Rychlá zpověď - Tomáš Ujfaluši: Partnerku nemám, všechny by chtěly dítě!
Tomáše Ujfalušiho, kterému nikdo neřekne jinak než Ujfi, je těžké dostihnout. Jeden den je v Praze, druhý v Itálii a další až v Japonsku. Když už je ale v české kotlině, tak se ze všeho nejvíc věnuje své dceři Kačence. Snaží se být tatínkem na 100% a děsí se dne, kdy ho přestane dcera potřebovat. Když už se stane, že nemusí zrovna nikde lítat, ať už za zábavou nebo za byznysem, potkáte ho vždycky v centru. Na kafíčku, s klukama na pivu nebo na nějaké společenské akci. Přesně mezi těmito činnostmi si udělal chvilku na rozhovor pro Luxury Prague Life a rozpovídal se úplně o všem.
Tomáši, ty už nehraješ. Jaký je denní režim bývalého sportovce. Nemusíš na tréninky, zápasy…
Já mám v podstatě pořád nějaký režim. Když jsem v Praze, tak jsem s dcerou. Vstanu v sedm, abych jí vzal do školy, pak mám čas pro sebe. Když je pěkné počasí, tak se snažím hrát golf. Teď víc trénuju, baví mě to. Jinak jdu do fitka. Jsem zvyklý se pořád hýbat. Kdybych přestal, tak by to byl průšvih. Nehlídám si totiž už tolik stravu, mám rád pivo, to si neodpírám, takže se musím několikrát v týdnu hýbat. O víkendu si zahraju i fotbal, když jedu k nám na Moravu, kde mám chalupu i rodiče. Takže tam spojím příjemné s užitečným. Zahraju si tam nějaký ten okresní přebor za Sokol Stará Ves. Když jsem skončil s fotbalem, tak jsem si řekl, že nesmím přibrat víc než pět kilo. Teď si držím tři. Není to tak strašný.
Kolik teda vážíš?
85. Když jsem končil s fotbalem, měl jsem 82,5. Takže se tak nějak držím. Teď se koukám i na jídlo. Tu biostravu. Maso moc nejím. Prostě se hlídám, nejsem nejmladší. (smích)
Dcera bydlí s maminkou. To vstáváš a jezdíš každé ráno k nim domů, abys ji odvezl do školy?
My od sebe bydlíme asi 150 metrů, malá si vždycky vybere, kde ten den bude. Takže je to v pohodě.
Říkal jsi ale, že jsi často pryč. Kam jezdíš?
Tak třeba do Itálie, mám tam podnik. Takový menší hotýlek, který jsem si pořídil. V Itálii se mi líbí, strávil jsem tam nádherné čtyři roky. Mám tam kamarády, známé. Dokonce bych řekl, že tam jich mám víc než tady, tak se tam pořád vracím. Jezdím tam rád. Odjíždím tam tak na tři čtyři dny, abych nabral energii, ale jinak se snažím být tady s malou.
Ty jsi díky své kariéře žil pořád někde jinde než tady, kolik umíš jazyků?
Němčinu, italštinu, španělštinu, angličtinu. Všechny umím plynně.
To umí málokdo, proč to ještě nějak dál využiješ? Máš čas, můžeš jít ještě studovat…
Kdepak. Já si chci užívat ten volný čas. Mě třeba nikdy nelákalo být trenérem. To je prostě práce, které se člověk musí věnovat. Na hřišti jsi od rána do večera. Já chci svůj čas využít hlavně pro tu malou. Jak jsem ti říkal, ona jde ráno do školy a já mám v tu chvíli volno, ale pak od jedné začínají kroužky. Praha je velká, hodně zasekaná. Jsme na to dva. Jeden třeba odveze, druhý přiveze. Když je na to člověk sám, tak je to honička. Ve dvou se to lépe táhne a já ten čas s dcerou i s velkou Kačkou trávím rád.
Kolik už Kačence je?
Dvanáct.
Za chvíli bude v pubertě a tatínka už nebude tolik potřebovat.
Až to tak bude, tak se teprve budu rozhodovat, co dál.
Ty vlastně v 39 letech žiješ život rentiéra.
To ti nepřipadá, to tak je. Já jsem v důchodu. (smích)
To ale přece musí jednou omrzet.
Tak samozřejmě, až to omrzí, tak něco vymyslím. Zatím jsem nad tím nepřemýšlel.
Nechtěl by sis pořídit ještě dítě?
To je věc, nad kterou jsem už přemýšlel. A to vůbec nechci. Jedno stačí. Já se spíš těším, až ta malá bude velká a já se seberu na měsíc na dva a odfrčim pryč. Ona už mě nebude potřebovat.
Už sis udělal zbroják? Tvoje dcera je krásná a vyroste z ní kus…
Jojo, bude to nádherná baba. Ale ještě ho nemám, ještě mám chvíli čas.
Ona taky bude hlavně slavná zpěvačka…?
To uvidíme. Zatím ji to baví. To je důležité. Uvidíme, kam ji to bude táhnout. Zatím ji baví muzikály, kde je vždycky s nějakou kámoškou a mezi staršími herci. Já bych byl radši, kdyby pak šla na sólovou dráhu… Jenže víš co, jí toho baví tolik…
Tobě je jedno, co bude dělat? Nechceš z ní mít lékařku?
Nee. Mně je to jedno. Hlavně ať je šťastná. Dělá tolik věcí, co ji baví, že má ještě čas se vytříbit.
Vzhledem k tomu, že ty jsi slavný, vyrůstala vedle slavného sportovce a sama se vrhá do showbyznysu, jak to vnímá?
„Ona to tak neprožívá. Ty dnešní děti jsou úplně jiné, než jsme byli my. Já jsem v jejím věku byl prostě dítě. Ona už je mnohem dál. Není nervózní, když jde na casting. Já jsem tehdy hrozně stresoval. Proto si také myslím, že je potřeba držet je na uzdě, aby neuletěly.“
Ty jsi zvyklý na dril, trénink a řád. Vedeš k tomu i Kačenku?
Jasně, já i Kačka. Ta je ale přísnější než já. Cítím někdy, že malá ke mně utíká, protože ví, že já jí dovolím víc, ale držím se. Musíme to harmonizovat.
Diskutujete teda s velkou Kačkou výchovu?
Jasně, pořád se bavíme, voláme si, vidíme se.
Vy máte spolu takový výjimečný vztah. Někde jsem i četla, že jste se k sobě snad i vrátili…
Ono se píše hodně věcí (smích). My se máme rádi. Tohle se málokdy vidí, jsem si toho vědom a jsem za to rád. Každý nám tohle může závidět.
To mi teda vysvětli – ty a ženy. Jak je možné že fotbalisti nebo hokejisti mají vedle sebe vždycky modelku?
Já nevím… ale asi je to tím, že na všech akcích, na kterých jsme my, tak ty holky se tam nějak dostanou, ať už jako hostesky nebo servírky … Takže jsi s nimi v kontaktu. Když jdeme do baru, tak ty holky tam přece taky chodí.
Jasně do Kozičky, tam vás chodí lovit, to se přece ví. (smích)
Nakupovat ale taky chodíš, to se ti nikdy nelíbila třeba pokladní v Albertu?
Tam jsem nikdy neviděl žádnou mladší než padesát. (smích) Hele já chápu, že je to zvláštní, ale když si to tak vezmeš, tak to tak funguje po celém světě. A je jedno, jestli jsi závodník Formule 1, hokejista nebo tenista. Asi to tak má být. Je pravda, že neznám sportovce, který by měl za ženu holku z místa, kde se narodil.
Já taky ne. Ale zpátky k tobě – jsi pěkný, mladý, nezadaný muž. Jak to máš s holkama? Uhání tě?
Ježíš, vůbec. Nikdo mě neuhání, nepíše mi. Nebo strašně málo. Já se ani moc neseznamuju. Ani nikam moc nechodím. Jdu s klukama na pivo a domu. Neříkám, že si občas někam nevyrazím, ale už mě to nebaví. Navíc jak jsem ti říkal, já už netoužím po dítěti a ony by všechny to dítě chtěly. A to já nechci.
Ještě mi řekni, co máš kromě dcery a fotbalu rád. Co třeba divadlo?
Sem tam vyrazím s kamarádem, co mě občas vytáhne. Nebo na koncert. Mám rád dobré červené víno.
Co si rád kupuješ? Nevidím žádné hodinky…
Teď žádné nemám. Mám období, kdy nosím a kdy nenosím. Už jich mám strašně moc. A mám je v trezoru. Vždycky když mám náladu, tak si nějaký vezmu. A neptej se mě, jaké mám nejdražší. Nevím to. (smích)
Co ty a auta?
Tak ty mám hodně rád. Hodně jsem jich vyzkoušel. Takových deset určitě. Moje srdcovka je to, co mám teď, Audi RS. To je každodenní, pohodlný, prostorný a zároveň rychlý. Je to rodinné auto, ale člověk si s tím i docela dobře zařádí.
Nechtěl jsi někdy mít třeba vlastní jachtu, člun?
To jsou věci, co mě nikdy moc nebraly. Lepší je mít kamarády, co tu jachtu mají. (smích) Shodou okolností mám dva takové, a právě v létě jsme s jedním jeli do Chorvatska. On má taky holčičku, tak jsme jeli všichni. To je pro mě ideální.
