Vila Olgy Třískové: architektura ženy, která šla proti genderovým stereotypům

Revolta, která se vyplatila

Bořit zajeté koleje a bojovat o místo na slunci bylo hlavním mottem nadané umělkyně. Nenarodila se do doby, která by přála jejím pokrokovým myšlenkám. Ve světě „kalhot“ měly „sukně“ danou sociální pozici, která se neopouštěla. Olga Třísková překonala stereotypy a dala se na dráhu technického zaměření. Je hodna obdivu a jistě byla ve své době vzorem pro další ženy, které se skrývaly za mužskými stíny.

I když v roce 1920 zrušila ústava výsady pohlaví, ve společnosti dřívější myšlenky přetrvávaly. Pro ženu bylo těžké najít zaměstnání a uplatnit se jinak než jako manželka, matka či hospodyňka. Olze Třískové se to povedlo. V roce 1933 ji byl udělen jako sedmé ženě titul architektky.

Luxusní objekt připomínající Winternitzovu vilu Adolfa Loose

Dokázala si vybudovat renomé jako architektka bytové výstavby. Známá je její vila v Praze 10 v ulici Konopišťská. Luxusní budova láká svou precizností. Síla uměleckého výrazu spočívá v geometrických tvarech oproštěných od zdobnosti a ornamentu. Vila je věrná ojedinělému skloubení konceptu funkcionalismu s tradiční dispozicí bydlení vyšší střední vrstvy.

V původním interiéru byl suterén, kde se nacházela kotelna, garáž a sklep. Následovala vstupní hala, přijímací pokoj, šatna a malý skromný pokojík hospodyně. V patře jste pak mohli vejít do ložnice, koupelny a dětského pokoje. Střešní terasa sloužila k odpočinku, tak jako luxusní zahrada kolem domu.

Prodej bytu s balkónem, Smetanovo nábřeží, Praha 1

Zobrazit nemovitost

Odhodlání Olgy Třískové ukazuje na sílu ženského ducha vytrvat i přes nepřízeň osudu. Patří tak do seznamu žen, které se do roku 1945 prosadily ve vědě a technice, stejně jako lékařka Anna Bayerová, botanička Marie Zdeňka Baborová-Čiháková nebo filozofka Albína Dratvová.