Martina Ptáčková a Dominik Vodička, kteří se chystají na další řadu úspěšné show StarDance... když hvězdy tančí, nám prozradili, co jsou jejich silné stránky a v čem rozhodně vynikají. Martina díky své síle dokáže zvednout Dominika nad hlavu a její taneční partner, který již dvakrát soutěž vyhrál, dokáže naučit tančit každého. Sympatická dvojice si tréninky užívá a rozhodně mají spolu spoustu zábavy. Martina už si dokonce zvyká i na taneční boty.
Máte vedle sebe dvojitého vítěze Stardance. Je to na Vás tlak?
Martina: No je. (smích) Tak na půl, řekla bych. Dominik je skvělý, cítím se s tím hrozně fajn. Zároveň si připadám pod tlakem, protože Dominik je přísný. Já mám ale ráda přísné trenéry, takže mi to vyhovuje.
V čem je Dominik přísný?
Martina: Nenechá mě přestat, ne, že bych přestala, ale já to nevidím. Mně přijde, že tam stojím, nebo že to dělám, ale podle Dominika prostě ne a jede se znova. To se mi ale libí, protože trenér takový má být, ale chová se i jako kamarád. Podpoří mě, když mi to nejde, a tak by to mělo být.
Dominik: Když ptáčka lapají, hezky mu zpívají. Takže já musím být zároveň hodný, sem tam nějakou čokoládu ji nabídnout a potom... (smích)
Martina: To je pravda. Nosí mi čokoládu, což je super.
Takže je vlastně taková rozdvojená osobnost.
Dominik: Malinko. Musíme být jako tanečníci, to je jasné.
Martina: Já jsem vlastně taky trošku už.
Dominik: Jako je pravda, že někdy Martina neudělá ani krok, a potom zvládne úplně neskutečně těžkou variaci a já si říkám, no dobře.
Martina: To je pravda. Někdy ten pohyb je vážně těžký a já to zvládnu zopakovat a někdy je to vážně primitivní, jeden krok doprava, druhý doleva, a já nechápu, co mám dělat.
Dominik: Ne, to je tím přehlcením informacemi. Martina dostává tolik informací, během té hodiny, že to ta hlava nezpracuje a někdy se prostě ten systém shodí.
Martina: Přesně tak, a my ho musíme zase nahodit a na to nahození máme málo času.
Co Martině jde a co jí naopak moc nejde?
Dominik: My hlavně pracujeme na tom, aby Martina měla tu koordinaci, kterou vlastně nemá, což mě překvapilo, že Martina ji nemá a je mistryní světa.
Martina: Já jsem věděla, že koordinaci nemám, takže mě to nepřekvapilo.
Dominik: Poukazuje mi to ale na to, že tím pádem je neskutečný talent a ty holky zmlátí svou silou a svou energií, což je fajn. Když se naučí všechny ty věci, tak věřím, že bude mistryní vesmíru. Martina má velkou výhodu v tom, že je cílevědomá, že maká a že je vážně šikovná na ten pohyb, jenom ji to prostě žádný trenér nenaučil. Takže já na ni nemůžu být naštvaný, že to nedělá a že to neumí, protože ji to žádný trenér nenaučil.
Martina: Já si myslím, že to spíš ten trenér vzdal, když mě tady viděl, jak motám tři kroky koordinačně a motoricky, tak si radši řekl, že to nejde.
Velká výhoda bude ale asi ta vaše síla. Využijete ji? Co třeba nějaké zvedačky? Vyměníte se při nich?
Dominik: Jako u těch zvědaček je ta síla asi dobrá, i když já chci, aby Martina ty ramena povolila, aby v tom postavení vypadala hezky, protože když má ty svaly naběhlý, tak to rameno nejde ani uvolnit. Dá se uvolnit tím, že ty svaly trošku ochabnou, to je jedna věc. Ta síla hraje v náš neprospěch, což jsem si myslel, že bude naopak, ale Martina, jak má tu sílu velkou, tak ona to přerve, takže jí to zbytek těla zdeformuje.
Necháváte se vést Martino?
Martina: Jak bych to řekla. Snažím se. Slovně ano. Poslouchám. Ale pohybově moc ne.
Dominik: Pohybově už ano. Je ta hodně znát ten týden tréninku. První týden to bylo hrozné. Martina šmajdala, nevěděla, bouchala, měla to dělat hezky, místo toho dělala box. Druhý týden Martina pochopila, že máme ruce nohy. A teď třetí týden objevila, že má partnera, kterého má poslouchat, a že v tom pohybu je to kolikrát jednodušší, když se nechá vést.
Martina: Je to tedy pravda, že když poslouchám, tak to jde mnohem lépe, ale moje hlava je prostě zablokovaná a občas to stejně nepobírá.
Martino, je to pro vás jiné i v té ženskosti, že se jí defacto učíte? Těšíte se na kostýmy a tu ženskou stránku?
Martina: Pro mě je to úplně jiné. Třeba šaty jsem měla vždycky ráda, takže to je v pohodě. Ale spíše ty ženské pohyby mi přijde, že Dominik má větší pohyby než já.
Těšíte se tedy na to, že budete opečovávaná?
Martina: Bude to jiné. My jsme zvyklí na těch výcvicích, že makáme a je to dril. Tancování, jak se učíme spolu, je také dril, ale je tam ta jemnost, která je pro mě vlastně divná. Dominik má hodně hezké pohyby, takové ladné, takové holčičí.
Dominik: Snažím se, děkuji. Jsem dobrá holka prostě. (smích)
Martina: Lepší než já, mě to vážně nejde.
Učíte i vy něco Dominika? Např. box?
Martina: To nestíháme. Myslím si, že každou vteřinu našeho tréninku využíváme naplno, protože času je málo a práce je víc něž dost.
Dominik: Blbosti budeme dělat až ve finále.
Je to váš cíl?
Martina: Já to mám rozfázované. Když jdu na trénink, tak si říkám, že zvládnu trénink, že zvládnu ten pohyb. Takže můj cíl posouvám po pěti minutách, protože s Dominikem je to vážně těžké. On mi ukáže vždy nějakou sestavu a chce, abych to zopakovala, a to já samozřejmě neumím, takže mi přijde, že trénuji na olympiádu.
Dominik: Martina neumí plavat a já po ní chci kraula no.
Moc vám držíme palce a ať vám to vše vyjde.
zdroj: vlastní dotazování