Střelba na Filozofické fakultě v Praze nebyla klasickým činem mezinárodního terorismu, přesto naplňuje některé prvky těchto násilných činů. Ačkoliv si terorismus spojujeme především s děním v USA, kde dochází k největšímu počtu těchto skutků, i Česko, respektive Československo, má vlastní historii teroristických činů. Obvinění z terorismu čelil u soudu zatím jediný člověk. Důchodce Jaromír Balda za něj byl odsouzen, ale prvky teroristických činů naplnilo několik dalších událostí, podobně jako během střeleckého útoku v Praze.
Terorismus si obvykle spojujeme s organizovanými skupinami jako je IRA, Eta, Hamás nebo Al-Kájda. Poslední jmenovaná skupina stála za nejznámějším teroristickým útokem na budovy Světového obchodního centra v New Yorku z 11. září 2001. Ovšem s terorismem je možné spojit celou řadu jiných činů a jeho znaky zaznamenaly i české úřady.
"Terorismus je propočítané použití násilí nebo hrozby násilím, obvykle zaměřené proti nezúčastněným osobám, s cílem vyvolat strach, jehož prostřednictvím jsou dosahovány politické, náboženské nebo ideologické cíle. Terorismus zahrnuje i kriminální zločiny, jež jsou ve své podstatě symbolické a jsou cestou k dosažení jiných cílů, než na které je kriminální čin zaměřen,"
definuje terorismus na svých webových stránkách Ministerstvo vnitra ČR (MV).
Touto optikou je možné pohlížet i na střelecký útok, který proběhl na Filozofické fakultě UK v Praze. Rozhodně byl zaměřený na nezúčastněné osoby s cílem vyvolat strach. Ovšem o skutečných motivacích a cílech pachatele v podobě čtyřiadvacetiletého studenta historie mnoho nevíme. Vzhledem k tomu že po skutku spáchal sebevraždu, může se stát, že okolnosti skutku se zcela odhalit nemusí podařit nikdy.
Nedávná české historie zná řadu případů, které jsou za teroristické skutky považovány anebo naplňují některou z definičních podstat terorismu. Jeden skutek mezi nimi má výjimečné místo, a to nejen svou kuriózní povahou.
Asi nejznámějším a zároveň nejjednoznačnějším teroristickým činem v ČR byl kuriózní útok na dopravní infrastrukturu důchodce a voliče strany SPD Jaromíra Baldy. Skutek byl potvrzen i soudem, jelikož Balda se stal jediným Čechem odsouzeným za teroristický čin. Díky soudnímu procesu také dobře známe Baldovy motivace a i ty soud označil za teroristické. Sám pachatel se ale jako terorista necítí.
"Ne. Já se cítím jako vlastenec. Kdybych byl terorista, tak jsem opravdu skutečně spáchal nějaký teror, že by tekla krev. Já si myslím, že terorista je ten, jednak, který tedy prosazuje nějakou svou přiblblou ideologii, kterou ti ostatní odmítají, anebo terorista je ten, který je lupič,"
uvedl Balda v rozhovoru po vynesení rozsudku pro web Seznamzprávy.cz odsouzený terorista Balda. Ačkoliv ideologický motiv popírá, sám se hlásí k “vlastenectví”. To je samo o sobě ideologií a v Baldově pojetí se jednalo spíše o nacionalismem motivovanou obavu z příchodu cizinců, před kterým chtěl varovat útokem na vlakové koleje.
Už málo se ví, že teroristický skutek se odehrál během Sametové revoluce, kdy Čechoslováci získali zpět svou svobodu po pádu komunismu. Těsně před prvními svobodnými volbami po čtyřicetiletém diktátu komunistické strany došlo k výbuchu nastražené bomby na Staroměstském náměstí. Tehdejší Rudé právo sice přišlo s titulkem “Teroristický čin na Staroměstském náměstí”, ale teroristickou povahu má skutek podobnou jako aktuální čin na FF UK, jelikož neznáme motivace pachatele, navíc ani jeho identitu.
Přesto, že útočník později odpálil ještě jednu obdobnou po domácku vyrobenou bombu u Hostivařské přehrady, nepodařilo se ho dopadnout. Policie pracovala s verzí, že pachatelem byl bývalý agent StB, ovšem stejně jako podezření na duševně chorého člověka se nepodařilo potvrdit, ani vyvrátit.
Pokud by se jednalo o bývalého člena bezpečnostních složek komunistického režimu, ideologický motiv skutku by byl zřejmý. Jelikož se to už asi nikdy nedozvíme, čin pouze naplňuje skutky teroristického činu ve vztahu k útoku na nezúčastněné osoby. Proto se nachází na seznamu činů s teroristickými prvky spáchanými na území ČR.
"V Československu, resp. ČR nedošlo ke klasickému teroristickému útoku s vazbou na široké mezinárodní seskupení. Ani nebyla dosud zaznamenána klasická teroristická akce, kdy násilí je prostředkem k dosažení určitého cíle a kladou se podmínky. Uskutečnilo se však určité množství trestných činů se znaky terorismu, jako například,"
vysvětlují stránky MV tyto okolnosti teroristických činů v Česku. Na seznamu pak najdeme i poměrně kuriózní čin, který byl silně motivován ideologicky, ale nepřerostl v žádný násilný skutek.
V letech 1994 a 1995 opakovaně volal do České tiskové kanceláře a deníku Blesk muž pod pseudonymem kapitán Sámo. Vyhrožoval odpálením bomby v sekretariátu ODS na Staroměstském náměstí, pokud nebude obnovena československá federace. Šlo o Bohuslava Poura z Jablonce nad Nisou. Sám sebe prezentoval jako představitele Československé osvobozenecké republikánské armády, čímž odkazoval na teroristickou organizaci IRA (Irská republikánská armáda), která stála za několika atentáty a "klasickými" teroristickými útoky proti obyvatelstvu Velké Británie.
Zdroje: mvcr.cz, irozhlas.cz, seznamzpravy.cz, wikipedia.org, autorský článek