Jeho luxusní stavby mají osobitý ráz i v případě veřejných zakázek, jako bylo např. Švandovo divadlo na Smíchově, které nese kubistické prvky. Styl národního dekorativismu pak můžeme nalézt na činžovních domech v Bubenči v Korunovační ulici či v Královských Vinohradech.
Poutavé jsou i jeho zakázky menšího charakteru pro konkrétní osoby z vyšší společnosti. Okrášlil tak luxusní vilovou část Ořechovky vilkami pro bratry Čapky, architekta Aloise Kubička, sochaře Otakara Španiela a další. Tato tvorba byla výrazně ovlivněna Janem Kotěrou, kterému 8 let vedl ateliér. Vilovou osadu na Babě pak zvýrazňuje jeho luxusní dům pro Ferdinanda Špíška.
Zajímavým architektonickým projektem byla i výstavba obytných domů pro méně majetné na Žižkově pod názvem Domov. Navrhl pro ně i králikárny a drůbeží výběhy.
Tou se myslí rekonstrukce barokního sálu Klementina v Praze. Machoň měl za úkol zrenovovat historické budovy a s jistou dávkou odvahy do tohoto komplexu zasadil i moderní halu v neoklasicistním slohu.
Jedná se o pozoruhodnou a luxusní stavbu svého typu, neboť se architektovi podařilo vybudovat nový typ jídelny. Ta reaguje na zrychlující se tempo života v 1. polovině 20. století, kdy v době kolem oběda již nebylo tolik času na poklidné obědvání při hovoru s přáteli. Prostor byl plně funkční, plný světla, pozitivní barevnosti. Provoz byl maximálně mechanizovaný, pročež se dalo v centru města rychle a bez problémů najíst.
Ladislav Machoň byl členem Mánesa, cestoval a pracoval v zahraničí. Byl také umělec s velkým národním uvědoměním, zúčastnil se pražského povstání a byl následně vězněn. Částečné umělecké rehabilitace se mu dostalo oceněním zasloužilého umělce v roce 1968.