Známý herec Václav Neužil žije spokojený život se svoji manželkou Lenkou a společně vychovávají šestiletého syna, přesto přiznal, že chodí na terapie, které mu pomáhají poznat více sám sebe a díky tomu se podle svých slov nebojí rýpat do svých zranitelných míst.
Jsme v areálu Nemocnice Motol na dětské psychiatrické kliniky, proč si myslíte, že tady děti nejčastěji končí?
Já jsem se ptal tady primářky a ona mi říkala, že to jsou hlavně případy sebepoškozování, pokusy o sebevraždu. Jsou to děti od 12 do 16 let, ale to je důvod proč tady skončily. Ale já si myslím, že ony řeší hlavně proč se vůbec do tohoto bodu dostaly.
Proč tomu tak je? Těchto případů přibývá. Jsou rodiče, sociální sítě?
Já si myslím, že nemůžu hodnotit rodiče. Jsou dobrý rodiče, průměrný rodiče. Já sám mám malého synka a už teď si jsem vědom nějakých chyb. Ale snažíme se být všichni ti nejlepší. Ale jsou to určitě sociální sítě, internet. Od té doby co ho můžeme mít v telefonu a být pořád online. Je to příšerné zlo, bere nám to duši a když se nám nestane nic tak hrozné, že skončíme na psychiatrii, tak nám to bere fantazii a vnitřní svět a druhá věc je, že sociální sítě způsobují to, že se děti neustále porovnávají a není to o sdílení. Hlavně v tomto věku je to o porovnávání, být rychlejší, hezčí, lepší, kdo má víc "liků" a je to sociální soutěž a to je obrovské zlo. Když jste v pubertě a jste zranitelná, kdy máte svoje strachy nebo něco za co se stydíte. Zrovna včera jsem četl, že americký psycholog dal čtyři rady ohledně sociálních sítí a pamatuji si dvě. Internet v mobilu dát dítě až od 14 let, aby nebyl online a do 14 let jen omezený přístup na aplikace. Ono to zní jako omezování, ale já si myslím, že naopak ve věku, kdy jste zranitelní tak vám to může hrozně ublížit. A sociální sítě říkal od 16 let. A mě to přijde v pořádku. Mě nepřijde v pořádku, že desetileté holky se dívají na selfie, jak kdo vypadá a porovnávají se, kdo je hezčí.
Vy sám jste se setkat s někým, kdo musel vyhledat odbornou pomoc, nebo Vy sám jste se musel obrátit na odborníka?
Já jsem nikdy odbornou psychiatrickou pomoc nepotřeboval, ale chodím na terapie, protože jak člověk stárne tak se o sobě víc a víc dozvídá. Já jsem už snad za krizí středního věku, co se týče chlapa. Takže i díky tomu se nebojím rýpat to svých zranitelných míst. A jestli jsem se setkal, kdo musel vyhledat pomoc? Asi ano, znám některé případy i rodiče, jejichž děti potřebovaly pomoc. Ono na rodičích je, teď dělám chytrého, ale myslím si, že když se svým dítětem jste, když je ještě malinké, mluvíte s ním, ptáte se ho, jaký měl den, když je mu pět, šest let tak vy víte, kdo je za člověka, víte jaké je. Takže když víte, že máte přecitlivělé dítě, tak mu asi nedovolíte pořád být na sociálních sítích a internetu, protože víte, že mu to nedělá dobře. Bavil jsem se tady s jedním pacientem a on mi říkal, že měl kolaps kvůli informacím, že si nemohl odpočnout od internetu, i když na něm nebyl, začal mít páranou.
Zmínil jste, že chodíte k terapeutovi, tam chodíte, abyste se udržoval duševně fit?
Spíš, abych se o sobě dozvěděl víc informací, abych se dozvěděl, kdo jsem.
Máte tip, jak si udržet v dnešní době zdravou, střízlivou hlavu? Mám pocit, že je to dnes těžké.
No poznat sám sebe, je to obecné. Ale ten obsah je hodně konkrétní, to je to nejlepší, co můžete udělat. Zjistit, kdo jste, nebát se těch nejtěžších otázek a na to si odpověděl a pak si díky tomu najdete v tom vnějším světě něco, co vás naplňuje. A v tu chvíli, když máte něco, co vás naplňuje, tak je velká pravděpodobnost, že budete šťastná. Často se říká sport, určitě ano, ale někdo sport nesnáší, tak je důležité vědět, co vás naplňuje. Myslím si, že každý z nás má v sobě určitý vzor a ten když víme, tak víme proč tady jsme a co se sebou dělat.
Vy jste poznal sám sebe?
To je, to co teď dělám a z části poznávám i nové věci, nejsou to jenom špatné věci, ale spíš překvapivé ale ještě zdaleka ne.
To co jste se dozvěděl je spíš pozitivní nebo negativní?
Obojí, ale spíš negativní. Ale má to pozitivní dopad.
Zdroj: autorský článek, vlastní dotazování