Jana Paulová je nestarší účastnící Stardance od dob jejího zahájení. Vedle svého tanečního partnera Robina Ondráčka přímo září a jejich tréninky doprovází častěji smích místo tance. Tématem letošního Stardance je radost, která z nich doslova srší. Dali by se považovat za letošní maskoty soutěže.
Robine, jste na Janu na trénincích tvrdý nebo jí dáváte v něčem úlevy?
Robin: Já bych neřekl, že jsem na Janu tvrdý. (smích) Tady se nedá byt seriózní, i když se člověk snaží sebevíc. Já se snažím být důsledný. Myslím si, že takto je to u všech. Každému něco jde, každému něco nejde, něco potřebuje víc času a tak dále. Takže já to beru tak, že každý je jiný, každý má jiné tempo. (smích)
Jana: Já se omlouvám. To už jsou ty naše záchvaty smíchu, kdy už se budeme smát celou dobu. (smích)
Dobře, tak raději přejdeme k jiné otázce. Co Vás na tom všem baví nejméně, na tom koloběhu Stardance?
Jana: Mě na tom nejméně baví to, když přijdu domů a strašně mě to všechno bolí. Je zvláštní, že tady to nebolí, ještě dojedu domů, ale když mám dojít od brány domů, tak to skoro vůbec nejde. Jako kdybych byla chromá. Takže to je to, co mě na tom baví nejméně. Ale prý se to časem zlepší, to nám včera říkala Lenka.
Robin: My to tak všichni říkáme, protože by se nám na to jinak vykašlali.
Máte tréninky každý den nebo máte mezi tím nějaké pauzy?
Jana: Každý den.
Robin: Zatím každý den. Já teď na dva dny odjedu, takže bude pauza.
Jana: To mi ani neříkej.
To bude potom teprve bolet.
Jana: (smích) Úplně strašně. Dva dny mě to bude šíleně bolet.
Robin: Já ti dám domácí úkoly.
Ledovat a ledovat?
Jana: To už mi dal. Já jsem to říkala nějakému doktorovi a on mi na to řekl, že jsem se úplně zbláznila, že to je na něco jiného.
Vy ráda lezete po skalách. Jste známá jako horolezkyně. Plánujete si zatančit i na nějaké skále nebo kopci a udělat si tak trénink něčím specifickým?
Jana: To není špatný nápad. Ale myslím, že máme ve smlouvě, že si nemůžeme ublížit, takže…
Robin: Vlastně už to těmi tréninky porušujeme. (smích)
Jana: (smích) On je dobrý prostě. No jasně, teď mi to došlo, že už tu smlouvu porušujeme. To je pravda. Není to ale špatný nápad. Myslím si ale, dokud bude probíhat Stardance, tak to nebudeme riskovat. Jakože bych chtěla učit Robina, při tomto smíchu, kdybych ho měla držet v té osmě a hradit mu nějak cestu, to ne, to necháme na potom.
Poslední otázka. Na co se těšíte nejvíce?
Jana: Já už teď jsem v tom těšení. Já vlastně žiju přítomností. Já to mám tak, že co bylo, už není, a co bude, už být nemusí. Takže je to teď. Já se teď úplně nejvíc těším na to, že půjdete do pryč a že si zatancujeme a sundám si ty příšerný boty.
Robin: Já to mám úplně stejně. Já se těším z toho, co je teď.
Já Vám mockrát děkuji za rozhovor a my teda jdeme.
Zdroj: vlastní dotazování, autorský text