u mne vyžádal před nějakou dobou konzultaci ohledně operace svého syna."
Přiznám se, že když jsem přišel před lety poprvé do šatny za Ozzym, byl jsem trochu v rozpacích. Nyní jsem ho měl jako‘ pacienta‘ již po čtvrté a Ozzy pořád překvapuje. Tentokrát překvapil úžasnou kondičkou, byl dokonale orientovaný, vůbec nic mu nescházelo a naše krátká předkoncertní lékařská konzultace byla spíše kamarádským povídáním.
Docela jsem se zapotil s Davidem Bowiem při jeho posledním koncertu. Hodně se o tom i psalo, ale můžu vám prozradit, že realitě se publikované informace blížily jen minimálně. S ohledem na lékařské tajemství vám řeknu jen to, že jeho problémy se objevily již několik dnů před koncertem v Praze a zde byl jak před, tak i po koncertě velice důkladně vyšetřen, mimo jiné docentem Bojarem nebo docentem Kolářem. Bohužel, naše doporučení na další dovyšetření a odložení koncertu v Německu David nerespektoval. Do kategorie ‚zvláštní pacient‘ rozhodně patří třeba Axl Rose.
Ono se říká, že nemáte operovat ani vlastní rodinu. Když za mnou byla moje máma a dožadovala se nejmenované operace, tak jsem jí řekl, že je to nesmysl. Řekl jsem jí, které dvě operace jí udělá kdo kde z kolegů v Evropě. Na jednu operaci jsem jí chtěl poslat do Paříže a na druhou do Barcelony. Moje úžasné sestřičky jí ale vysvětlily, že já to udělám stejně dobře. Takže vzhledem k tomu, že už jsem měl na stole i svoji mámu, tak musím říct, že už je mi to i celkem jedno.
Ne. Psychopatie se možná projevuje jinak, možná je každý chirurg svým způsobem psychopat, že do člověka řízne a stává se to pro něj drogou (směje se). Jak si to kolem obložíte modrým a vidíte pouze operační pole, tak je to prostě operační pole a tečka.
Rozhodně.
Pro mě operování není napětí, pro mě je to opravdu příjemný pocit. Zavřu se na sále, řve mi tam muzika. Proto mám raději operace v celkové narkóze, protože si u toho můžu zpívat, tím pádem ale trpí celý tým, který tam je se mnou (směje se). Zatím mě to baví, až mě to přestane bavit nebo by to byl stres, tak to dělat nebudu.
Vůbec nevím.
Otevřel bych si třeba nějakou soukromou galerii, to je zajímavé. Možná bych obchodoval s vínem, nevím. Nebo profesionální potápění ještě. Před x lety jsme s kamarády dostali nabídku na koupi potápěčské základny, ale byla moc daleko. Takže víno, potápění, umění, něco z toho.
Mně už ne (směje se).
Záleží na tom, kdo co dělá. Každý dělá něco jiného, každý je dobrý na něco jiného.
To byl můj kolega, pan doktor Šimkanin, který si myslím, že je na liposukce nejlepší široko daleko.
Do Paříže (směje se).
Nevím, baví mě prsa. Myslím si, že je dělám trochu jinak než ostatní kolegové, mám na to jinou filozofii. Tohle si myslím, že je opravdu otázka filozofická.
Přirozenost. Hezká přirozená prsa. Je to o dlouhém rozhovoru s ženou, pochopit kdo co vlastně očekává a co já nabízím.
To jsou klientky.
Myslím si, že od jisté doby je úplně zbytečné, abych se k němu vyjadřoval (směje se).
Poslední operační termíny mám letos 28. a 29. prosince, to myslím dost vypovídá (směje se).