Český průmysl i stavebnictví meziročně klesaly. Pod lupou se blýská na lepší zítřky, rozjíždí se také bytová výstavba
V kontextu častých zpráv o krizi průmyslu aktuální data od Českého statistického úřadu (ČSÚ) nevyznívají až tak černě. Ačkoliv makroekonomickou optikou jsou průmysl i stavebnictví v negativních číslech, pohled do budoucnosti nevětří blížící se katastrofu. Pozitivní data se týkala především bytových domů, v segmentu by mělo dojít k výrazně nadprůměrnému výstavbě. Rodinné domy jsou naopak na ústupu.
Nová data ohledně průmyslu potvrzují trendy o níž se média často zmiňují. V minulém roce několik významných firem zamřených na produkci automobilů omezilo výrobu. Ať už se jednalo o německý Volkswagen, francouzsko-italský Stellantis nebo evropskou pobočku Fordu. Exportně orientovaným výrobcům automobilů zásadně neprospívá současné geopolitické napětí.
Výroba automobilů a jejich součástek je klíčovou součástí českého průmyslu, podobně jako v jiných evropských zemích. A ani český automotive nevykázal za loňský rok příliš pozitivní čísla.
Pokles v automotive stahoval celý segment do negativních čísel
„Prosincový meziroční pokles průmyslové produkce nejvíce ovlivnila výroba motorových vozidel. Projevil se zde především vliv vysoké srovnávací základny z předchozího roku. Poklesla i produkce elektrických zařízení, zejména komponentů pro automotive,“
zdůraznil problémy v automotive Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ.
V řeči čísel se segment výroby motorových vozidel, přívěsů a návěsů propadl o 2,3 %. Nejhorší situaci však hlásí těžký průmysl výroby základních kovů, hutnictví a slévárenství. Zatímco automobilový průmysl oznámil růst hodnoty zakázek o 1,79 %, tak hutnický a slévárenský segment i v tomto ohledu vyhlíží propad o 11,5 %.
Na první pohled optimismus nebudí ani celkový pohled na index průmyslové produkce, který slouží k evropskému srovnání. Česko za rok 2024 dosáhlo na hodnotu -1,2 bodu, ale jen 8 zemí v tomto indexu dosáhlo na pozitivní hodnoty (nejlépe na tom bylo Dánsko s 8,3 bodu), ale i tak zůstal tuzemský průmysl zůstalo nad průměrem zemí EU s hodnotou -2,5. Sousední Německo, jako klíčový partner pro české firmy, v indexu obsadilo předposlední pozici s -4,8 body.
Ve stavebnictví byla zahájená nadstandartní výstavba v bytových domech, jinak segment klesal
Dařilo se však českému exportu. Podle aktuálních dat skončila v prosinci bilance zahraničního obchodu se zbožím v běžných cenách přebytkem 6,8 mld. Kč, který byl meziročně o 2,2 mld. Kč vyšší.
„V prosinci meziročně vzrostl vývoz zboží o 28,3 mld. Kč. Největší podíl na tomto výsledku měl vývoz počítačů a elektronických a optických přístrojů, který se meziročně zvýšil o 7,4 mld. Kč. Stejná skupina výrobků měla největší vliv i na meziroční nárůst dovozu,“
uvedla Jana Mazánková, vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ.
Pohledem statistiků příliš pozitivních údajů nepřineslo ani stavebnictví. V obdobném srovnávacím indexu vykázal segment ještě horší pozici Česka než v rámci průmyslu. ČR dosáhla na hodnotu -4,3 bodu, evropský průměr indexu při tom činí 1,7 bodu.
„Stavební produkce v roce 2024 meziročně klesla o 2,4 %, a to vlivem poklesu u pozemních staveb. Inženýrské stavitelství se udrželo na úrovni předchozího roku. Orientační hodnota vydaných stavebních povolení loni mírně klesla, ale nová výstavba díky výstavbě bytových domů zaznamenala meziroční růst. Bytová výstavba ve fázi dokončování byla pak v útlumu ve všech kategoriích,“
vysvětlila Petra Cuřínová, vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ.
Jeden pozitivní údaj se však ve stavebnické statistice našel. V roce 2024 rostl počet zahájených staveb bytů o 2,2 %, který sice znamenal pokles výstavby rodinných domu o 10,2 %, ale zároveň poměrně výrazný nárůst výstavby bytových domů o 24,9 %.
Zdroje: autorský článek, ČSÚ, Ekonomický deník
