- CZ
- EN
- SK
Francouzské volby nerozhodnou jen o Macronovi, ale také o Ukrajině a budoucnosti EU
Francouzští občané začnou v neděli rozdávat karty v reakci na rozpuštění parlamentu prezidentem Macronem po evropských volbách. Překvapivý krok může vyústit ve vstup krajní pravice do francouzské vlády. Ačkoliv je tento scénář poměrně nepravděpodobný kvůli koaličnímu potenciálu Národního sdružení, které sice vyhrálo volby do Evropského parlamentu, ale zároveň se krajně pravicové straně nerýsuje možný spoluvládce.
Asi nejzajímavější je evropský kontext těchto voleb. Nejde jen o samotnou příčinu, v podobě reakce na neúspěch prezidentovy strany v nedávno proběhlých volbách, ale i o otazníky nad směřováním celého evropského společenství.
Kontinuita fungování Evropské unie doznala vážný zásah během Brexitu, Zcela pochopitelně však posunula do pozice hegemona celého mezistátního uskupení Francii, čemuž napomohly vnitřní ekonomické a politické problémy Německo v post-merkelovské éře.
O výsledku nerozhodnou jen voliči, ale i volební systém
Zatímco francouzský prezident rostoucí význam Francie v evropské politice vítá, jelikož právě zahraniční politika je jeho silnou doménou, podle posledních informací to samotní Francouzi můžou vnímat trochu jinak. V posledních evropských volbách totiž zvítězila protimacronovská a protimigrační strana Národní sdružení.
Partaj Marine Le Pen, která přepustila její oficiální vedení svému osmadvacetiletému synovci Jordanu Bardellovi, je favoritem dosavadních volebních průzkumů. Podle těch posledních by mohla v prvním kole voleb uspět až u 37 % voličů. Jenže Francie volí do Národního shromáždění (obdoba české Poslanecké sněmovny) většinovým dvoukolovým systémem, podobně jako se u nás volí senátoři.
"Předpovídat výsledek voleb je ve Francii dnes velmi obtížné. Proč? Protože se tam volí dvoukolovým většinovým systémem. V každém z 577 okrsků se volí jeden člověk, nikoli kandidátní listina, a bude záležet na tom, kdo to konkrétně bude. Rozhodovat se bude většinou až ve druhém kole, a tam bude mj. otázkou, komu dá hlas centristický volič, pokud bude mít na výběr jen mezi kandidátem krajní pravice a levicového kartelu. Anebo ve druhém kole už volit nepůjde, protože obě jména budou pro něj nepřijatelná, což je dnes dost často slyšet,"
upozornil na zásadní otazník voleb bývalý český diplomat ve Francii Petr Janyška pro plus.rozlas.cz.
Volební systém je největší překážkou k drtivému vítězství pro Jordana Bardellu. Ale ani její překonání nemusí znamenat jeho usednutí v premiérském křesle. Koaliční potenciál s dalšími klíčovými silami je totiž v případě Národního sdruženi takřka nulový. Další hráči v podobě spojené levicové koalice a centristické koalice vedené stranou prezidenta Macrona se proti hegemonovi předvolebních průzkumů výrazně vymezují.
Macron se může zapsat do dějin jako génius nebo hrobník republiky
Ačkoliv levici přisuzují průzkumy 28 % a Macronově volební koalici 20 % je velmi obtížně predikovatelné, jak se tyto volební preference přetaví do konečného zisku poslaneckých mandátů. Macron dost možná kalkuluje právě s negativními hlasy, které v druhém kole voleb nebudou chtít podpořit kandidáty krajní pravice, ale jak se Francouzi reálně rozhodnou ve volbách, je nepredikovatelná otázka.
"Pokud se mu sázka vyplatí, zapíše se do historie jako brilantní stratég. Pokud ne, myslím, že se zapíše do dějin jako někdo, kdo v podstatě rozmetal tradiční stranický systém ve Francii a hodil granát na instituce Páté republiky."
řekl pro CNN Kevin Arceneaux, politolog z pařížské univerzity Sciences Po.
Ačkoliv je Macron považován za velkého politického stratéga a jeho samotné zvolení do čela země bylo bezprecedentním úspěchem politika bez zkušeností srovnatelných s jeho předchůdci, svůj druhý prezidentský mandát vystavil velkému riziku.
To se netýká jen Francie, ale celé Evropské unie. V tomto směru vyjádřil obavy i německý kancléř Olaf Scholz. Politická destabilizace, která teď v druhé největší zemi EU reálně hrozí, by mohla zahýbat s celým evropským společenstvím.
Ještě pochmurnější vyhlídky má francouzský vývoj na možnosti Ukrajiny bránit se ruské agresi. Zatímco Macron plánoval vyslat francouzské vojenské instruktory přímo na Ukrajinu, poskytnou stíhačky Mirage 2000 a dokonce mluvil o přímé vojenské pomoci napadané zemi, v případě jeho politické konkurence nepřipadají podobné kroky v úvahu.
Zdroje: cnn.com, reuters.com, politico.eu, plus.rozhlas.cz, irozhlas.cz, czdefence.cz, respekt.cz, autorský článek
