Agátu Hanychovou v jejích aktivitách nezastaví ani těhotenství. V osmém měsíci chodí na společenské akce a natáčí nové díly svého pořadu. Na kritiku, že by měla být raději doma, má názor jasný - někteří by byli nejraději, kdyby těhotné jen ležely a čekaly na porod. To ale není její styl. Doma plánuje zůstat pouze týden, říká, že by to jinak psychicky nezvládla. Svěřila se také, proč skončil její pořad Agáta Jaromíra Soukupa, jaké je to pracovat se svým partnerem nebo pokud by byla otevřená svatbě.
Je to určitě jiné těhotenství, než která byla před tím, protože jsem byla mladší. Není to tak, že by břicho bylo větší, ale je určitě znát rozdíl jedenácti let.
Já to vnímám tak, že těhotné by si asi podle některých médií měly v podstatě lehnout a čekat na to, než porodí. Tak to já si myslím, že je blbost. Já jsem normálně snowboardovala ještě před třemi měsíci. Takže si myslím, že těhotenství není nemoc. Mám naštěstí porodníka, který mi všechny mé aktivity schvaluje. Neskáču z letadla, to mi přijde blbost, ale jinak dělám všechno.
Tak já bych asi byla smutná, kdyby se to neřešilo. Já si na pozornost zvykla, jsem za ni ráda a mám ji ráda.
Určitě. A je to tak i kvůli tomu, že mě tam ty holky viděly takovou, jaká jsem. Odlíčenou, ubrečenou, uhádanou, zoufalou, šťastnou… prostě mě tak berou jako Agátu. A s tou oni se ztotožňuji nejvíc.
Už to na mě trochu vidí, takže už si nemyslí, že jsem úplně tlustá. Kryšpín, kterému je jedenáct, tak už ví, co doma nastane, že tam bude řev a že já budu nesnesitelná ještě víc, než jsem teď v těhotenství. Takže ten se úplně netěší. A Mia, které je pět, si ve své dětské naivnosti myslí, že budeme mít doma panenku navíc, ta teprve krutou realitu pozná.
Nebo odradit některý maminky od porodu (smích). Kdybych věděla na sto procent, že bude všechno v pořádku, tak to klidně udělám živě, ale jelikož tohle mi nikdo nezaručí kromě Boha, tak to živě dělat nebudu.
Úplně. Doma nemám ani kočárek, ani nic jiného a mít nebudu. Všechno budu řešit až porodím.
Chtěla bych být doma tak týden, jako jsem byla s každým dítětem.
No, já bych se zabila doma. Já bych to psychicky nezvládla. A jelikož jsem kojila zatím svoje dvě děti, tak doufám, že to tak budu mít i teď. Prso můžu vytáhnout, kde chci.
Bylo to tím, že si myslím, že Jaromír si potřebuje taky občas odpočinout. Takže i když ten pořad nemám tak často jako on, tak přece jenom má o hodinu navíc v jeho dnu, což je pro něj docela dost podstatná věc a chtěla jsem si to zkusit sama.
Pod svým v pohodě, se svým je to občas trošku těžší, proto to dělám sama.
Ne, to bych určitě nechtěla, protože on je workoholik a vyhovuje mu to. Já jsem taky workoholik a líbí se mi, že někdo dokáže pracovat ještě víc než já a moje máma dohromady, což zvládne opravdu málokdo. Je to jenom Jaromír.
To nevím, to je věc za prvé na něm a za druhé si myslím, že to není úplně podstatný.
Tak já myslím, že v 8. měsíci si tady budu točit Holčičky, živit se Instagramem a tím to tak hasne. A pak porod. Já už teď žádný nový projekt si myslím, že nechystám, i když kdo ví, třeba se rozhodnu za hodinu jinak.
Díky.