Česko si připomíná 30 let od Sametové revoluce
Co pro vás znamená svoboda? Dokážete si bez svobody představit svůj víkend? A co teprve celý život? Před třiceti lety za naše neomezené možnosti bojovali naši známí, přátelé, rodiče, prarodiče. Možná jste za naši demokracii bojovali i vy. Stáli jste na přeplněném Václaváku v podzimní podvečer s klíči nad hlavou a snili o tom, že vaše děti dostanou lepší šanci na život. Pojďte si s námi připomenout den, který navždy změnil dějiny Československa. Den, který odstartoval pád komunistického režimu a otevřel dveře svobody. Přesně před třiceti lety byla 17. listopadu 1989 zahájena Sametová revoluce.
Svoboda. Pro někoho samozřejmost, pro někoho dar, kterého si každý den váží. Možnost volně nakupovat, cestovat, studovat, říkat své názory či postoje však ještě před třiceti lety v České republice nebylo možné. Našemu státu totiž dlouhých 41 let vládli komunisté. Mnozí z nás slyšeli desítky příběhů o tom, jak tehdejší režim dokázal devastovat lidské životy. Příběhy o tom jak se doufalo v lepší zítřky a neztrácela se naděje. Pravdou však je, že ten, kdo tuto "éru" nezažil, dokáže si jen stěží představit reálnou podobu dávného systému.
Fronta jako na banány!
Naopak si děláme spíše legraci z front na banány a módy z Tuzexu. Jakožto „devadesátkové“ dítě jsem velký nádech svobody a úlevy nezažila, ale rodiče mi o něm často vyprávěli. Když totiž byli v mém věku, slíbili si, že mi připraví lepší budoucnost. Že se historie nemůže opakovat? Jste si tím jistí?
Pokud se události, které změnily chod našich dějin budou nadále veřejně připomínat, jsem si jistá, že každá pietní akce, každý položený věnec, byť i jedna zapálená svíčka bude mít svůj smysl. Právě díky tomu, že nezapomínáme na minulost, můžeme věřit v lepší budoucnost. Boj stále pokračuje. I když žijeme v demokratickém režimu, je důležité mít oči dokořán a nezavírat je, jak by řekl Václav Havel, před lží a nenávistí.
Jakeše do koše!
Dnes je tomu třicet let, co se v pátek 17. listopadu 1989 na pražském Albertově shromáždilo několik tisíc studentů, aby uctilo památku Jana Opletala a zároveň si zavzpomínalo na padesáté výročí uzavření českých vysokých škol nacisty. Pietní shromáždění se postupem času začalo proměňovat v demonstraci proti tehdejšímu totalitnímu režimu.
Z Albertova studenti pokračovali na Vyšehrad k hrobu Karla Hynka Máchy, kam lidé pokládali květiny a zapalovali svíčky. Zároveň zaznívala protikomunistická hesla jako například „Chceme svobodné volby“, „Jakeše do koše“ nebo „Zrušte monopol KSČ.“ Z demonstrace na Vyšehradě, která byla zakončená českou státní hymnou, řada lidí pokračovala vyjádřit svůj názor na Václavské náměstí. V tom se jim ale snažily zabránit bezpečnostní složky a tak se protestující za zpěvu „Ach synku, synku“ vydali na Národní třídu.
Máme holé ruce!
U bývalého obchodního domu Máj zastavila demonstranty policie. Mladí lidé si sedali na zem, dívky zasunovaly za štíty příslušníků pohotovostního pluku květiny. Dav skandoval hesla jako “Máme holé ruce” nebo “Havel na hrad."
Demonstrace byla surově rozehnána, stovky lidí byly během zásahu těžce zraněny a někteří protestující byli zatčeni. Tvrdý zásah bezpečnostních složek proti studentům otřásl celou společností a to byla poslední kapka.... Začala Sametová revoluce.
Máme důvod k oslavě!
V Praze se uskuteční mnoho akcí, které tyto události připomenou. Na Albertově můžete například zhlédnout rekonstrukci průvodu na Národní třídě, naopak na Václavském náměstí vystoupí řada hudebních kapel a řečníků.
Výročí Sametové revoluce přineslo také možnost opět veřejně vyjádřit svůj názor, například nesouhlas s vládou Andreje Babiše. Na Letenském náměstí se proto včera konalo protestní shromáždění, kde se sešlo třista tísíc lidí. Podle pořadatelů demonstrace má Andrej Babiš odstoupit do 31. prosince, pokud neodvolá ministryni spravedlnosti Marii Benešovou a nezbaví se Agrofertu. Pokud tak neučiní, budou v lednu svolány další protesty.
Bude je někdo brát vážně? Nebude to jen nějaký výkřik? Pro někoho možná ano, pro jiného to bude znamení, že lidé ještě stále dokážou vyjádřit svůj nesouhlas a nechtějí zavírat oči před věcmi a událostmi, které se jim nelíbí. Ať už je váš pohled na současnou politickou scénu jakýkoliv, a budete se zase chtít rozčilovat s přáteli v hospodě nad výsledky voleb, vzpomeňte si, že jste to jedině vy, kdo může ovlivnit, v jakém státě žijeme.
