Antónia Lukačínová je zakladatelkou a výkonnou ředitelkou společnosti zabývající se strategickou a marketingovou komunikací a public relations. Z malé začínající firmy se jí podařilo vybudovat společnost, která se prosadila v tvrdé konkurenci na evropském trhu.
Antónia vystudovala zemědělskou fakultu Ekonomické univerzity v Bratislavě. Uvažovala o kariéře v bankovním sektoru. Osud ji však ještě během studentských let zavál do Prahy. Antónia dostala nabídku pracovat v nově vzniklé firmě, kde všechny své znalosti a zkušenosti plně zužitkovala.
I když Antónia přímo celebritou není, má s nimi přece jen něco společného. Několik let zajišťovala přepravu mnohým celebritám, namátkou jmenujme Beyoncé, Christinu Aguileru, Justina Timberlakea, Roda Stewarta či Meryl Streep. Lety zajišťovala i pro Leonu Lewis, Hugha Granta, Erose Ramazzotiho, Ozzyho nebo Pamelu Anderson. Zajímalo nás, zda hvězdy takového formátu mají nějaké speciální požadavky...
Pro Christinu Aguileru jsem zajišťovala lety během evropského koncertního turné. Už při prvním letu nastal problém. Zhoršilo se počasí, trochu se zamračilo. V letadle propukla hádka, křik a hlavní pasažérka nám utekla z letadla dříve, než jsme stihli zjistit, co se vlastně děje. Kapitán letadla šel za ní osobně do terminálu. Ukázalo, že má panický strach z létání a kombinace zhoršeného počasí a únavy po koncertě udělaly své. Kapitán posunul letový plán, vyzvedl ji a po návratu do kokpitu ji informoval o aktuálním počasí, průběhu letu a uklidňoval ji, že je to bezpečné letadlo i v ne úplně nejlepším počasí. Tohle se stalo rutinou před každým odletem. Pomohlo jí to zbavit se stresu z létání a všechny další lety už zvládala v pohodě. Samostatnou kapitolu tvořil catering. Během dvou měsíců, co využívala naše služby, vyžadovala každý druhý den stejný jídelníček - zeleninu a drůbež na páře.
Justin byl příjemný pasažér. Neměl žádné speciální požadavky, vždy byl velice milý, slušný, vždy přišel včas, nikdy si na nic nestěžoval. Po sérii letů po Evropě, když už byli s posádkou dobře sehraní, se najednou opozdil. Poprvé. Když kapitán neviděl Justina ani po 20 minutách, rozjeli jsme telefonické kolečko agentovi a všem zúčastněným. Není nic neobvyklého, když se cestující opozdí. Letadlo na ně samozřejmě počká. Tihle lidé se ale málokdy opozdí. A pokud už vědí, že budou mít zpoždění, jejich tým informuje všechny, kteří zajišťují další servis. Po sérii telefonátů se mu dovolal agent. Řekl, že sedí v terminálu, poslouchá hudbu a čeká na posádku. Když jsem se dovolala pilotům, byli pořádně nervózní. Ani oni ani letištní personál ho tam neviděli. Seděl tam prý jen jeden asi 15letý týpek. A to byl Justin. Ve sportovní teplákové soupravě, s čepicí do obličeje a sluchátky v uších ho kapitán nepoznal, i když se setkali opakovaně.
Zajímavou tour jsme měli pro Ozzyho. Objednávka série letů byla poměrně rychle schválena a potvrzena. Podpis samotné smlouvy ale trval několik týdnů. Smlouva obsahovala pokutu za porušení smluvních podmínek a byla astronomická - 1milión dolarů!!! Podmínkou bylo, že na palubě nesmí být ani kapka alkoholu. Nikde! Absolutně nic - žádné víno, pivo, tvrdý alkohol ani šampaňské. Ozzymu jsme kromě cateringu mohli podávat jen nealko, neperlivou vodu a černý čaj. Přišel první let. Byla jsem hrozně nervózní, víc než kdy předtím. Měli jsme sjednanou sérii letů na celé 4 měsíce. O to větší šok nastal po skončení letu, kdy mi volala letuška, že krátce po vzletu za ní do palubní kuchyňky přišla Sharon a požádala o sklenku červeného vína. Samozřejmě jsme ho neměli. Překvapená letuška jí velmi slušně nabídla všechny možné alternativy pití na palubě a informovala, že máme klauzuli o zákazu podávání alkoholu. Tomu se Sharon zasmála a řekla, že to platí pouze pro Ozzyho a ne pro ni. Že nám agenti pošlou novou smlouvu... a bylo po pokutě.
Vezli jsme ho na koncert a zpátky domů. Pár dní nato jsme měli letět pro jednoho pasažéra - jméno jsme neznali - do Itálie. Když přišel do letadla, s úsměvem na rtech řekl, že si přál, abychom to byli my. Potěšení bylo na obou stranách. Uletělo mu letadlo domů (měl letět linkovým), tak zavolal manažerovi, aby mu zajistil jiné, ale nepamatoval si název naší firmy. Takové osobnosti jsou zvyklé, že jsou pod drobnohledem veřejnosti, proto si o to víc dávají pozor, jak se prezentují na veřejnosti.
V životě jsou momenty, na které se nezapomíná. Jedním z nich bylo i setkání se samotným dalajlámou. Antónia tehdy začala studovat Executive MBA na univerzitě v Pittsburgu.
popsala nám.
Dalajláma měl na catering velmi skromné požadavky.
Dalajláma nemá rád formality a tvrdí, že lidi příliš svazují a omezují. Byl velmi příjemný, lidský, srdečný, s nakažlivým smíchem. A o co se dalajláma při rozhovorech s podnikatelkou zajímal nejvíce? O Česko a Slovensko, o lidi, proč se tyto dva státy rozdělily, jak spolu Češi a Slováci vycházejí...
Antónia udělala dojem a od té doby zajišťovala lety na Slovensko a do Česka už jen ona.
Antóniina společnost vydala kompletního průvodce světem business jetů a helikoptér, které jsou aktuálně dostupné na trhu nových letadel. Obsáhlá publikace s názvem Jet Book je jediná svého druhu. Kniha vzbudila velký zájem z celého světa. V současnosti je připravováno už 3. vydání Jet Book.
Pandemie zasáhla celou oblast leteckého průmyslu. Odvětví soukromého letectví reaguje na měnící se podmínky trhu velmi rychle. Z privilegovaných letů soukromými proudovými letadly se stává dostupnější služba pro stále širší klientelu.
Jak říká majitelka společnosti Antónia Lukačínová, univerzální recept na úspěch neexistuje. Je třeba si uvědomit, že určitě nepřijde ze dne na den. Pokud ale člověk má své sny, musí se jich držet a rozhodně a vytrvale jim jít naproti... na druhé straně stát nohama pevně na zemi, ale nevzdávat se při prvních neúspěších.