Čeští architekti: Vytříbený vkus Jana Kotěry
Od mladých let byl veden uměleckým směrem a díky dvěma donátorů, kteří objevili jeho talent, se dostal na Vídeňskou akademii výtvarného umění. Dalším důležitým mezníkem určujícím jeho umělecké směřování, byla studijní cesta po Itálii.
Doba jeho raných prací je spjata s ornamentální secesí. Navrhl první secesní dům v Praze – Peterkův dům na Václavském náměstí. Tento dekorativní styl obohacuje o svůj individuální přístup, jde cestou experimentů s prostorem a různými kompozičními technikami. Na stavbách zanechává svůj výrazný luxusní rukopis v použití čistého, neomítnutého zdiva. V návrzích si pohrává z účelnou prostotou a přehlednou kompozicí.
Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze
Jan Kotěraji původně navrhl v roce 1907 jako secesně luxusně laděnou monumentální stavbu, ale v průběhu let se pozměnila v neoklasicistní (1914). Celý tento projekt byl po jeho smrti (1923) předán Ladislavu Machoňovi. Výstavba probíhala v letech 1924 - 1931 a v září 1931 do budovy poprvé nastoupili studenti. Architekt Machoň respektoval Kotěrův návrh, ale doplnil jej o vnitřní vybavení a zpřesnil návrh vstupní dvorany a haly. Luxusní interiér včetně původních prvků harmonicky ladí se stavbou.
Národní dům v Prostějově
Dalo by se říci, že je jedná o jeho vrcholnou stavbu, kde se ukázal jeho vytříbený umělecký vkus a talent. Píše se rok 1905 a Jan Kotěra je osloven, aby navrhl patřičnou společenskou a kulturní stavbu města. Stavba byla schválena a v roce 1907 slavnostně otevřena veřejnosti. Představuje secesní sloh v jeho modernější podobě. Dekorativní prvky jsou zde zastoupeny velmi citlivě a propojeny s jistou luxusní architektonickou čistotou. Uměleckou hodnotu stavby pozvedá i malířská a sochařská výzdoba (Jan Preisler, František Kysela, Bohumil Kafka atd.).
Další známá architektonická díla
Jana Kotěru můžeme zařadit mezi secesní architekty, i když po roce 1910 čím dál tím víc tíhne k soudobým klasicizujícím tendencím. Mezi jeho stavby například patří Všeobecný penzijní ústav na povltavském pobřeží nebo luxusní Lembergův palác ve Vídni. Zde je připomenut dřívější architektův rukopis v použití režného zdiva u oken v prvním patře.
Renesanční osobnost Jana Kotěry
Jan Kotěra nebyl jen architekt a učitel, ale podle vzoru F. L. Wrighty také designér nádobí, skla, tapet a nábytku. Zabýval se taktéž kresbou a akvarelem. Ve všem, co dělal, byl pečlivý a precizní. Zanechal po sobě jedinečný odkaz.
