Snížení naší závislosti na ruské ropě je jedním ze zaklínadel, kterými se oháníme, když chceme ukázat, jak se východnímu autoritářskému režimu vzdalujeme. Jaká je však zatím realita naznačují informace, podle nichž Česko od začátku okupace Ukrajiny utratilo za ruskou ropu a plyn necelých 180 miliard korun. Podle ministerstva obchodu a průmyslu je na vině fakt, že například ropu nenakupuje pro potřeby tuzemského trhu stát, ale privátní vlastník a provozovatel rafinerií, tedy společnost Orlen Unipetrol.
Šokující zjištění vyvolaly výsledky analýzy Centra pro studium demokracie a Střediska pro výzkum energií a čistého vzduchu. Ty totiž tvrdí, že Česko od začátku invaze vydalo za ruskou ropu a plyn pětkrát tolik, než kolik činila naše pomoc napadenému ukrajinskému režimu.
Někdo si v té souvislosti možná vzpomene na slavný výrok dnes již zesnulého amerického senátora Johna McCaina, který před lety prohlásil, že tamní režim je víceméně obrovskou čerpací stanicí, která pouze předstírá, že je skutečnou zemí.
Rusko má samozřejmě zájem o to, aby na produkci dál vydělávalo a mohlo mít současně na tyto země geopolitickou páku. Na ruku mu jdou zejména Maďarsko a Slovensko. Ropovod Družba, který začíná na východním břehu řeky Volhy, směřuje ale také k nám, do Polska i Německa. Vlastníkem a provozovatelem české části ropovodu je firma Mero.
Mero ČR ropu neobjednává, nenakupuje a ani nerozhoduje o původu nakupované ropy. Není také smluvní stranou kontraktů na dodávky. Objednavatelem ropy a tím, kdo určuje, odkud a jaká ropa do Česka přiteče, je společnost Orlen Unipetrol,
vysvětlila redakci LP-Life mluvčí společnosti Mero Barbora Putzová.
Evropská komise kvůli zvýšenému bezpečnostnímu riziku a možným cenovým šokům přitom již opakovaně vyzvala země Evropské unie, aby ukončily svoji závislost na dodávkách energií z Ruska. Unie na většinu dovozu ruské ropy uvalila sankce.
Přestože bývá ruská ropa a plyn mnohdy levnější, než jak nabízí konkurence, čeští spotřebitelé to však paradoxně často ani nepocítí. Šetření Centra pro studium demokracie a Střediska pro výzkum energií a čistého vzduchu argumentuje, že společnost Orlen Unipetrol, která je jediným zpracovatelem ropy, jež u nás působí, v minulosti tuto surovinu nakupovala třeba až o 42 procent levněji. Přesto se to do konečných cen pro spotřebitele údajně nijak výrazně nepromítlo.
Podle slov viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara, která pronesl na říjnové konferenci agregace a flexibility, jsou přitom drahé energie jedním z klíčových důvodů špatného stavu domácí ekonomiky. Na vině je fakt, že máme nejvíce energeticky náročných podniků v průmyslu. Energie jsou ale samozřejmě nákladné rovněž pro řadu domácností. Proto ani nepřekvapí, že rostoucí ceny a životní náklady a ekonomická situace byly také hlavními tématy, která motivovala evropské občany, včetně nás Čechů, přijít letos v červnu k evropským volbám, jak ukázal průzkum Eurobarometru.
Stát si ale dál stojí za svým.
Náš cíl je jasný – co nejrychleji ukončit naši závislost na ruských fosilních palivech,
napsal redakci David Hluštík z tiskového oddělení Ministerstva průmyslu a obchodu a dodal následující komentář:
Objem dovozu ruské ropy se již snižuje. V roce 2024 jsme zaznamenali výrazný pokles oproti předchozím letům.
Méně optimisticky ale hovoří již zmiňovaná analýza, podle níž se jen za minulý rok závislost na Rusku zvýšila na 60 procent. Zároveň ale uvádí, že na začátku letošního roku se snížila na 50 procent. Nejedná se však rozhodně o nic světoborného. Takových hodnot jsme totiž dosahovali i před invazí.
Cestou z bludného kruhu proto může být investice do nových ropovodů.
Stát prostřednictvím jím vlastněné Mero ČR usilovně pracuje na projektu TAL+, který zvýší kapacitu ropovodu TAL natolik, aby bylo možné zajistit plné zásobování obou tuzemských rafinerií neruskou ropou prostřednictvím ropovodů TAL a IKL,
tvrdí ministerský úředník.
Projekt, jehož součástí je řada různých technologických a technických úprav po celé délce ropovodu po spuštění zajistí Česku dodávky až čtyř milionů tun ropy ročně navíc.
Česko se od ruské ropy definitivně odstřihne v první polovině roku 2025, kdy budeme plně zásobováni ropou západní cestou přes ropovody IKL a TAL,
slibuje v tiskové zprávě generální ředitel společnosti Mero Jaroslav Pantůček.
Ve vzduchu ale přesto visí jeden otazník. Téma, jak je v případě nových ropovodů TAL a IKL garantováno, že jej budou soukromé firmy plně využívat a nemůže tak dojít k situaci, kdy budou firmy i nadále dávat přednost „ruské cestě“ ministerstvo průmyslu a obchodu nekomentovalo. Přesnější odhad nemá ani samotné Mero.
Přeprava ropy probíhá na základě objednávek jednotlivých rafinerií, které ji zpracovávají. Ropovod TAL ale zásobuje také závody v Rakousku a Německu. Jeho kapacita je vždy využita podle požadavků jednotlivých rafinerií. Může se proměňovat například i v závislosti na daném ročním období a tom, jak se mění poptávka po ropných produktech,
pouze sdělila na závěr redakci mluvčí Barbora Putzová.
Zdroj: vlastní dotazování, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, ČTK, společnost Mero ČR